Odborný partner
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
V rozhovoru s jednatelem Ing. Pavlem Svobodou se ukázalo, jak lze i v náročném terénu skloubit ekologii, ekonomiku a selský rozum. Podnik vznikl v rámci privatizace v roce 1993. Původně šlo o místní závod Státních statků Šumava, který skupina šesti vedoucích pracovníků, včetně Svobodova otce, odkoupila a transformovala. Po roce 2013 se podnik rozdělil a AGRO Svoboda hospodaří samostatně na ploše přibližně 1500 ha. Veškerá produkce je přitom bio, a to nejen živočišná a rostlinná, ale také třeba provoz bioplynové stanice.
Orná půda tvoří pouze 120 ha, zbytek představují trvalé travní porosty a pastviny, často roztroušené na více než 300 půdních blocích. Ornou půdu podnik využívá především k produkci obilovin pro slámu, a k udržení osevních sledů zařazuje meziplodiny, zejména hořčici.
Společnost chová přibližně 550 krav bez tržní produkce mléka. Všechna zvířata jsou ustájena v rekonstruovaných objektech na šesti střediscích a v chovu je kladen důraz na přirozenou plemenitbu. K tomuto účelu podnik využívá býků plemen Aberdeen Angus a Limousine, přičemž výběr plemene odpovídá stáří a kondici krav.
Součástí živočišné produkce je rovněž výkrm části zástavu a přímý prodej hovězího masa. Podnik nechává zvířata porážet externě a maso zpracovává do spotřebitelských balíčků. Ty prodává nejen ve vlastním regionu, ale i například do kantýny pražské nemocnice Na Homolce, kam pravidelně dodává až 1,5 tuny biomasa měsíčně.
V roce 2019 podnik koupil firmu AGROMACH s. r. o., jejíž součástí byla bioplynová stanice ve Věžovaté Pláni (výkon 500 kW). Zařízení je plněno výhradně trávou, nikoliv cíleně pěstovanou biomasou. „Nejprve musíme zajistit krmivo pro zvířata. Co zbude, jde do bioplynky,“ konstatoval Pavel Svoboda.
Podnik disponuje dvěma kogeneračními jednotkami Scania, ale výroba elektřiny a tepla je podřízena primární zemědělské produkci. V suchých letech běží stanice jen částečně. Tento přístup zamezuje závislosti na monokulturách a přispívá k ekologické stabilitě krajiny.
Podnik zaměstnává zhruba 20 pracovníků, z toho pět lidí tvoří vedení. Významné činnosti jako žně a sečení luk si AGRO Svoboda zajišťuje formou služeb. Tento přístup snižuje náklady na pořízení a údržbu drahé techniky, která by byla využívána jen sezónně. Starší vlastní techniku podnik prodal a upřednostňuje princip cirkulární ekonomiky.
Za největší překážku považuje vedení podniku nadměrnou administrativní zátěž a množství kontrol. „Šest až osm kontrol ročně se dotazuje na data, která už byla dávno poskytnuta státním úřadům,“ upozornil Svoboda. Tento tlak podle něj odrazuje nové farmáře a podněcuje prodeje podniků, jak se ukázalo i v případě převzaté firmy AGROMACH.
Další vážnou výzvou je tlak rakouských zemědělců na výkup půdy. Podle Svobody jsou nabízené ceny mnohdy neúměrně vysoké a české podniky nemohou konkurovat dlouhodobému financování podporovanému rakouským státem. Nedávný nákup 80 ha za 40 milionů korun považuje za investici, kterou budou pravděpodobně splácet i další generace.
Podnik díky ekologickému hospodaření získává z dotací ročně přibližně 25 milionů korun, které investuje do techniky, modernizace a zlepšení pracovních podmínek. AGRO Svoboda se profiluje jako regionální ekologický podnik, který usiluje o to, aby zemědělství zůstalo v rukou místních lidí a neztratilo spojení s krajinou a přírodou.
„Budoucnost je v efektivitě, ekologii a zdravém selském rozumu. Chceme být podnikem, který neztrácí půdu pod nohama – doslova ani obrazně,“ uzavřel Ing. Pavel Svoboda.
