Na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace se podílejí i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady klimatických změn a zároveň ověřit možnosti eliminace vybraných rostlinných patogenů.

Zdravá zvířata, omezení rizika zavlečení nákaz a předcházení ekonomickým ztrátám patří k základním předpokladům dlouhodobě udržitelné živočišné výroby. Význam biosekurity proto stále roste a výrazný prostor dostane také na letošním veletrhu EuroTier, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu v německém Hannoveru.

Zdravé porosty nevznikají náhodou – začínají v půdě. Rostoucí problémy s pleveli a chorobami, úzké osevní postupy a narůstající rezistence představují pro moderní zemědělství značný tlak. Současně se problematické plevele, jako je chundelka metlice či sveřep, a choroby, jako jsou fuzária, šíří rychleji než kdy dříve – často nepozorovaně prostřednictvím půdy ulpělé na strojích nebo nedostatečně zapravených posklizňových zbytků.

Sklizňové ztráty představují významný, ale obtížně měřitelný problém. Systém Yield EyeQ společnosti Geringhoff využívá kamery a umělou inteligenci k jejich průběžnému vyhodnocování přímo za sklizňovým adaptérem.

Hrách je pro naše pole i stůl nenahraditelný, ale kořenové vadnutí ohrožuje jeho budoucnost. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto v rámci unikátního projektu PeaBreed vyvíjejí nové genotypy, které mají této hrozbě odolat a zajistit tak potravinovou bezpečnost i udržitelnost českého zemědělství, v tiskové zprávě to uvedla Mgr. Karolína Podborská z MENDELU.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady klimatických změn a zároveň ověřit možnosti eliminace vybraných rostlinných patogenů.

Kvalita českých chovů hospodářských zvířat je v Srbsku již dostatečně známá i díky intenzivní osvětě, kterou v uplynulých letech provádělo v zemích západního Balkánu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s českými chovatelskými svazy. Zásluhou toho vzrůstá mezi srbskými farmáři zájem o český plemenný mléčný, ale také masný skot. Sdělil to zemědělský diplomat v Srbsku Vladimír Váňa.

Jak připravit lesy na sucho, přívalové srážky nebo měnící se podmínky prostředí? Odpověď přináší přeshraniční projekt LESYpreKLÍMU, který nyní završuje dvouletou spolupráci českých a slovenských odborníků. Jeho hlavním výsledkem je Strategie adaptace lesů Západních Karpat na změnu klimatu, která propojuje doporučení pro hospodaření v lesích, management spárkaté zvěře i jednoduchá vodozádržná opatření. Sdělila to Česká zemědělská univerzita.

Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců, snižují poškození jehlic a zlepšují fyziologickou vitalitu mladých borovic. Výsledky přinášejí praktický podklad pro udržitelnější školkařskou produkci s menší závislostí na syntetických pesticidech.

Při setí obilovin do řádků s roztečí 25 cm, ale i širokořádkových plodin, přichází v úvahu mechanická kultivace meziřádkových prostorů pomocí plečky Horsch Transformer VF (VariableFrame). Kompaktní konstrukce plečky snižuje nároky na zvedací kapacitu tříbodového závěsu traktoru a zlepšuje možnosti ovládání posuvu dle informací z kamer.