Nová vrstva erozního ohrožení začne platit pro pole s hlubokými nebo středně hlubokými půdami, ze kterých se vinou eroze splaví devět tun ornice z jednoho hektaru za rok. Pokud se tato hodnota překročí, přeřadí se konkrétní pole do stupně erozní ohroženosti a pěstitel na něm bude muset dodržovat přísnější a šetrnější způsoby obhospodařování. Dosud to platilo pro 17 tun na hektar ročně. Pro mělké půdy budou nově platit dvě tuny na hektar za rok, namísto dosavadních pěti tun na hektar za rok. Změněné hodnoty už obsahuje i vyhláška o ochraně zemědělské půdy před erozí. Pro rok 2023 bude ještě používána dosavadní vrstva, a tedy i současná pravidla.
„Protierozní opatření musí mít prioritu, protože eroze odnáší to nejcennější, co zemědělci mají – půdu. Bez ní zemědělec nepřežije, je na ní závislý, stejně jako celá krajina. Jako bývalý starosta jsem viděl bahno splavené z polí, které během chvilky napáchalo mnoho škody. Jsem proto přesvědčen, že nová pravidla nám pomohou půdě navrátit její přirozenou schopnost zadržovat vodu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Nová opatření o ochraně půdy doplní už dříve přijaté změny, podle kterých od příštího roku nebudou moci zemědělci pěstovat monokulturu, tedy jednu plodinu na ploše větší než deset hektarů na silně erozně ohrožených polích. Budou muset pole rozčlenit ochrannými pásy, krajinnými prvky nebo prostřídáním více plodin. Od roku 2024 je plánováno další rozšíření erozně ohrožených ploch. Úroveň erozní ohroženosti a podíl výměry polí, na kterých bude platit, bude sladěna s parametry protierozní vyhlášky.
Od rozšíření chráněných ploch Ministerstvo zemědělství očekává účinnější prevenci před erozí. Logicky tím dojde k určitým omezením při hospodaření, nicméně ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy se připravují návrhy a možnosti, jaké vhodné postupy by měli zemědělci používat na erozně ohrožených pozemcích.
