
Ing. Daňhel působí jako agronom na Zemědělské správě Heroltovice ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku, kde hospodaří přibližně na 3600 ha zemědělské půdy. Věnují se také živočišné výrobě s 500 kusy skotu bez tržní produkce mléka a 300 dojnicemi českého strakatého skotu. V rámci celého podniku obhospodařuje podnik VLS v ČR přibližně 7600 ha zemědělské půdy v ekologickém režimu. „Zemědělství je konzervativní obor, ale jako hospodáři jsme přizpůsobiví a dokážeme reagovat na měnící se podmínky,“ uvedl Ing. Daňhel, který se zhruba 25 let věnuje propojení zemědělské produkce s podporou biodiverzity a adaptací krajiny na klimatickou změnu.
Voda rozhoduje
Dlouhodobý problém současného hospodaření v ČR podle něj nespočívá pouze v množství srážek, ale také v jejich rozložení v průběhu roku. Období sucha a vysokých teplot se střídají s přívalovými srážkami. Tradiční plodiny pro krmné účely jako kukuřice pak nedosahují očekávaných výnosů a kvality. Alternativou mohou být čiroky a béry, teplomilné plodiny s fotosyntézou typu C4, které za vhodných podmínek efektivněji využívají vodu. Cílem je podle Ing. Daňhela rozšířit skladbu krmných plodin a snížit závislost podniku na jedné plodině.
Hybrid vybírejte podle účelu
Při výběru odrůdy čiroku je nutné nejprve určit jeho následné využití: siláž, senáž nebo zrno. Pro výživu skotu jsou vhodné BMR hybridy s nižším obsahem ligninu a lépe stravitelnou vlákninou. „Čirokové senáže lze velmi efektivně využít i ve výživě vysokoužitkových dojnic. V praxi máme ověřeno, že i při celoročním zkrmování dosahují dojnice roční užitkovosti přes 13 tisíc litrů mléka,“ uvedl Ing. Daňhel. Jako příklad zmínil Družstvo Zagra hospodařící v Kyjovicích na Opavsku, kde krmnou dávku tvoří mimo jiné kukuřičná siláž, čiroková senáž a řepné řízky.
Druhá sklizeň
Čirok a bér vlašský mohou rozšířit možnosti následných osevů po časně sklizených pícninách a ozimých obilninách. V příznivých podmínkách umožňují využít zbývající část vegetační sezóny k produkci další píce. Ing. Daňhel uvedl příklad z Podbeskydí, kde bér následoval po sklizni hrachu na GPS. Přibližně za dva měsíce vytvořil porost vysoký 60–70 cm, který se sklízel lisováním do balíků pro skot a koně. V době sucha, kdy trávy dosahovaly pouze 10–15 cm, představoval další zdroj objemného krmiva. Podobně čirok zasetý 23. července po ozimém ječmeni dosáhl za 60 dní výšky 65 cm, ve stejném termínu vysetý bér docílil 55 cm. Jako hraniční termín výsevu čiroku nebo béru jako následných porostů uvedl Ing. Daňhel 15. červenec. Pozdější setí podle něj zvyšuje riziko nedostatečného nárůstu hmoty; rozhodují však také vláha, teplota a stanoviště. Pro následné porosty po ozimých směskách a žitu sklízeném na GPS s úspěchem vyzkoušeli českou odrůdu čiroku Ruzrok, vyšlechtěnou v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., jako vícesečnou plodinu. Kvalitu výsledné produkce béru i čiroku lze ovlivnit výživou, Ing. Daňhelovi se osvědčilo intenzivní nahnojení v dávce 170 kg N/ha.
Sklizeň bez zbytečných ztrát
Ze zkušenosti Ing. Daňhela bér zpravidla zavadá rychleji než čirok. Ten má na listech voskovou vrstvu, která zpomaluje uvolňování vody. Posečenou hmotu proto doporučuje agronom sklidit a zpracovat nejpozději následující den. Důležité je také omezit znečištění zeminou, které zvyšuje riziko nežádoucí fermentace. U vlhké hmoty je třeba věnovat pozornost konzervaci. Ing. Daňhel má dobrou zkušenost s přípravky na bázi dusitanu sodného, které se používají k omezení nežádoucích mikroorganismů.