hlavička webu

Pěstitelé, dbejte na půdní úrodnost

V pořadí druhý workshop Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd na Svitavsku se konal na konci května a využil pokročilého stavu vegetace pro zhlédnutí výsledků jarních operací a stavu pokusných ploch. Účastníci se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem si mohou poradit se zvyšujícími se požadavky na snižování emisí skleníkových plynů při pěstování plodin a jak docílit zvýšení půdní úrodnosti.

Akci uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV), Centrem precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze a Zemědělským družstvem Dolní Újezd.

Přizpůsobit se klimatu

Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV ve své přednášce shrnul specifika letošního jara při precizním hnojení polních plodin. Jak připomněl, je třeba udržovat půdní úrodnost, neboť větší část živin přijímají rostliny z půdy, ne z aplikovaných hnojiv. Ani nejpreciznější postupy totiž nepomohou tam, kde je půda ve špatném stavu a nezadrží potřebnou vláhu. Vzhledem k současným klimatickým podmínkám bude potřeba více uzpůsobovat vstupy jak v hnojení, tak i v ochraně rostlin pro udržení optimálního stavu porostů a úrodnosti půdy. Snižovat vstupy bude potřeba v místech, kde je problém (pomrznutí porostů, poškození hrabošem, nedostatek vláhy apod.). Při hnojení dusíkem někdy opomíjí pěstitelé přírodní zákony – například v únoru aplikují ledkový dusík a porosty jsou pak náchylnější k poškození mrazem. První dávku ledku v předjarním období bude kvůli udržení mrazuvzdornosti rostlin potřeba snížit a poté využívat pomalu působící hnojiva, která budou rostlinám dusík uvolňovat postupně, jako například močovina s inhibitorem ureázy. Současně je vhodné aplikovat látky, tzv. efektory, zvyšující účinnost hnojiv (např. změnou pH půdy rostliny v místě aplikace hnojiva lépe přijmou fosfor z půdy).

Snižování emisí

Zemědělci se do budoucna budou muset zabývat snižováním emisí skleníkových plynů, například u řepky, pšenice pro výrobu biopaliv, u škrobárenských brambor, u kukuřice pro bioplynové stanice atd. Emisní faktor ovlivňuje více hledisek, každý stát v EU bude mít vlastní metodiku. Uhlík bude možné ukládat do půdy nebo do sklizňových produktů, každý vstup na pole se projeví. Ing. Růžek doporučil vytvořit si aplikační okna a ověřit si efektivnost jednotlivých vstupů (listová výživa, stimulátory růstu) na kvalitu produkce a výnos. Pesticidy přitom patří k nejnižším emisním faktorům (většinou do 100 kg/ha přepočtených ekvivalentů CO2), naopak hnojení dusíkem patří k nejvyšším (emisní faktor 500–600 kg/ha CO2eq). Měří se také oxid dusný jako ukazatel denitrifikace. V tuzemsku jsou kvůli častějším přísuškům a nižšímu organickému hnojení nižší ztráty N2O z půdy než např. v Německu nebo Nizozemsku. Do emisních faktorů produkce se zatím nepočítá zpracování půdy, ale do budoucna se s ním podle Ing. Růžka počítat bude a emisní faktor se tu při intenzivním opakovaném kypření půdy počítá až na tisíce kg CO2eq. Obrovské rozdíly jsou mezi hlubokou orbou, mělkým kypřením, plečkováním, strip-till nebo no-till zpracováním půdy. Plodiny mají ohromnou schopnost poutat uhlík, např. u řepky je to 2,8 t/ha v  semenech při výnosu okolo 4 t/ha a více než 4 t C/ha v šešulích a stoncích „Abychom zabránili ztrátám uhlíku, musíme se naučit v létě šetrně, tedy bezorebně, zakládat porosty meziplodin. Zkoušeli jsme také plečkování cukrovky s důlkováním, díky kterému se voda dostane k hnojivu a rostliny pak mohou živiny lépe využít a poskytnou pak vyšší výnos,“ podotkl Ing. Růžek. Ve spolupráci s firmou P & L, spol. s r. o., vyvinuli odborníci z VÚRV stroj pro podpovrchovou aplikaci návnady proti hrabošům.

