Plasty jsou dnes všudypřítomné. Kontaminace půdy, vody a vzduchu, včetně krmiv pro hospodářská zvířata, ale i živočišných a rostlinných produktů pro lidskou výživu je logickým vyústěním skutečnosti, že ročně se vyrobí na naší planetě více než 400 milionů tun plastů. Každý rok se také skoro 200 milionů tun plastů promění v odpad.

Ve Švýcarsku se rozhodli dosáhnout cílů parlamentní iniciativy „Snížení rizika používání pesticidů“ s pomocí dotací na vybrané systémy produkce. Od 1. ledna 2023 jsou v platnosti různé nové nebo posílené stávající programy přímých plateb. Jde například dotaci na nepoužívání pesticidů, na funkční biodiverzitu či zlepšování úrodnosti půdy. Podpora jde i na efektivní využívání dusíku v zemědělství na orné půdě.

Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.

S nárůstem populace na planetě roste i poptávka po nábytku, dřeva pro uspokojení této poptávky ale není dostatek. Jako náhradu za dřevo lze využít alternativní materiály, například posklizňové zbytky z technického konopí na semeno, které se slisují do desek. Ty je možné využít jak pro stavební účely, tak i k výrobě nábytku. Právě využitím těchto alternativních materiálů, jako jsou konopí, řepka, len, slunečnice nebo kukuřice se zabývají na Ústavu designu a nábytku Lesnické a dřevařské fakulty, uvedla Tereza Pospíchalová tisková mluvčí Mendelovy univerzity v Brně.

Ve čtvrtém ročníku konference Živá krajina, která proběhne 28. ledna 2025 v aule ČZU v Praze a online, se odborníci, zemědělci a zájemci o regenerativní praxi tentokrát zaměří na význam zdravé půdy a jejího mikrobiálního života na kvalitu a nutriční hodnotu potravin. Program nabídne nové poznatky o dopadu regenerativních postupů na krajinu, vodní cykly a udržitelné hospodaření.

V Evropě vzniká Evropská koalice pro uhlíkové+ zemědělství. Jejím cílem je přechod k udržitelnému zemědělství na úrovni zemědělských podniků, a tím i pokrok Evropské unie směrem k cílům Zelené dohody v oblasti uhlíkové neutrality.

Na semináři o aktuálních otázkách tlumení mastitid na VÚVeL v Brně přednášel i soukromý veterinární lékař MVDr. Miroslav Věříš. Zaměřil se na zjišťování původců mastitid a využití faremní kultivace pro jejich detekci a volbu léčení mastitidy a metody zaprahování dojnic.

Co se týká chovu prasat, Dánsko patří mezi světovou extra třídu. A to je i jeden z důvodů, proč domácí organizátoři seminářů či konferencí oslovují Jese Klausena, který se v oboru pohybuje bezmála čtyřicet let. Na chovatelské akci v Jihlavě specialista dánské společnosti Hamlet Protein odkryl důvody vysoké brakace prasnic. Současně ale dal návod na zvýšení dlouhověkosti, která je jedním z klíčových bodů udržitelného chovu zvířat.

Využití vláken rychle rostoucí trávy Miscanthus v udržitelném zemědělství má víceoborový přesah. Pěstováním lze zvýšit kvalitu půdy, samotná vlákna najdou uplatnění v rostlinné a živočišné výrobě, ve stavebním průmyslu nebo při výrobě plastů.

Systematické zkoušení odolnosti materiálů a odrůd je předpokladem pro výběr nových zdrojů rezistence pro šlechtění i jako prevence proti škodám, které způsobují houbové choroby při pěstování plodin. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., se odborníci zabývají celou řadou pokusů zaměřených na odolnost materiálů vůči chorobám. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., dlouhodobě hodnotí rezistenci odrůd jarní i ozimé pšenice ke rzi plevové, rzi pšeničné a rzi travní v polních infekčních pokusech. Účelem těchto pokusů je získání informací o odolnosti odrůd ke rzem a jejich aktuálnímu rasovému spektru, které se v současné době vyskytuje v České republice i v celé Evropě.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.

Biometan je plyn v kvalitě zemního plynu, získávaný vyčištěním bioplynu. Může být obecně využíván k výrobě tepla a elektřiny, případně jako perspektivní biopalivo v dopravě. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu. Významnou roli v tom mohou mít stávající i nové zemědělské bioplynové stanice, vybavené příslušnou technologií.