Čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí přišli s objevem, který může v budoucnu významně ovlivnit šlechtění odolnějších plodin. Podařilo se jim popsat mechanismus, jakým cytokininy (skupina rostlinných hormonů) chrání fotosyntetický aparát v listech během období tmy.

Trvalé kultury zemědělských plodin s jasně definovanými řádky a tím i liniemi pojezdu, jsou ideálním prostředím pro využití robotů. Není proto s podivem, že již několik firem představilo roboty vhodné pro práci ve vinicích, tedy v prostředí, které je náročné na preciznost práce při vegetačních zásazích (mulčování, okopávání, osečkování) i při chemické ochraně rostlin.

Zcela autonomní systémy pracující na poli, co by tažné prostředky nebo univerzální nosiče nářadí, byly ještě do nedávna spíše obrazem budoucnosti. V posledních letech se ale čím dál častěji zhmotňují, a dokonce jsou k vidění pilotní projekty v praxi. Společnost Kuhn má s vývojem autonomních systémů dlouholeté zkušenosti. Její krmící robot Kuhn Aura po letech testování stojí na prahu komerčního prodeje. V roce 2023 představil Kuhn Na Agritechnice další autonomní systém. Ten dostal jméno Karl a je určený pro rostlinnou výrobu.

V zasedací místnosti VÚVeL v Brně další seminář v systému VÚVeL Academy. Tentokrát se týkal rozšíření, prevence i vakcinace Aujeszkyho choroby u černé zvěře, volně žijících zvířat i psů. O tématu přednášeli odborníci z VÚVeL Brno, ČZU v Praze, SVS ČR, VETUNI Brno i z firmy Dyntech.

Na České zemědělské univerzitě v Praze plánují testovat využití entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae proti škůdcům řepky. Uvedl to doc. Ing. Jan Kazda, CSc., v rámci polního dne, který proběhl na univerzitní výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě. Přípravky založené na půdní houbě Metarhizium anisopliae se ve světě v rámci biologické ochrany využívají.

Usnadnit rozhodování zemědělců a pomoci předvídat i redukovat dopady abiotických a biotických faktorů v zemědělské produkci má zemědělcům pomoci nový dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Ty jsou významné z hlediska precizní rostlinné produkce a udržitelného hospodaření na zemědělské půdě. Na vývoji nového systému pracovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Zemědělské bioplynové stanice (BPS) zažívají v Evropě paradoxní moment. Na jedné straně stojí historicky nejvyšší politické ambice – Evropská unie si vytyčila cíle, které z bioplynového sektoru dělají klíčový pilíř energetické transformace. Na druhé straně operátoři v řadě členských států, včetně České republiky, čelí nestabilitě podpory, končícím dotačním obdobím a nejisté rentabilitě bez státních subvencí. Situaci komplikuje i strukturální posun: tradiční kogenerační výroba elektřiny ustupuje modernějšímu a perspektivnějšímu modelu výroby biometanu.

Efektivní nakládání s hnojivy patří mezi klíčové faktory udržitelného zemědělství. Rostoucí ceny vstupů i tlak na ochranu životního prostředí nutí zemědělce hledat řešení, která umožní aplikovat živiny přesněji, s minimálními ztrátami. Jednou z nejzajímavějších inovací v této oblasti je technologie FertiEye od společnosti Sky Agriculture.

Na veletrhu Agrishow v Brně představil Ing. Radomír Andrýs ze společnosti Fides Agro, spol. s r. o. inovativní přístup k výživě skotu – program AGO, který reflektuje současné globální výzvy zemědělství. Rostoucí poptávka po mléčných produktech je totiž doprovázena tlakem na snižování environmentálních dopadů, zejména emisí metanu (CH₄), a zároveň na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.

Na nedávném veletrhu Agrishow v Brně v rámci konference Moderní technologie v zemědělství, kterou pořádal Zemědělský svaz ČR, se mimo jiné hovořilo o nezbytnosti postupných kroků při zavedení automatizace a robotizace v zemědělských podnicích. Na toto téma vystoupil také jednatel společnosti Agri-Precision Ing. Michal Krutiš.

Poslední roky přinášejí zemědělcům už poměrně tradiční problémy v podobě extrémních výkyvů počasí. Klimatické změny, ať už jsou způsobeny čímkoliv, mají zásadní dopad na zemědělskou produkci, což ohrožuje nejen úrodu, ale i ekonomickou stabilitu zemědělců.

Postupné tlumení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří představuje jedinečnou příležitost pro velkoplošnou obnovu silně poškozených nebo zcela zničených přírodních ekosystémů. Jak by taková obnova měla vypadat, je však stále předmětem diskusí. Chybí systematický monitoring obnovovaných stanovišť, běžně používané terénní průzkumy jsou náročné, a tudíž časově i prostorově omezené. Tato omezení se snaží překonat tým Vítězslava Moudrého z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze pomocí detailního leteckého laserového skenování a hyperspektrálního snímání. Jejich studie publikovaná v časopise Journal of Applied Ecology se zaměřila na vztah mezi druhovou bohatostí ptáků na Radovesické výsypce na Teplicku a charakterem vegetace zjištěné pomocí dálkového průzkumu Země.