Živočišná výroba zůstává nezastupitelnou součástí udržitelných globálních potravinových systémů. Ekonomická prosperita, environmentální odpovědnost a dobré životní podmínky zvířat nemusejí stát proti sobě. Naopak, jejich propojení představuje podle generálního ředitele Německé zemědělské společnosti (DLG) dr. Lothara Hövelmanna základní předpoklad dlouhodobě udržitelné živočišné výroby. Na mezinárodní tiskové konferenci před veletrhem EuroTier 2026 upozornil, že budoucnost chovů nebude záviset pouze na technologických inovacích, ale především na kvalitě managementu, efektivním využívání zdrojů a schopnosti zemědělských podniků reagovat na měnící se podmínky.

Podzim bývá v zemědělství často vnímán jako období po sklizni, kdy hlavní část prací již skončila. Ve skutečnosti však ještě před ukončením sklizně posledních plodin začíná nová vegetační sezóna, a právě toto období často rozhoduje o tom, jak budou porosty prosperovat v následujícím roce. Předseťová příprava půdy, zásobenost půdy živinami či správně zvolené podzimní hnojení mají zásadní vliv na vzcházení porostů, vývoj kořenového systému i schopnost rychlého startu do jarní části vegetace. Chyby na začátku vegetace stojí zemědělce miliony.

Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ) sdružuje přibližně třicet konvenčních i ekologických podniků, od soukromě hospodařících rolníků po velká družstva a společnosti rozvíjející technologie precizního zemědělství. Jejich společným cílem je ověřovat nové postupy v praxi a hledat řešení, která dávají smysl agronomicky, ekonomicky i environmentálně.

V kontextu probíhající klimatické změny vidí Ing. Marek Daňhel z Vojenských lesů a statků ČR, s. p., potenciál ve využití C4 plodin, jako jsou čiroky a béry, ve výživě dojnic. Na polním dni v Krychnově u Kolína, který uspořádala společnost SEED SERVICE, s. r. o., představil praktické zkušenosti s pěstováním těchto plodin.

Sucho je jednou z významných hlavních příčin ztrát úrody po celém světě. Řada šlechtitelských společností pracuje na odrůdách, které by měly lépe odolávat nedostatku vody, ale úspěchy zatím nejsou příliš významné. Izraelská zemědělsko-biotechnologická společnost PlantArcBio nedávno oznámila vynikající výsledky svého prvního polního pokusu s kukuřicí. Varianty, které nesly geny zajišťující odolnost vůči suchu, měly hmotnost kukuřičných klasů více než dvojnásobnou v porovnání s netransformovanými kontrolními vzorky. Vztahovalo se to jak na pokusy se standardním zavlažováním, tak i pro podmínky podmínkách závažného sucha.

Možnou cestu k šetrnější ochraně zemědělských plodin hledá Simona Rodopská, doktorandka oboru Rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Ve své diplomové práci zkoumala využití plazmou aktivované vody při ochraně rostlin bramboru před bakteriální chorobou. Za výsledky svého výzkumu získala první místo v kategorii magisterských prací XI. ročníku soutěže Věda pro Zemi.

Pro sklizeň pícnin se využívá stále výkonnější technika, povětšinou v podobě diskových žacích strojů nesených na traktoru. Běžné jsou nejen žací dvojkombinace, ale i trojkombinace se záběrem okolo devíti metrů. Ty nabízejí velkou výkonnost, ale s ohledem na obratnost, celkovou hmotnost či spotřebu paliva nemusejí být vždy ideálním řešením. Dobrou alternativou k nim jsou samojízdné žací stroje. Ty jsou obratnější, komfortnější pro obsluhu, dosahují vyšší výkonnosti i lepší spotřeby paliva a mají i nižší hmotnost. Lépe tedy zapadají do konceptu trvale udržitelného zemědělství a nově mezi ně patří i Fliegl Cutaro 1050.

Špičkově vybavená samojízdná sklízecí řezačka John Deere řady F8 zapadá do systému precizního zemědělství. S vlastní telematikou a technologií HarvestLab výrazně šetří provozní náklady, zlepšuje produktivitu a efektivitu sklizně a přispívá k lepším krmivářským a ekonomickým ukazatelům v zemědělském podniku.

Požadavky na zemědělské podniky rostou: vyšší náklady, regulace ze strany legislativy a požadavek na větší udržitelnost představují výzvy – zemědělství potřebuje prakticky využitelná řešení.

Jak skloubit ekonomickou efektivitu, dobré životní podmínky zvířat a šetrnější využívání zdrojů? Odpovědi na tuto otázku bude hledat také letošní veletrh EuroTier 2026. Novinkou bude tematický prostor EuroTier Milky Way, který představí inovace napříč celým řetězcem produkce mléka – od genetiky a výživy až po zpracování a prodej mléčných výrobků.

Vybrat pneumatiku na traktor se může zdát docela jednoduché. Stačí znát správný rozměr, potřebnou nosnost, zvolit vhodný dezén a nakonec se rozhodnout mezi jednotlivými výrobci. Jenže u moderního traktoru s pohonem 4×4 může být taková úvaha až příliš jednoduchá. Ani dvě úplně stejné pneumatiky totiž nemusejí mít v reálném provozu shodný skutečný valivý obvod. A právě rozdíly ve valivých obvodech mohou ovlivnit hodnotu, kterou pouhým pohledem na pneumatiku nepoznáme: Předběh přední nápravy.

Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.