Odborný partner
Nový systém se od tradičního přístupu liší především tím, že je přesnější a dá se využít v konkrétní lokalitě hospodaření. Klimatologické stanice jsou totiž často vzdálené konkrétním půdním blokům a nezachytí odlišnosti mezi nimi.
V České republice se výstupy z mikroklimatického porostního monitoringu využívají už delší dobu zejména pro integrovanou ochranu rostlin. Získaná data se zpracovávají například do modelů předpovídajících výskyt škůdců či chorob. Monitoring byl ale až doposud limitován tím, že nebyl přesný, lokální a kontinuální. „Meteorologické podmínky v porostu a jeho různých vrstvách jsou výrazně odlišné od podmínek na standardních klimatologických stanicích. Přebírání údajů z těchto stanic pro odvození podmínek v porostu je tak ošidné. Už rozdíl několika desítek metrů může znamenat výrazně jinou teplotu, vlhkost, proudění vzduchu a tím riziko výskytu a rozvoje chorob či škůdců,“ vysvětlil Tomáš Středa, řešitel projektu z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství.
Nový systém je specifický v tom, že pracuje se dvěma vzájemně propojenými vrstvami. Jsou to senzory v terénu, které měří sadu agrometeorologických veličin. „Na druhé úrovni je cloudová aplikace, která data sbírá v reálném čase, analyzuje je pomocí umělé inteligence a následně umožňuje tvorbu predikcí a doporučení spolu s mapami a grafy podle konkrétních priorit uživatele. Obě úrovně spolu komunikují pomocí bezdrátových sítí,“ popsal Středa. Senzory v terénu jsou schopny získávat pro konkrétní lokalitu informace o atmosférických srážkách, vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy nebo ovlhčení listů. Kromě toho dokážou získat údaje také o teplotě vzduchu a půdy v různých výškách, směru a rychlosti věru nebo intenzitě slunečního záření.
Dvouúrovňový systém je vhodný zejména pro moderní způsob hospodaření, precizní zemědělství. Uživatelům totiž umožňuje cílenější péči v rostlinné produkci. „Poskytuje praktické, okamžité a částečně i predikční informace o tom, kdy je například vhodné zahájit závlahový režim, jak velkou závlahovou dávku použít, kdy je či není vhodné hnojit s ohledem na průběh počasí a jeho předpověď. Ze získaných dat lze také předpovědět, kdy hrozí dopady přízemních mrazíků nebo kdy očekávat výskyt chorob a škůdců,“ doplnil vědec. Zemědělcům systém usnadní rozhodování o ochranných opatřeních, ale pomůže jim třeba také šetřit vodu či hnojiva. Systém navíc kombinuje několik unikátních prvků. Kromě dvouúrovňového sběru dat a následného zpracování je to také modulární konstrukce, která se dá upravit na míru, a také kalibrace senzorů Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, které se na projektu podílely.
