Zmínil také určitý rozpor mezi snahou o evropskou potravinovou soběstačnost a Green Dealem. Do roku 2030 je třeba docílit 50% úspory chemických prostředků, 25 % ploch musí přejít do bio režimu, což znamená pokles výnosů na polovinu. Dále je třeba také snížit množství hnojiv. A jak na tuto skutečnost nahlíží ve firmě Leeb? Budoucnost vidí ve dvou směrech vývoje.
V tom prvním musí šlechtitelé přijít s novými odrůdami, budoucnost má i CRISPR/Cas a genové inženýrství, které by dokázalo zkrátit dobu šlechtění nové odrůdy ze současných 8 až 10 let na 2 až 3 roky.
Druhým směrem vývoje jsou nové technologie ve výrobě techniky. Je to například pásový postřik prostřednictvím klasického postřikovače, který navazuje na precizní setí. Pásový postřik přinese úsporu chemických prostředků 50 až 60 % a lze jej kombinovat s mechanickým pletím. Úsporu může přinést také spot spraying, tedy individuální detekce rostlin pomocí kamerového systému.
Jako příklad jednoho z možných řešení se divákům představila dvojice strojů – tažený postřikovač HORSCH Leeb 6 LT společně s nesenou plečkou HORSCH Transformer 6 VF. Tyto stroje demonstrovaly chemickou ochranu rostlin (pásový postřik) v kombinaci s mechanickou likvidací plevelů. Postřikovač byl osazen pulzními tryskami a systémem schopným pracovat v rozmezí rychlostí 5 až 20 km/h a umožňujícím vypínat jednotlivé sekce po 50 cm a aplikovat variabilní dávku. Se správnými tryskami tento postřikovač zajistí i pásový postřik. S tím koresponduje plečka Transformer, zástupce pleček, které díky navádění pomocí GPS a kamerovému řízení umějí pracovat i v řádcích širokých 25 cm. Dané řešení je vhodné zejména pro širokořádkové kultury.
