Odborný partner
Révu vinnou napadají zejména vřeckovýstrusné, ale také některé stopkovýtrusné houby, které kolonizují dřevo keřů a stromů. Častější jsou při větší hustotě výsadby nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. „Po inokulaci na kořenový systém se bakterie dostane do dřeva rostlin, kde podporuje růst kořenové soustavy o cca 20-50 %. Pokud je patogen v pletivu rostliny přítomen, bakterie je schopná zpomalit nebo zastavit jeho růst, respektive u uměle inokulovaných sazenic zpomaluje kolonizaci dřeva patogenem, k čemuž nastává právě v podmínkách stresu, zejména v létě. Vědecký tým zjišťuje, jaká antibiotika jsou obsažena v látkách, které bakterie vylučují do svého okolí. Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny zatím není ověřená.
Odumírání sazenic i keřů
Choroby kmínku révy vinné způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vzhledem ke klimatické změně se symptomy projevují častěji. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a jsou tak nejvýznamnější hrozbou. Česká republika v tom není výjimkou, finanční ztráty spojené s dosazováním výpadků odumřelých rostlin se mohou vyšplhat až na stovky milionů korun ročně. Bakterie do Lednice před několika lety dovezla alžírská vědkyně Akila Berraf-Tebbal, která se podílela na výzkumu potenciálu nanomateriálů v zemědělské praxi v rámci projektu OP VVV. V současnosti MENDELU – ústav genetiky podepsal smlouvu o spolupráci s nadnárodní firmou Oro Agri, která figuruje ve společenství Rovensa Next.
Zdroj informací: ZF MENDELU
Foto: Ing. R. Sotolář
