Odborný partner
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Škody způsobené tímto broukem jsou však jen špičkou ledovce. Jak uvádí internetový server agrarheute.de, obzvláště problematickým aspektem je to, že kontrola nejvýznamnějších škůdců řepky se stává stále obtížnější. V případě dřepčíků, blýskáčka a krytonosců se totiž rozšířila rezistence vůči schváleným pesticidům. Zemědělci v současné době nemají navíc k dispozici žádné vhodné insekticidy pro boj s tiplicí zelnou. K zajištění odpovídajících výnosů této olejniny vzhledem k tomu nemá mnoho farem účinné prostředků.
Řepkové šešule by měly být právě teď zelené. V některých regionech, jako je Šlesvicko-Holštýnsko, jsou však částečně žluté, oteklé a roztřepené. Internetový portál agrarheute.de čerpal aktuální informace z instagramového kanálu felderkiek.sh Zemědělské komory Šlesvicka-Holštýnska, na kterém upozornila konzultantka Lilli Stoossová na to, že na některých polích jsou oteklé žluté šešule viditelné již z aut a mnoho z nich se již vzhledem k tomu rozevřelo.
Tiplice zelná a krytonosec zelný jsou posledními škůdci řepky, kteří na jaře napadají tuto plodinu. Ve skutečnosti jeden škůdce těží z druhého: Zatímco krytonosec je pro řepku méně škodlivý, jeho bodné rány ovšem poskytují tiplici snadný přístup do pletiva, to jí usnadňuje kladení larev do šešulí. A právě larvy tiplice jsou zodpovědné za žluté, oteklé a roztřepené plody, které zemědělci v současnosti často nacházejí.
Ve svém videu Lilli Stoossová vysvětluje, že ačkoliv krytonosec usnadňuje život tiplici, ta ovšem není na uvedeném broukovi zcela závislá. V komentářích farmáři diskutují o tom, zda je tiplice schopna klást vajíčka i bez bodných ran od krytonosce. Stoossová objasňuje, že tiplice je skutečně schopna klást vajíčka do mladých šešulí řepky i bez pomoci krytonosce, což její negativní vliv ještě umocňuje.
Dalším významným problémem je to, že vzhledem k rozsáhlé rezistenci krytonosce zelného vůči schváleným pesticidům zemědělci nemohou tohoto škůdce kontrolovat. Hubení tiplice je také nemožné, protože nejsou k dispozici žádné schválené pesticidy. Pokusy udělané Zemědělskou komorou Šlesvicka-Holštýnska s použitím přípravků na bázi křemíku a hydroxidu draselného se bohužel ukázaly proti tomuto škůdci jako neúčinné.
V této souvislosti roste nejistota ohledně budoucnosti pěstování řepky. V komentářích jeden uživatel napsal, že z těchto důvodů již v budoucnu nebude pěstovat řepku, chybí mu schopnost zaručit spolehlivý výnos této olejniny. Místo toho chce ověřit zařazení kukuřice do osevního postupu k výrobě krmiva pro zvířata. Zatímco někteří zemědělci tedy zvažují vyřazení řepky z osevních postupů, přičemž je ale zřejmé, že se tak naruší udržitelnost střídání plodin vzhledem k tomu, že řepka je vynikající předplodinou, jiní u této olejniny stále hodlají setrvat.
