Odborný partner
Polním dnem účastníky provázel prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., vedoucí Demonstračních a experimentálních pracovišť FAPPZ. Jak v úvodu připomněl emeritní děkan prof. Ing. Josef Soukup, CSc., univerzita dlouhodobě propojuje výzkum s praxí a rozvíjí spolupráci s firmami působícími v oblasti precizního zemědělství, informatiky a umělé inteligence.
Dlouhodobé pokusy
Účastníci workshopu si prohlédli dlouhodobý pokus zaměřený na výživu rostlin, který na demonstračním pozemku probíhá již od roku 1996. Ing. Jindřich Černý, Ph.D., představil výsledky třicetiletého sledování rotačního osevního postupu ozimé pšenice, jarního ječmene a brambor s různými variantami organického i minerálního hnojení. Výsledky ukazují, že na úrodných černozemích v pražském Suchdole lze po dlouhodobém vynechání hnojení dosahovat relativně vysokých výnosů pšenice, avšak za cenu výrazného zhoršení kvalitativních parametrů produkce. Obsah dusíkatých látek v zrnu u nehnojených variant klesá pod 8–10 %, tj. nedosahuje požadované úrovně potravinářské jakosti. V podmínkách posledních suchých let se zároveň potvrzuje vyšší stabilita výnosů na pozemcích s organickým hnojením. Organická hmota přispívá k lepšímu hospodaření s vodou i živinami, které jsou rostlinám dostupnější i při omezeném množství srážek. Součástí výzkumu zůstává také využití čistírenských kalů jako zdroje fosforu, síry a dalších živin. Prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., představil možnosti jejich budoucího zpracování prostřednictvím technologie pyrolýzy, která má umožnit odstranění moderních kontaminantů typu mikroplastů a reziduí léčiv při zachování výživové hodnoty materiálu.
Rezistence plevelů
Dalším zásadním tématem, které na workshopu rezonovalo, je prohlubující se krize v ochraně rostlin v důsledku klesajícího počtu účinných látek a narůstající rezistence plevelů vůči herbicidům. Prof. Soukup upozornil, že rezistence chundelky metlice, psárky polní a sveřepu jalového vůči ALS inhibitorům je již v České republice široce rozšířena. Přibývá také rezistentních populací dvouděložných plevelů, zejména merlíku bílého a laskavce ohnutého. Za významnou hrozbu pro pěstitele označil rovněž laskavec Palmerův, který se v Evropě šíří jako velmi konkurenceschopný plevel. V ovocných výsadbách pak podle prof. Jursíka může, podobně jako v některých státech jižní Evropy, nastat problém s turankou kanadskou, u níž rezistence vůči glyfosátu vzniká často v důsledku aplikace subletálních dávek při nedokonalém zasažení rostlin při příkmenné aplikaci.
Precizní mechanizace
Významným pomocníkem při úbytku účinných látek herbicidů je podle prof. Jursíka precizní mechanizace. Účastníkům polního dne představil nové plečky využívající k přesnému navádění senzory a kamery k účinné regulaci plevelů v porostech širokořádkových plodin, zeleniny i v sadech. Technologie umožňuje velmi přesné vedení pracovních ústrojí mezi řádky a vytváří předpoklady pro pásovou aplikaci herbicidů pouze do úzkého pásu v bezprostřední blízkosti pěstované plodiny. Tímto způsobem lze podle prof. Jursíka snížit spotřebu přípravků až o 60 % a současně omezit selekční tlak vedoucí ke vzniku rezistentních populací plevelů. Prof. Soukup doplnil příklad z německého Hohenheimu, kde plečky naváděné kamerami zvládají plečkovat i obilniny s roztečí 12 cm při pojezdové rychlosti 10 km/h.
Nové přístupy v ochraně
Samostatný blok byl věnován ochraně zeleniny. Ing. Kamil Holý, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) upozornil na obdobný problém narůstající rezistence u hmyzích škůdců a připomněl význam nechemických opatření včetně orby. Ing. Tereza Horská, Ph.D., z CARC představila pokus se sítěmi chránícími košťálovou zeleninu proti hmyzím škůdcům. Na rozdíl od netkaných textilií umožňují sítě lepší cirkulaci vzduchu a současně brání náletu škůdců. Výzkum se zaměřuje také na posouzení degradace reziduí přípravků na ochranu rostlin pod těmito sítěmi a na možnosti aplikace fungicidů přímo přes síťový materiál.
Jak zmínil prof. Jursík, na demonstračním pozemku využívají rovněž alternativní způsob eliminace plevele například u tykvovité zeleniny. Jde o tzv. solarizaci půdy pomocí transparentních fólií, které během letního období zvyšují teplotu povrchové vrstvy půdy na úroveň umožňující likvidaci vzcházejících plevelů a mělce uložených semen plevelů.
Prof. Ing. Josef Hakl, Ph.D., prezentoval využití mulče z vojtěšky v porostech kukuřice. Biomasa vojtěšky přispívá k omezení výparu vody a dodává živiny, její odplevelovací účinek je však nižší než u slámy, protože se rychle rozkládá.
Vzácné druhy plevelů
Doc. Ing. Michaela Kolářová, Ph.D., z ČZU představila demonstrační parcely zaměřené na vzácné a ohrožené druhy plevelů, jejichž výskyt od poloviny 20. století klesl přibližně na jednu třetinu. Za jejich úbytkem stojí především dokonalejší metody čištění osiva, intenzivní používání herbicidů a minerálních hnojiv, ale i scelování pozemků vedoucí k redukci mezí. V současné době je v České republice na červený seznam ohrožených rostlin zařazeno 150 druhů polních plevelů, přičemž jejich význam spočívá v ekologické hodnotě: slouží jako potravní zdroj pro hmyz a ptactvo, kvetoucí druhy poskytují nektar opylovačům a mnohé působí jako cenné bioindikátory stavu agroekosystému.
