Průlom ve vesmírném zemědělství

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Rostlinu dorůstající pouze několik centimetrů připravují na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS chtějí vypěstovat několik generací rajčat, jejichž rostliny mají minimální listy a stonky, ale stále produkují normální množství ovoce. To z nich činí potenciálně produktivní plodinu pro pěstování i v suchých oblastech a lokalitách s méně úrodnými půdami. Pokud se to podaří půjde o významný milník vesmírného zemědělství.

Vesmírné mise, zejména ty dlouhodobé, jako jsou plány na kolonizaci Měsíce či Marsu, potřebují stálý zdroj potravy. Doprava potravin ze Země by byla drahá a logisticky náročná. Řešením je tedy pěstování plodin přímo ve vesmíru. Rajčata z UC Riverside byla geneticky upravena pomocí technologie CRISPR-Cas9, tak aby rostla v malém prostoru a poskytovala co největší množství ovoce. Díky svým kompaktním rozměrům mohou být ideální potravou pro astronauty. Technologie CRISPR umožnila vědcům „přeprogramovat“ rajče tak, aby bylo menší a mělo více plodů na úkor listů a stonků. „Na výzkum jsme získali podporu i od NASA, která poskytla grant ve výši 800 000 dolarů,“ řekla Martha Orozco-Cárdenas, ředitelka Centra pro transformaci rostlin Kalifornské univerzity v Riverside.

Cílem projektu Small Plants for Space Expeditions (SPACE) nejsou pouze rajčata, ale i další plodiny, které by mohly být v budoucnosti pěstovány ve vesmíru. V laboratoři vědci zkouší pěstovat houby, kvasinky a zelené řasy, které nevyžadují sluneční světlo k růstu. Místo fotosyntézy organismy využívají jako zdroj energie sloučeninu zvanou acetát. Tento systém umožňuje získat až 4000 kalorií denně, což je mnohem efektivnější než tradiční fotosyntéza.

Pěstování plodin bez slunce

Výzkum pěstování rostlin v malých prostorech má význam nejen pro vesmír, ale i pro Zemi. S nárůstem populace a změnami klimatu se tradiční zemědělství dostává na své limity. Na významu nabývá takzvané vertikální zemědělství, kde rostliny rostou v několika vrstvách na malém prostoru. Tento způsob se již dnes využívá při pěstování především salátů a špenátu, a zřejmě by byl ideální také pro rajče z projektu SPACE. Pěstování plodin bez slunce by mohlo přinést revoluci v zemědělství. Vědci se snaží upravit rostliny tak, aby dokázaly zpracovávat acetát i v dospělosti, protože zatím je tento proces funkční jen v semenech při jejich klíčení. Pokud se jim to podaří, mohli bychom v budoucnu pěstovat rostliny v tmě, za použití elektřiny, a to v místech, kde slunce není dostupné. Technologie umělé fotosyntézy by mohla znamenat zásadní změnu ve způsobu, jakým lidstvo pěstuje plodiny a produkuje potraviny. Zvyšování efektivity produkce jídla by snížilo závislost na zemědělské půdě a zmírnilo dopady zemědělství na životní prostředí. Vesmírné mise, urbanizace a změny klimatu budou vyžadovat nové přístupy k produkci potravin a výzkum z UC Riverside ukazuje, že cesta vede skrze inovace v genetickém inženýrství a pěstování bez přístupu slunečního záření.

gea 1
Robot pro příští generace
Nezávislý test DLG nedávno potvrdil vynikající efektivitu využití zdrojů robota DairyRobot R9500 v provedení...
1 alternativni chov
Pastevní chov prasat
Pobyt zvířat ve venkovním výběhu či na pastvině je také jednou z podmínek ekologického chovu prasat,...
Výběr z příspěvků