
Rozhodnutí postavit nový areál nebylo v Záhoří otázkou jednoho dne – družstvo se k němu propracovávalo přes dvacet let. Staré kravíny byly na konci životnosti a jejich provoz už nedávalo smysl dál táhnout. „Naše kravíny byly asi 60 let staré, na kraji životnosti. Kdybychom neinvestovali dál, museli bychom skončit,“ vysvětluje předseda představenstva Petr Vysokomýtský.
Cesta k novostavbě přitom nebyla jednoduchá – družstvo naráželo na odpor místních obyvatel i na problémy s územními plány. Nakonec vyrostl moderní areál pro dojnice v místě bývalého teletníku. Z pohledu udržitelnosti je podstatné, že šlo o promyšlenou, dlouhodobě financovanou modernizaci (mimo jiné s podporou přes 50 milionů korun z Programu rozvoje venkova), nikoli o provizorní opravy dosluhujících staveb.
Klíčovým prvkem udržitelného provozu je systém termofilní separace kejdy. Tuhá složka kejdy se zpracovává v rotujícím bioreaktoru, kde probíhá aerobní fermentace zcela bez nutnosti dodávat teplo zvenčí. „Díky termofilním bakteriím se hmota zahřívá až na 70 stupňů Celsia, a to bez potřeby externí energie,“ popisuje hlavní zootechnik Martin Chmelík.
Tento proces má dvojí přínos: materiál zůstává v bioreaktoru zhruba 48 hodin, což stačí k eliminaci patogenních bakterií, a výsledný separát se dá bez dalších vstupů použít jako podestýlka. Odpad ze stáje se tak mění v hygienický a využitelný zdroj – typický příklad principu cirkulární ekonomiky v živočišné výrobě.
Stejnou logiku sleduje i hospodaření s hnojivy. Družstvo investovalo 16 milionů korun do samojízdného aplikátoru kejdy s precizním dávkováním, který umožňuje efektivně využít organickou hmotu místo minerálních hnojiv. „Dnes se podniky dělí na dobré a špatné podle toho, jakou mají organiku v půdě,“ shrnuje předseda Vysokomýtský filozofii, kterou v Záhoří prosazují.
Udržitelný chov se ale neobejde bez pohody zvířat. Nové stáje – jedna pro 600 a jedna pro 300 krav – byly navrženy s důrazem na vzdušnost a welfare, včetně velkoobjemových ventilátorů zajišťujících proudění vzduchu po celé ploše stáje. Nezvyklým řešením jsou i asfaltové podlahy na chodbách. „Jde o litý asfalt, který opravdu neklouže a je pro krávy příjemný,“ pochvaluje si Martin Chmelík.
Srdcem farmy je kruhová dojírna Waikato se 44 stáními, vybavená systémem ErgoPOD, který v Česku kromě Záhoří najdeme jen na jednom dalším místě. Cílem je nejen automatizace práce obsluhy, ale i šetrnější a přesnější dojení – každá čtvrtina vemene se dojí samostatně, což snižuje riziko zánětů a zbytečného zatěžování zvířat.
Trvalá udržitelnost chovu se dnes odehrává i na obrazovkách. Zootechnička Tereza Hais spolu s kolegy sleduje data ze systému Waikato v programu Farmsoft. „Každé ráno kontroluji odchylky vitality, žraní a nádoje,“ popisuje svou rutinu. Krávy nosí obojky s vitalimetry, které upozorní na zdravotní problém dřív, než se objeví klinické příznaky.
Díky separačním brankám za dojírnou lze zvíře vyčlenit k vyšetření, aniž by bylo nutné je honit po stáji. „Je to obrovské ulehčení, nemusíme krávy rušit v době, kdy mají mít klid,“ dodává zootechnička. Včasný záchyt problémů znamená méně léčby, méně stresu pro zvířata a nižší ztráty – tedy opět efektivnější a šetrnější provoz.
K udržitelnosti patří i práce s plemennou skladbou stáda. Družstvo se zapojuje do genomického testování a využívá sexované sperma, díky čemuž se rodí až 70 % jalovic – to znamená méně zbytečně chovaných zvířat a cílenější reprodukci. Kvalitní plemenný materiál pak Záhoří úspěšně prodává.
Jak shrnuje předseda Vysokomýtský, družstvo dnes čelí tlaku kolísajících cen mléka a rostoucích nákladů. Právě proto podle něj dává smysl investovat do technologií, které šetří vstupy a zároveň zlepšují zdraví stáda i půdy. V Záhoří tak dokázali, že i tradiční zemědělské družstvo se může stát lídrem v zavádění moderních, environmentálně šetrnějších technologií – pokud má jasnou vizi a odvahu investovat.