Odborný partner
Asi vás bude zajímat o jakou soupravu se jednalo. Šlo o předváděcí traktor John Deere 6R250 s osmiřádkovou automaticky naváděnou plečkou Bednar Row-Master RN6400 Profi jezdící toho času nedaleko Vlčí Habřiny na Pardubicku na pozemcích Josefa Čermáka z Vyšehněvic. Tomu na 21 hektarech kukuřice nezabral postřik herbicidu, a tak vyzkoušel možnost mechanické likvidace plevelů. A s prací plečky byl spokojen. Původně měl totiž obavy jak se traktor a plečka udrží v řádku, ty ale byly zbytečné. Přesná navigace traktoru i kamerové navádění plečky navíc vybavené sekční kontrolou zajistilo precizní práci a při jízdě v řádku nedocházelo k žádnému poškození rostlin kukuřice. Zato plevele byly likvidovány velmi dobře, a to s využitím trojice radliček v každém meziřádku. Jedinou nevýhodou práce byly široké souvratě, v nichž se traktor musel otáčet, a to i přes použití automatické otočky znamenalo poškození rostlin kukuřice. Pokud by však bylo plečkování v plánu již při zakládání porostu určitě by souvratě byly založeny jinak.
Základní předpoklady
Udržet traktor i plečku v meziřádcích kukuřice, a ještě dosáhnout dobrého efektu plečkování znamená přesné setí podle GPS. To bylo na pozemku u Vyšehněvic splněno, byť nebyla použita nejvyšší preciznost navádění, kterou u značky John Deere představuje systém AutoPath. Ten využívá přijímací antény nejen na traktoru, ale i na secím stroji a tím se dosáhne dostatečné přesnosti na to, aby se plečka obešla i bez vlastního navádění (samozřejmě je nutné zachovat stejný záběr secího stroje jaký má plečka). Pokud je porost nasetý jen podle GPS na traktoru je lépe použít též kamerový systém plečky a její boční posuv. A ten jsem mohl se zájmem i pozorovat. Stejně jako bylo zajímavé sledovat, jak se jednotlivé sekce plečky automaticky zvedají při dojíždění na souvrať. Na ní přišla ke slovu i automatická otáčka. Tu je možno nastavit do sousedního záběru, či jeden vynechat. Z pohledu přejetých rostlin to asi bude vycházet podobně, protože při najíždění ob řádek je zatáčení pozvolné, ale dráha otáčky delší, při člunkovém způsobu na navázání do sousedního záběru si traktor stejně musí najet, takže se až tolik dráhy neušetří.
Praktické postřehy
Byl jsem příjemně překvapen, jak dobře si plečka v porostu vedla. Často totiž jela po místech, kde byl hustý „kožich“ plevelů, které spolehlivě podřízla a zůstaly jen ty rostoucí přímo v řádku, nebo v jeho těsné blízkosti. Výhodou jistě byly i dobré půdní podmínky, kdy povrch byl sice suchý, ale od hloubky nějakých 5 cm již byla půda po předchozím dešti vlhká. A dobře bylo provedeno i nastavení plečky, která plevel maximálně likvidovala, ale přesto její radličky pracovaly v bezpečné vzdálenosti od rostlin kukuřice. Vzdálenost radliček od kulturní plodiny lze snadno nastavit, a to bez nářadí jen posunutím jejich držáků, změnou přepětí pružin jde nastavit přítlak a posunutím držáků opěrných koleček se reguluje hloubka práce. A pokud se plečkují malé rostliny jde nastavit i poloha deflektorů, které je chrání před zahrnutím půdou. Tyto však byly v našem případ zvednuty, protože vzrostlému porostu kukuřice nemohla odletující půda nijak uškodit.
Plečkování s přihnojením
Plečkování může být spojeno s přihnojením, protože plečku je možné doplnit čelním zásobníkem s objemem 1900 až 2200 l, pneumatickou distribucí a příslušnými rozvody pro aplikaci granulovaných minerálních hnojiv nebo močoviny či peletkovaných organických hnojiv. V porostu kde plečka pracovala se přihnojování neprovádělo, byť jeho majitel by jej býval rád realizoval. Jenž neměl zrovna po ruce vhodné hnojivo.
