Po čtyřech letech čeká letos rybník Nesyt na Břeclavsku výlov. Ten je nezbytný, aby se předešlo hromadnému úhynu ryb i ptáků. Přibližně dva miliony metrů krychlových vody, které v největším moravském rybníku po letošním suchu zůstávají, se po vypuštění zachytí v navazujících rybnících Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském, jejichž hladiny jsou rovněž pod normálem. Voda tak zůstane v přírodní rezervaci Lednické rybníky. Výlov Nesytu je naplánován již na 9. listopadu.

Efektivnější využití krmiv, zapojení vedlejších produktů do krmných dávek a podpora zdraví zvířat patří k hlavním směrům inovací ve výživě hospodářských zvířat. Podle odborného přehledu připraveného pro veletrh EuroTier 2026 se udržitelnost chovu stále více opírá o propojení přesné výživy, digitálních nástrojů a praktických řešení, která omezují ztráty a spotřebu zdrojů.

Třetí ročník konference Cesta vody 2026 v Krnově otevřel odbornou diskusi o tom, jak připravit českou krajinu a obce na povodně, sucho a erozi. Mezioborové setkání, jehož pořadateli byly Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK) a organizace Člověk v tísni, se zaměřilo na hledání účinných řešení pro zvládání extrémních hydrologických jevů a na cestu od teoretických návrhů k realizaci konkrétních opatření v terénu. Konference se konala pod záštitou ministra životního prostředí Igora Červeného, ministra zemědělství Martina Šebestyána a hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici.

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) spolu se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) a předními českými institucemi působícími v oblasti lesnického výzkumu vítají zařazení projektu IN-SYLVA Europe do Cestovní mapy ESFRI 2026. Tento krok představuje významný milník pro evropský lesnický výzkum a zároveň řadí Českou republiku mezi klíčové partnery budoucí evropské výzkumné infrastruktury zaměřené na klimaticky odolné lesy.

Moderní zemědělství čelí výzvě v podobě tlaku na snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin při zachování vysoké biologické účinnosti a plošné výkonnosti. Řešení nespočívá v nerealistických extrémech, ale v pokročilých systémech.

Zemědělská a potravinářská výroba vyprodukují každý rok tisíce tun vedlejších živočišných produktů, které představují dosud plně nevyužitý potenciál organických látek. Odborníci z projektu „Národní centrum kompetence BIOCIRKL“, proto vyvinuli inovativní technologii, která dokáže přeměnit kuřecí peří, rybí zbytky, chrupavky či odpady z chovu jedlého hmyzu na účinná hnojiva a biostimulanty.

Generační obměna, moderní technologie a udržitelné hospodaření patřily k důležitým tématům letošního mezinárodního zemědělského veletrhu Sommet de l’élevage, který se uskutečnil od 6. do 9. října ve francouzském Clermont-Ferrand. Rekordní ročník ukázal, že vedle ekonomické efektivity a technologického pokroku získávají stále větší pozornost také budoucnost rodinných farem a význam pastevního hospodaření pro krajinu.

Živočišná výroba zůstává nezastupitelnou součástí udržitelných globálních potravinových systémů. Ekonomická prosperita, environmentální odpovědnost a dobré životní podmínky zvířat nemusejí stát proti sobě. Naopak, jejich propojení představuje podle generálního ředitele Německé zemědělské společnosti (DLG) dr. Lothara Hövelmanna základní předpoklad dlouhodobě udržitelné živočišné výroby. Na mezinárodní tiskové konferenci před veletrhem EuroTier 2026 upozornil, že budoucnost chovů nebude záviset pouze na technologických inovacích, ale především na kvalitě managementu, efektivním využívání zdrojů a schopnosti zemědělských podniků reagovat na měnící se podmínky.

Podzim bývá v zemědělství často vnímán jako období po sklizni, kdy hlavní část prací již skončila. Ve skutečnosti však ještě před ukončením sklizně posledních plodin začíná nová vegetační sezóna, a právě toto období často rozhoduje o tom, jak budou porosty prosperovat v následujícím roce. Předseťová příprava půdy, zásobenost půdy živinami či správně zvolené podzimní hnojení mají zásadní vliv na vzcházení porostů, vývoj kořenového systému i schopnost rychlého startu do jarní části vegetace. Chyby na začátku vegetace stojí zemědělce miliony.

Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ) sdružuje přibližně třicet konvenčních i ekologických podniků, od soukromě hospodařících rolníků po velká družstva a společnosti rozvíjející technologie precizního zemědělství. Jejich společným cílem je ověřovat nové postupy v praxi a hledat řešení, která dávají smysl agronomicky, ekonomicky i environmentálně.

V kontextu probíhající klimatické změny vidí Ing. Marek Daňhel z Vojenských lesů a statků ČR, s. p., potenciál ve využití C4 plodin, jako jsou čiroky a béry, ve výživě dojnic. Na polním dni v Krychnově u Kolína, který uspořádala společnost SEED SERVICE, s. r. o., představil praktické zkušenosti s pěstováním těchto plodin.

Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.