Transformace našeho teplárenství, náhrada fosilních paliv a ambiciózní cíle v oblasti úspor emisí skleníkových plynů zvyšují poptávku po biomasových palivech. Na druhé straně je stávající energetické využití biomasy limitováno podporou bioprůmyslu a novými legislativními podmínkami. Všechny tyto faktory zvyšují tlak na využití zbytkové a odpadní biomasy. Proto je třeba se zaměřit na hledání nových zdrojů, které budou schopny uspokojit poptávku po tomto udržitelném palivu.

Společnost Faresin Industries rozšířila svou plně elektrickou produktovou řadu a na veletrhu Agritechnica 2025 představila jako světovou premiéru model Leader PF Full Electric 2.24 s frézou: samojízdný krmný míchací vůz s objemem 24 m³, který představuje další milník v energetické transformaci živočišné výroby.

Nacházejí se v ovzduší, ve vodě, v půdě i v potravním řetězci. Mikroplasty představují jeden z nejpalčivějších problémů, se kterými se vědci v současnosti potýkají. Výzkumný tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně společně s Akademií věd ČR nyní vyvinul novou analytickou platformu, která umožňuje rychlejší a přesnější monitoring mikroplastů v zemědělské produkci. Výzkum ukazuje, že problematika mikroplastů v zemědělství je doposud málo probádaná, přesto může mít významný dopad na zdraví organismů, kvalitu půdy i budoucnost produkce.

Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.

Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.

Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.

V zasedací místnosti VÚVeL v Brně další seminář v systému VÚVeL Academy. Tentokrát se týkal rozšíření, prevence i vakcinace Aujeszkyho choroby u černé zvěře, volně žijících zvířat i psů. O tématu přednášeli odborníci z VÚVeL Brno, ČZU v Praze, SVS ČR, VETUNI Brno i z firmy Dyntech.

Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.

Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.

Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.

Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.