Odborný partner
Kolektiv odborníků z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) informoval na nedávné konferenci Spolku pro komodity a krmiva o Nařízení evropského parlamentu a rady 2023/1115 o dodávání komodit na trh Unie, které jsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů.
Přestože Evropská rada nedávno odsouhlasila odložení účinnosti nařízení o rok, je tento právní dokument a zejména jeho uvedení v živost nanejvýš zajímavý a možná vzbuzující nevraživost mezi těmi, kterých se bude administrativa týkat.
Rok zpoždění?
Ustanovení EUDR se měly uplatňovat již od 30. prosince 2024, ale rada souhlasila s návrhem Komise odložit datum použitelnosti nařízení o jeden rok, neboť v nařízení chybí klíčové prvky. Pokud to potvrdí i Evropský parlament, budou povinnosti vyplývající z tohoto nařízení závazné od 30. prosince 2025, pro velké operátory a obchodníky a od 30. června 2026, pro mikropodniky a malé podniky.
Odklad by měl poskytnout právní jistotu, předvídatelnost a dostatek času pro hladké a účinné provádění pravidel, včetně úplného zavedení systémů náležité péče vztahujících se na všechny příslušné komodity a produkty. Tyto systémy náležité péče zahrnují identifikaci rizik odlesňování v dodavatelských řetězcích, jakož i opatření pro monitorování a podávání zpráv k prokázání souladu s pravidly EU.
Jak informovala ředitelka pobočky ÚHÚL v Brandýse nad Labem Ing. Bc. Jana Čacká, nařízení reguluje obchod s tzv. relevantními komoditami, jsou to: DŘEVO, KÁVA, KAKAO, PALMOVÝ OLEJ, KAUČUK, SÓJA a SKOT.
Důvodem je, že stálé rozšiřování produkce těchto komodit je hlavní příčinou globálního odlesňování. Co nařízení nařizuje? Před uvedením na trh vykonat tzv. náležitou péči pro relevantní produkty, tj. přesvědčit se, že:
– při produkci v nich obsažených relevantních komodit nedošlo k odlesnění po datu 30. 12. 2020 a v případě dřeva nedošlo ani ke znehodnocování lesa po tomtéž datu,
– při výrobě relevantních výrobků a relevantních komodit nebyly porušeny právní předpisy země produkce.
Odlesňováním se rozumí přeměna lesa na zemědělsky užívanou půdu, ať už je způsobena člověkem či nikoli.
Z hlediska krmivářství jsou důležité zejména sója a produkty z palmového oleje. Bohužel se do relevantních komodit řadí také skot, což znamená že se nařízení týká také krmiv, kterými byl skot krmen.
Vykonat náležitou péči ve stručnosti znamená shromáždit informace o komoditě – popis + název, množství, země produkce, geolokalizace, kdo dodal, jakému podniku/obchodníkovi dodali, informace o tom, že relevantní produkty byly vyprodukovány v souladu s legislativou v zemi původu a nezpůsobily odlesňování.
Ing. Jan Ďoubal, specialista EUTR/EUDR, navázal na svou kolegyni s přesnější definicí relevantních komodit a vysvětlením, co znamená geolokalizace a sledovatelnost.
Relevantní komodity v kontextu krmiv jsou tedy zejména sója a palma olejná: Sójové boby, též drcené, sójová mouka, krupice ze sójových bobů, sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, avšak chemicky neupravený, pokrutiny a jiné pevné zbytky, též mleté nebo ve formě pelet, získané extrakcí sójového oleje.
Další položkou jsou produkty palmových mastných kyselin. Přednášející zmínil, že se budou sledovat i další relevantní komodity používané do krmiv, jimiž je krmen skot.
Dohledatelnost pozemku (tzn. požadavek na sběr geolokalizací pozemků, na nichž byly vyprodukovány komodity) je důležitou součástí prokázání, že vdané oblasti nedošlo k odlesňování. Geolokalizace je definována v nařízení jako zeměpisná poloha pozemku popsaná souřadnicemi zeměpisné šířky a délky v globálním systému WGS84.
V kontextu třetích zemí informace o pozemcích a jejich geolokalizaci může být získána různým způsobem a z různých zdrojů (včetně využití certifikace třetí stranou), ale odpovědnost v systému náležité péče má vždy hospodářský subjekt.
Zájemci o problematiku se mohou informovat na mailu eudr@uhul.cz.
Mgr. Vladimír Mráz, výkonný ředitel, Mráz Agro CZ, s. r. o. a člen Sustainability Committee FEFAC se pokusil přiblížit, co v dnešním kontextu znamená chovat se udržitelně v zemědělství, krmivářství a při výrobě potravin. V krmivářství se jedná zejména o výrobu a využití krmiv, která minimalizují environmentální dopad (např. nižší spotřeba vody, menší zátěž pro půdu a klima, vyšší konverze) a přitom zajišťují zdraví zvířat a vysokou kvalitu produktů.
„Z evropského pohledu vyžadujeme udržitelnost, ale dovážíme „neudržitelné“? Je udržitelnost „udržitelná“? Je udržitelnost spojená s bohatstvím společnosti?“, kladl otázky, na které se jen těžko hledají odpovědi, přednášející. „Za nedůležitější pravidlo pro udržitelné chování je chovat se jako řádný hospodář a používat selský rozum,“ uzavřel Vladimír Mráz.
Zatímco záměr EUDR byl oslavován jako zásadní pro ochranu lesů a boj proti změně klimatu, její provádění vedlo ke značnému odporu a žádostem o odložení ze strany různých odvětví a zemí.
Podle Vladimíra Mráze kvůli zavedení EUDR do praxe výrazně vzrostou náklady na sójové produkty v krmivech. Vyšší náklady se totiž promítnou do cen, které zaplatí zákazník. Sója se ve velkém používá zejména jako součást krmných směsí pro hospodářská zvířata, zejména drůbež a prasata, v menším množství také pro skot.
