Nejenom, že se v moderním zemědělství vytratil pojem půdní garé, také se vytratil zájem o přirozenou úrodnost půdy. Celostní nadhled na komplexnost biologických systémů a řešení vytvořených přírodou v kontextu s mnohými existenčními problémy zemědělství, poukazuje na jednoduchost řešení ve spolupráci s přírodou, nikoli v řízení přírodních procesů člověkem. Proto nabývá na důležitosti „regenerace“ nejen půdy, ale i samotných zemědělských přístupů směrem k obnovení přirozené úrodnosti půd. Jediného efektivního nástroje pro zabezpečení trvale udržitelného zemědělství v aktuálně měnících se půdně-klimatických podmínkách.
Regenerace půdy
»Regenerativní zemědělství není cíl, je to cesta!« V současné době často zmiňované regenerativní zemědělství je o hledání způsobu, jak obnovit spolupráci s přírodou, využít přirozené přírodní procesy a regenerovat vztah člověka směrem k respektu a uvědomění důležitosti půdního života a zdraví pro zdraví a kvalitu lidské společnosti. Regenerace půdy je cesta s cílem ozdravit půdní profil, zejména co se týče struktury a stability půdních agregátů, pórovitosti půdního profilu, biologickou cestou.
Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů potvrzuje, že je více než 66 % světové zemědělské půdy degradováno. To má zásadní dopad na její vodozádržnost, úrodnost a schopnost zemědělství uživit světovou populaci kvalitní potravinou. Zemědělství se stane udržitelným pouze tehdy, pokud bude jeho hlavní nástroj – půda, vnímán jako nejcennější přírodní bohatství. Je potřeba využít systémové řešení – celostní přístup. Zabezpečit ochranu půdního fondu a plně respektovat podmínky ochrany životního prostředí. Zajistit kvalitnější produkci vedoucí k lepšímu zdravotnímu stavu plodin. Nabízejí se tak inovativní řešení, které se významně podílejí na naplnění cílů globálního trendu – zdravá půda = zdravá a kvalitní nutričně bohatá produkce.
Jednoduchost řešení je ….?
Přizpůsobení svých pěstitelských technologií změněným podmínkám, stavu půdy a respektováním základních pravidel pro zlepšení a udržení produkčních funkcí půdy:
Rozmanitost = odolnost úrodnosti půdy
Ve většině případů je půdní struktura narušena utužením s následnou nízkou půdní biologickou aktivitou a stálým nedostatkem organických látek. Zhoršené fyzikální i chemické vlastnosti půdy, mají vliv na využitelnost živin porostem. Proto je zcela zásadní podporovat a umožňovat rozmanitost všech forem života, nejen pěstovaných monokulturních druhů plodin. Poruchy biodiverzity a půdní struktury mají vliv na nerovnoměrný vláhový management půdy. Dochází ke zhoršení zasakování srážkové vody do půdy či nechtěnému výparu. Bez vody není fotosyntéza. Bez fotosyntézy není energie pro tvorbu organických stavebních látek pro rostliny. A nemůže být ani kvalitní úroda! Tvrdé, ale rozhodně korespondující se současným stavem. Zemědělce v dnešní době můžeme určitě rozdělovat podle štěstí a aktuálně i neštěstí na množství srážek v jednotlivých hospodářských letech. Původní výrobní podmínky, charakteristika na úrovni regionů z pohledu kvality půdy a rozmanitosti života versus její úrodnost se změnila. Celkově se změnil charakter výrobních oblastí a častým kritériem úspěchu je, jestli jsem měl více štěstí na srážky než soused. Bez ohledu na vynaložené náklady!
Parametry půdy
Kromě genetických vlastností vázaných na půdní typ je to hlavně biologická aktivita půdy. Biologická aktivita v půdě zabezpečuje transformaci živin, tvorbu půdní organické hmoty, strukturotvorný proces a stabilizaci agregátů. Strategický přístup k trvale udržitelné produkci na půdě, proto musí vycházet z respektu a podpory půdního života. »S úctou k půdě!«. Tento přístup umožňuje postupné zavádění a realizaci inovativních půdoochranných technologií. Technologie setí StripTill a NoTill s návazností na systém pěstování meziplodin dle zásad biologického zpracování půdy, komplexně zajišťují funkce půdního ekosystému. Podstata biologického zpracování půdy totiž spočívá v symbióze kořenového systému rostlin a půdní mikrobioty. Zóna komunikace rostlin a mikroorganismů s půdou se nazývá rhizosféra. Tyto milióny let staré biotechnologie jsou nejpřirozenější a nejjednodušší cestou pro zlepšení a stabilizaci struktury půdy a zabezpečení přípravy půdy pro následnou plodinu. Jelikož strukturotvorný proces je závislý na intenzitě působení kořenových systémů rostlin. Cílem tohoto přístupu je ponechání půdy v klidu pro zvýšení biologické aktivity v půdě, která svými přirozenými procesy půdu zúrodňuje.
S poklesem půdní organické složky při negativní uhlíkové bilanci dochází k poklesu biologické aktivity v půdě, která v tomto případě zhoršuje drobivost a rovněž zvyšuje rozplavování agregátů. Snížená drobivost půdních agregátů zase zhoršuje zpracovatelnost půdy. Uzavřený cyklus, ve kterém se historicky nepromyšleně snažíme zabezpečit strukturu půdy intenzívním mechanickým kypřením, (když ne v počtu operací, tak v hloubce zpracování). Výkonnost operací zpracovaní půdy v důsledku horších strukturních podmínek se snažíme udržet zvýšením záběru nářadí a následně vyššího výkonu energetických prostředků s vyšší hmotností. To způsobuje nárůst zhutnění díky vyšší hmotnosti strojů atd. Honíme se jako pes za svým ocasem.
