Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Aktuality a odborná sdělení
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Aktuality a odborná sdělení
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Cesta k většímu zpracování zemědělských produktů
Rozhovor s nově zvoleným potravinovým ombudsmanem Jindřichem Fialkou
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.
V polovině dubna proběhl v Černovicích na Pelhřimovsku odborný seminář a exkurze zaměřená na revitalizaci krajiny a vodního režimu, kterou uspořádaly společnosti Adapto space, s. r. o., a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Akce ukázala, že cesta ke klimaticky odolnější krajině vede přes úzkou spolupráci mezi samosprávou a zemědělskými subjekty.
Základem pro úspěšnou implementaci regenerativních agrotechnických postupů je přijmutí teorie v ukládání organického uhlíku. Principy regenerativního zemědělství opouští humusovou teorii, která je založena na tom, že humusové látky představují nejstabilnější zdroj organické hmoty v půdě a přechází k modelu, v němž je stabilita uhlíku v půdě založena především na jeho absorpci na minerální částice a na jeho fyzikální ochraně v rámci stabilních půdních agregátů.
Zástupci významných zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynových stanic, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Tepelný stres u dojnic může mít negativní dopady na produkci mléka a na reprodukci, welfare a zdraví. Protože se už blíží teplé dny, bude nutná vyšší péče o dojnice i telata.
Dojnice jsou homeotermní zvířata, a proto musí udržovat stálou tělesnou teplotu a jsou citlivé na faktory ovlivňující jejich tepelnou výměnu s prostředím, mezi které patří teplota vzduchu, teplota záření, rychlost vzduchu a relativní vlhkost. Podobně mají vliv i na telata.
Klimatická změna nepředstavuje pro zemědělství pouze lokální výzvu v podobě kolísání teplot a srážek, ale také zásadně proměňuje globální agrární trhy. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) je pro úspěšnou adaptaci nezbytné sledovat mezinárodní obchodní souvislosti, protože strategie založená pouze na lokálních dopadech může být v kontextu globálního trhu zavádějící. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány ve vědeckém časopise Regional Environmental Change.
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.