Uzpůsobit hnojení

Při hnojení je důležité si uvědomit, jaký odběr živin mají konkrétní plodiny, např. u kukuřice dosahuje při výnosu zrna 12 t/ha zhruba 280 kg N/ha. Díky mineralizačním procesům se v půdě uvolní více dusíku a není potřeba celou dávku doplnit hnojením. Letos v únoru byl na celém území ČR dostatek vody a pěstitelé začali s přihnojováním plodin. „Technologie hnojení přenesené z jiných zemí, jako například přihnojování do hloubky 25 cm, u nás nemusí fungovat. Je to dáno odlišným půdním profilem a biologickou aktivitou půdy. V důsledku nízkého obsahu Corg., špatného poměru kationtů, nedostatečného vápnění apod. hrozí riziko rozplavení povrchové vrstvy půdy. Hluboké kypření ničí makropóry v půdě a je obtížné obnovit pak její makroedafon,“ upozornil Ing. Růžek. Proti rozplavování půdy podle něj pomůže pravidelné vápnění. Portál Agrorisk ukazuje možnosti využití živin na začátku jarní vegetace, kterému lze uzpůsobit hnojení plodin. Při nízkých teplotách není např. přijímán rostlinami nitrátový dusík, fosfor, síra. Při teplotách nad 10 °C není vhodné aplikovat močovinu jak klasickou, tak stabilizovanou, pokud srážky nepřijdou do týdne. „Na pokusných plochách v Ruzyni jsme nacházeli v letošním roce močovinu aplikovanou na povrch půdy začátkem března ještě po pěti týdnech nerozloženou,“ uvedl Ing. Růžek.

Udržovat půdní úrodnost

„Překvapil mě stav půdy na Vysočině, kde jsme mapovali více zemědělských podniků včetně precizních technologií. Optimální poměr C : N v půdě se má pohybovat kolem 8–10, ale na sledovaných polích jsme zjistili poměr 5,9–6,6. Z toho je vidět, že se nevrací dostatek organických látek do půdy,“ konstatoval Ing. Růžek. Potřeba doplňování organiky podle něj stoupá s klimatickým oteplováním a kypřením půdy v letním období. Němečtí odborníci předpovídají na tamějších polích úbytek uhlíku do roku 2090 o 20 až 70 %, pokud nedojde ke změně agrotechnických postupů. Jak Ing. Růžek upozornil, řada tuzemských podniků stále ještě stanovuje obsah živin v půdě podle metody Mehlich III, která však není určená pro stanovení přijatelných živin v půdě, ale pro sledování dlouhodobých trendů  obsahu živin v půdě. Významné jsou podle něj také poměry živin v půdě, s optimem K : Mg : Ca na úrovni 1 : 2 : 10 až 1 :3 : 15, jinak se půda může začít  rozplavovat a ani sebelepší metoda precizního zemědělství nebude fungovat. Jak již bylo zmíněno, pro příjem živin rostlinami jsou důležité efektivní srážky.

Podle Ing. Pavla Růžka, CSc., je třeba vracet dostatek organických látek do půdy
Jarní mrazy letos zredukovaly šešule řepky, která kvetla již koncem března
Při hnojení řepky je základem podívat se na kořeny
fes1
Traktory s elektrickým pohonem
Elektromobilita proniká i do zemědělské techniky a nevyhýbá se ani traktorům. Současná konstrukce akumulátorů...
pasou se
Světlá budoucnost pro pastvu slepic
Pastva drůbeže je udržitelná zemědělská technika, která se týká chovu nosnic, masných kuřat, perliček...
Výběr z příspěvků