hlavička webu

Krajinu změnili k nepoznání

„Když jsme v devadesátých letech začínali hospodařit, nebyl v okolí jediný strom a stovky hektarů obnažených polí trpěly větrnou erozí. A podívejte se dnes. Vysázeli jsme kilometry větrolamů a alejí, staráme se o stromořadí na našich pozemcích kolem silnic, náš areál o výměře téměř deseti hektarů je oddělen od okolí vzrostlými živými ploty, všude samé stromy. Vybudovali jsme rybníky, tůně, z podzemí vrátili potok Liduška do původního koryta, prostě změnili jsme okolní krajinu k nepoznání. Nejsme jen zemědělci, ale také tvoříme krajinu, v níž žijeme a podnikáme. Pestrá krajina a příroda nám vždycky ležely na srdci,“ říká Vladimír Pokorný z farmy Zdonín nedaleko Nymburka.

Farma Zdonín u Nymburka byla v loňském roce vyhodnocena jako Zemědělec roku v kategorii společenský odpovědný podnik. Právě v období nepříznivých klimatických změn je péče o krajinu, půdu a vodu velice důležitá.

„Když přišel můj táta s návrhem vytvořit na orné půdě větrolamy a rybníky, ptal jsem se proč,“ vzpomíná Ing. Luboš Pokorný, MBA. „Vždyť ornici přece potřebujeme k vlastní produkci. A během krátkého času jsem dostal odpověď. Pestrá krajina a hospodaření ohleduplné k přírodnímu prostředí přináší na oplátku výrazné benefity pro vlastní zemědělství, což je obzvlášť v době nepříznivých klimatických změn velice důležité. A začal jsem uvažovat a chápat souvislosti jako můj táta. Proto jsme časem vybudovali další tůně a několik kilometrů větrolamů a alejí. Na vodní plochy jsme čerpali dotace, to nezastírám, byla to ale určitá náhrada za to, že jsme omezili vlastní výrobní prostředek, tedy půdu, a snížili naši produkci. Už máme připravené další tři projekty na výsadbu stromořadí. Kombinujeme naše i státní peníze s naší prací a pozemky. Jen na okraj, za ta léta jsme do krajiny investovali miliony vlastních korun.“

A jaké benefity má Luboš Pokorný na mysli? „V takto zvelebené pestré krajině se začaly zvyšovat výnosy. Vybudováním rybníků stoupla spodní voda a plné nádrže nám částečně slouží jako její rezervoár k závlahám. Navíc se v pestré krajině začíná voda samovolně zadržovat, což je nejen pro kulturní plodiny veliký bonus. Také se výrazně omezila větrná eroze, která u nás v Polabí odnáší to nejcennější, co máme, tedy půdu. Často zasáhla 200 či 300 hektarů. Vidíme, že větrolamy, stejně jako vodní plocha, mají v krajině smysl,“ zdůrazňuje farmář.

Vladimír Pokorný a Ing. Luboš Pokorný, MBA (zleva) u vybudovaného rybníku s četnými meandry, kde ještě před časem byla orná půda
První větrolam dlouhý dva kilometry byl vysazen již v roce 2000
K prvkům ekologické stability krajiny patří i alej lip dlouhá 1200 m
IMG_4458
Welfare v chovech králíků
Již od vstupu do Evropské unie se naši chovatelé museli připravovat na změny podmínek zohledňující ochranu...
 BASF to build new fermentation plant for crop protection products in Ludwigshafen
Nový insekticid vznikne fermentací
Nový fermentační závod na výrobu přípravků na ochranu rostlin postaví v Ludwigshafenu německá společnost...
Výběr z příspěvků