Regenerace myšlení
Moderní inovativní přístup je uvědomělé využívání principů regenerativního zemědělství. Základní principy „regenerativního zemědělství“ jsou založeny na systematickém využití a uvážené podpoře vztahů mezi půdním edafonem, kořeny rostlin a hospodářskými zvířaty. Proces regenerace půdy z pohledu struktury a pórovitosti, proto není možné výrazně nahrazovat mechanicko-chemickými řešeními. Podstata regenerace půdy a její přirozené úrodnosti z pohledu rozmanitosti a početnosti forem půdního života, není o hledání způsobu, jak do současných pěstebních systémů navrátit alespoň trochu biologie, nýbrž je o hledání způsobu, jak současné pěstební systémy přizpůsobit biologickým přírodním procesům. Proto základním požadavkem pro úspěšné zvládnutí přechodu z konvenčního na regenerativní přístup hospodaření na půdě je – »regenerace myšlení«. Značný zájem o »regenerativní zemědělství« je v kontextu pochopení tedy »regenerace myšlení« zatím odsouzen k osudu marketingově zajímavého pojmu. Dosavadní snaha dát »regenerativnímu zemědělství« legislativní rámec a označkovat produkci je zrovna tak neopodstatněná ztráta času a energie, jako zkoumání, proč někdy slunce svítí a jindy prší.
Způsoby, ne důvody
Intenzivní diskuse a časté zmiňování pojmu regenerativní zemědělství pro většinu zainteresovaných z důvodu nepochopení nutnosti regenerace půdy zůstává jenom pojmem bez obsahu. Silně kontroverzní diskuse ohledně tohoto nového přístupu ve srovnání s konvenčním nebo ekologickým přístupem k hospodaření, zůstává zacyklená zejména z důvodu despektu k půdě jako živému ekosystému. Nedostatek empatie, uvědomění, častokrát znalostí a respektu k neviditelnému půdnímu životu značně omezuje možnosti nových zkušeností a poznatků získaných racionálním využitím přirozených biologických půdních procesů. Pozitivním posunem směrem k nutné regeneraci půdy – přirozené půdní úrodnosti by s ohledem na společenskou potřebu bylo ukončit diskusi neustálým hledáním »důvodů« proč ne a začít hledat »způsoby« jak co nejrychleji a nejefektivněji »regenerovat« zemědělský EKO – systém.
Změna je život
Koncentrace pozornosti řešení na politické, administrativní, obchodní a dotační problémy zemědělství totiž v souvislosti s klesající úrodností půd, rostoucí degradaci struktury půdy, zhoršení managementu vody v půdním profilu atd., tedy i opomíjení například ekosystémových služeb půdy pak vyznívá tragikomicky. Když nevyřešíme obnovení životaschopnosti půdního ekosystému, všechny aktuálně prioritně řešené problémy v zemědělství přestanou existovat přesně v době bodu zlomu, kdy půdy zcela ztratí svou úrodnost. Desertifikace krajiny je tichým společníkem pokrokového lidského hospodaření v zemědělské i lesnické krajině. Priorita produkce na půdě se závratně rychle posouvá od bodu »ekonomická efektivnost« k bodu »nutnost k přežití«.
Při současném intenzivním mechanickém zpracování půdy stále chybí navýšený přísun organické hmoty (např. ideálně ve formě kořenů a fytomasy meziplodin) na většině pozemků. Stále dochází k nepřiměřenému odběru organické hmoty z půdy. Je potřeba tento stav vnímat velmi vážně. Čím dříve se tento negativní vliv začne vnímat jako zásadní – ale zatím řešitelný problém, máme šanci na nápravu. Mechanické řešení pro zabezpečení biologických potřeb, jak dnes již víme, nejsou a ani nebudou v těchto měnících se podmínkách efektivní.
Nechme kořeny rostlin i rhizosféru zpracovávat půdu za nás! Rozumně využívejme spolupráci s přírodou, není potřeba vše měnit »na obraz lidský«.
Cesta regenerace
Jednoduchá změna úhlu pohledu a myšlení k přístupu zpracování půdy nám pomůže navrátit, udržet a zvýšit úrodnost našich půd, tak abychom dosáhli kromě produkce zdrojů potravin i kvalitu a ekonomickou efektivnost ruku v ruce se zdravou zelenou krajinou. Nastoupit cestu regenerace myšlení, půdy, krajiny, zemědělství, člověka a společnosti.
Podtrženo, sečteno
V posledních letech je naše snaha o zvyšování intenzifikace zemědělské produkce neskutečně nákladná a nerentabilní. Půda je vyčerpaná. Cestou k nastartování přirozených mechanismů s významnými přínosy pro zemědělství je aktivace půdního ekosystému – REGENERACE PŮDY. Hledání ekonomické efektivnosti produkce v intenzifikaci vstupů ztrácí smysl. Význam nabývá obnovení přirozené úrodnosti půdy v kontextu zvýšení účinnosti vynaložených vstupů čímž se dosáhne vyšší rentabilita pěstování – proč? Protože nestrukturní biologicky mrtvá půda a pudní profil nedokáže efektivně hospodařit se srážkovou vodou. V biologickém systému postaveném na fotosyntéze je voda rozhodujícím faktorem. Žádný ze současných vstupů pro intenzifikaci produkce nebude dosahovat požadovanou účinnost, tím pádem ekonomickou efektivnost, bez dostatečné zásoby vody v půdním profilu.
Biologizace zemědělství = Regenerace zemědělství = Udržitelné zemědělství
EKOTECH Magazín 1/2024
