Odborný partner
První experimenty s embryotransferem u skotu v českých zemích se datují do první poloviny 70. let 20. století. Průkopnickou roli sehrál Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně, kde pod vedením prof. MVDr. Josefa Dufky vznikl první specializovaný tým zabývající se reprodukčními biotechnologiemi.
První cílený nechirurgický embryotransfer skotu v Československu byl proveden v roce 1983. Od tohoto okamžiku se tento postup využívá kontinuálně – mezi lety 1983 a 1997 bylo provedeno 24 733 výplachy dárkyň a přes 94 000 embryotransferů.
Pokud jde o samotné zavedení metody embryotransferu, vývoj v ČR souvisí s celosvětovým rozvojem nechirurgického přenosu, který výrazně pokročil v polovině 70. let 20. století. O několik let později, konkrétně v roce 1983, byla tato metoda zavedena do praxe a stala se standardní součástí reprodukčních technik pro skot.
Jedním z hlavních přínosů embryotransferu pro udržitelnost je jeho příspěvek pro zachování a rozšiřování genetické diverzity hospodářských zvířat. Tradiční šlechtění často vede ke genetickému zúžení populací, což snížení odolnosti vůči chorobám a adaptabilitu na měnící se klimatické podmínky. Embryotransfer umožňuje mimo jiné zachování vzácných genetických linií a jejich začlenění do moderních šlechtitelských programů bez nutnosti udržování velkého počtu plemenných zvířat.
Embryotransferu lze využít pro zachování autochtonních plemen, které představují cenný genetický zdroj adaptovaný na místní podmínky.
Z hlediska zootechnické praxe přináší ET výhody ve zjednodušení exportu a importu celých genomů ve formě embryí a odstraňuje tak transport zvířat, jejich složité karanténování včetně zdravotních zkoušek a celních komplikací. Kromě toho nabízí využití v genetických a selekčních programech, v ozdravných programech, poskytuje možnost dlouhodobého uchovávání (kryokonzervace) genetického materiálu významnou pro záchranu zbytku ohrožených plemen (genové zdroje) a uchování genetického potenciálu matky.
Zvýšená užitkovost zvířat založená na genetickém zlepšení vede k vyšší produkci na jedno zvíře, takže je potřeba méně zvířat k dosažení stejného množství poptávky, což snižuje environmentální dopad na jednotku živočišného produktu. Embryotransfer v kombinaci s genomickou selekcí umožňuje rychlejší genetický pokrok, což má přímý dopad na udržitelnost chovu.
Genetická diverzita umožňuje živočišné výrobě lépe reagovat na environmentální změny a tržní požadavky. Ztráta genetické diverzity může vést k plateau v produkci a může také způsobit ztrátu fitness nebo životaschopnosti v živočišné výrobě. To zdůrazňuje důležitost udržování genetické variability i při využívání pokročilých reprodukčních technologií.
S implementací genomické selekce se roční genetický pokrok zvýšil u býků tří hlavních francouzských plemen dojnic. Současně se roční ztráta genetické diverzity zvýšila u holštýnských býků, možná kvůli masivnímu využívání několika elitních býků v tomto plemeni. Tento výsledek upozorňuje na riziko zúžení variability při nadměrném využívání embryotransferu.
Intenzivní selekce na produkci mléka vedla k nepříznivým korelacím pro znaky spojené s fertilitou, zdravím, dlouhověkostí.
Jak výzkum pokračuje a biotechnologie se stávají dostupnějšími a cenově přijatelnějšími, mělo by mít odvětví chovu skotu prospěch ze zdravějších, odolnějších zvířat, což nakonec povede ke zlepšené produktivitě, sníženému environmentálnímu dopadu a lepšímu welfare zvířat.
V posledních letech jsme zaznamenali globální nárůst produkce embryí skotu, který v roce 2021 dosáhl téměř 1,5 milionu přenesených embryí hovězího skotu podle údajů shromážděných Mezinárodní společností pro embryo technologie (IETS). Tento rozsah využití embryotransferu celosvětově ukazuje jeho význam pro moderní chov skotu.
Například v roce 2006 bylo provedeno v České republice 1210 výplachů a bylo přeneseno 6032 embryí. Jednoznačný pokles zájmu dokumentují údaje z roku 2009, kdy se provedlo jen 255 výplachů a přeneslo 1719 embryí. V roce 2022 se udělalo v ČR 410 výplachů a přeneslo se 2149 embryí. A konečně v roce 2024 to bylo 278 výplachů, přeneslo se 985 čerstvých embryí, zmrazených 542.
Zvláště v souvislosti s genomickou selekcí, která má u nás velkou podporu a zájem chovatelů, nebo v kombinaci s metodami IVF, by bylo vhodné tato čísla navýšit. Embryotransfer přináší výhody chovatelům. Dokáže velmi rychle využít genetický potenciál špičkových jedinců, významně zkrátit generační interval, a tím obohatit ve velmi krátké době stádo o špičková zvířata.
Nedávno se povedl Ing. Davidovi Hruškovi, řediteli lanškrounské střední zemědělské a veterinární školy, velice úspěšný embryotransfer provedený v ZD Chýšť. Po výplachu bylo získáno celkem 42 embryí. Z tohoto počtu bylo 32 embryí shledáno využitelnými pro přenos nebo konzervaci a ve finále se narodilo 16 živých telat.
Embryotransfer má potenciál přispět k udržitelnému chovu skotu prostřednictvím zlepšení genetiky hospodářských zvířat a efektivity produkce. Současně však existují rizika spojená se ztrátou genetické diverzity a nerovnováhou mezi produkčními a funkčními znaky. Klíčové pro udržitelnou aplikaci embryotransferu je vyvážené využívání této technologie s ohledem na dlouhodobé cíle zachování genetické variability a adaptability populací skotu na měnící se environmentální podmínky.
Zdroje: Ceva Animal Health (2023). The role of cattle embryo transfer for genetic improvement of dairy herds.
Van Eenennaam, A.L., et al. (2022). Synergistic power of genomic selection, assisted reproductive technologies, and gene editing to drive genetic improvement of cattle. CABI Agriculture and Bioscience, 3(1), 13.
García-Ruiz, A., et al. (2025). Application of Genomic Selection in Beef Cattle Disease Prevention. Animals, 15(2), 277.
