Odborný partner
„Z našich zkušeností s akvaponickými systémy vnímáme, že jejich širšímu uplatnění brání především technologická, investiční a provozní náročnost. I proto se akvaponie v ČR zatím výrazněji nerozšířila. V rámci studia se proto nyní věnujeme přímo rybímu kalu, který se z vody na rybích farmách separuje a často je pouze odváděn do kanalizace jako odpad. Rybí kal je však hodnotnou biomasou, která obsahuje organicky vázané živiny a bohatou mikrobiální složku. Výhodou tohoto materiálu oproti exkrementům suchozemských hospodářských zvířat je zejména odlišný mikrobiologický profil a nižší zastoupení některých typických fekálně přenosných zoonotických bakterií. Začali jsme proto hledat způsob, jak rybí kal řízeným aerobním procesem přeměnit na koncentrovaný kapalný přípravek využitelný při pěstování rostlin,“ vysvětluje Ing. Harabiš. Část výsledků výzkumu již tým publikoval v odborném časopise Journal of Agriculture and Food Research.
Přínosem výroby FISHITu není pouze zpřístupnění živin vázaných v původním materiálu, ale také produkce celé řady biologicky aktivních metabolitů. Mikrobiální přeměnou se do přípravku přirozeně uvolňují látky, jako jsou aminokyseliny, organické kyseliny a fytohormony, které mohou pozitivně ovlivňovat růst a vývoj rostlin. Současně byly v přípravku identifikovány také prospěšné mikroorganismy, například zástupci rodů Bacillus a Trichoderma.
Podrobná analýza obsahových látek a přítomných mikroorganismů výzkumný tým dále navedla na ověřování biostimulačního potenciálu přípravku. Pro tyto účely si tým na MENDELU sestavil experimentální hydroponický systém, ve kterém porovnával varianty se srovnatelným obsahem dostupných živin, lišící se pouze přítomností biostimulantu. Cílem bylo oddělit klasický hnojivý efekt od skutečného biostimulačního účinku.
„Tento způsob testování je zásadní z hlediska legislativní definice rostlinného biostimulantu. Ten má stimulovat vyživovací procesy rostlin nezávisle na obsahu živin ve výrobku. Některé rostlinné biostimulanty na trhu obsahují téměř srovnatelné koncentrace živin jako kapalná hnojiva, v našem případě proto chceme jednoznačně prokázat biostimulační efekt nezávislý na přímé výživě,“ doplňuje Ing. et Ing. Patloková.
Testování na hydroponické bazalce ukázalo, že rostliny dosáhly srovnatelného výnosu jako při minerální výživě, zároveň však vytvořily přibližně o 40 % větší kořenový systém. Právě větší a rozvinutější kořenový systém může být významnou výhodou v půdních podmínkách, kde umožňuje efektivnější příjem vody a živin. To vytváří předpoklad pro pozitivní vliv na výnos a kvalitu plodin.
Účinek přípravku FISHIT byl dále testován na širším spektru rostlin od zástupců listové, kořenové, cibulové a plodové zeleniny přes drobné ovoce, okrasné i pokojové rostliny. Z testů vyplynulo doporučené dávkování přípravku i způsob aplikace – zálivkou ke kořenům či postřikem na list. Pozitivní účinky byly prokázány i při podpoře zakořeňování řízků rostlin při množení. Díky svému stoprocentně organickému původu je navíc přípravek vhodný také do ekologického zemědělství.
V rámci spolupráce s rybí farmou Tilapia s. r. o. nyní výzkumný tým ověřuje stabilitu výroby v provozních podmínkách. Současně probíhají kroky spojené s registrací přípravku u certifikačního orgánu ÚKZÚZ, je řešena finální podoba spotřebitelského balení, etikety a skladování.
„Spotřebitelské balení v tuto chvíli chystáme pro zahrádkáře, tedy do hobby sektoru. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se přípravek dostat na trh začátkem další pěstitelské sezóny v roce 2027,“ uzavírají studenti.
Úvodní foto: Mladí vědci za pomoci kyslíku a mikroorganismů chtějí přeměnit rybí kal na kapalný přípravek využitelný při pěstování rostlin. Testování na hydroponické bazalce ukázalo, že rostliny sice dosáhly srovnatelných výnosů jako u minerálních hnojiv, ale vytvořily o 40,3 % větší kořenový systém Foto archiv MENDELU
