Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Aktuality a odborná sdělení
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Když se mléku daří
ZD Růžový palouček je příkladem toho jak přistupovat k chovu Holštýnů a podporovat dojivost mléka.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Zuzana Fialová
Řízené vypalování může při správném postupu podpořit biodiverzitu suchých trávníků. Vyplývá to z výzkumů vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) a z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research. Studie ukazuje, že kombinace vypálených ploch a roztroušených keřů vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která prospívá různým druhům bezobratlých predátorů.
Co si myslí v zahraničí
- Jana Velechovská
V nejnovějších výsledcích hodnocení udržitelnosti, které oznámila společnost EcoVadis, dosáhla firma Astronergy výjimečného skóre 86 bodů, čímž získala „platinové“ hodnocení na úrovni skupiny a stala se první společností v čínském fotovoltaickém průmyslu, která tuto certifikaci získala. Jedná se o nejvyšší ocenění v oblasti udržitelnosti udělované společností EcoVadis a řadí společnost Astronergy mezi 1 % nejlépe hodnocených firem na světě.
Aktuality a odborná sdělení
Způsob zpracování půdy zásadně ovlivňuje efektivitu využití vstupů, strukturu půdního profilu, infiltrační schopnosti i hospodaření s vodou, a právě proto se v kontextu rostoucích cen paliv, tlaku na udržitelnost a klimatických výkyvů stává předmětem přehodnocování a hledání nových přístupů. Zatímco ještě před dvěma dekádami dominovala hluboká orba, dnes se čím dál častěji prosazují minimalizační a půdoochranné technologie.
Nejen prodlužování doby výkrmu kuřat na maso, ale i nosnic v produkci je trend, který čím dál intenzivněji ovlivňuje drůbežářský sektor v Evropě. S touto novou výzvou se chovatelé budou muset vyrovnat, aby neoslabili svou konkurenceschopnost. K výzvě za lepší životní podmínky zvířat se totiž připojili i nadnárodní potravinářské společnosti, které by podle svých prohlášení měly upřednostňovat produkci z welfarových technologií.
AGRO Svoboda s. r. o. patří k podnikům, které dokazují, že i v podmínkách vyšších nadmořských výšek, na hranici s Rakouskem, lze dlouhodobě a udržitelně hospodařit. V krajině mezi Šumavou a Novohradskými horami buduje tento rodinný podnik systém ekologické produkce zaměřený na masný skot, efektivní využití biomasy a péči o půdu.
Veškerá energie pochází ze slunečního záření. Rostlinná biomasa, pokud je využita ve stejném roce produkce, se považuje za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, zvláště jedná-li se o jinak nevyužitelný, tedy odpadní materiál. Fotosyntéza přeměňuje sluneční energii na chemickou, čímž vzniká biomasa. Zatímco uhlí vznikalo miliony let z biomasy působením geologického tlaku a teploty, agropelety dokážou tentýž proces zkrátit na pouhé hodiny pomocí mechanického tlaku a teploty tření v peletovacím stroji. Podle Hardyho (2002) by se „biologická ekonomika“ měla stát pro 21. století tím, čím byla pro 20. století ekonomika založená na fosilních palivech.
Nové evropské nařízení o emisních povolenkách pro domácnosti (ETS II) znamená, že domácnosti v Česku budou platit víc za spalování plynu a uhlí, což mnoha rodinám může přinést finanční problémy. Pro majitele rodinných domů a usedlostí zejména na venkově je však dobrou zprávou, že toto nařízení se nevztahuje na spalování dřevních paliv. Dřevo se tak stane cenově nejstabilnějším topivem v Česku. Podle aktuální verze by ETS II mělo platit od roku 2027.
Polní den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v červnu seznámil účastníky s řadou vědeckovýzkumných činností kateder FAPPZ zaměřených na rostlinnou produkci. Příchozí si prohlédli bohatý sortiment polních plodin, zeleniny, ovocných výsadeb, ale i sbírku plevelných druhů a seznámili se s dlouhodobými pokusy s výživou plodin i s nejrůznějšími technologiemi herbicidní ochrany.
Portál Dairy Global ve spolupráci s Misset, reprezentovanou CID LINES, společnosti Ecolab, uspořádal webinář s přednáškami odborníků o rutině před dojením, jako je příprava vemene a struků, dezinfekce před dojením s poznatky týkající se spouštění oxytocinu, prvních střiků mléka, délky dojení i výšky nádoje podle odpovídající přípravy vemene. Mluvilo se o vlivu správné rutiny před dojením na dobré životní podmínky dojnic a kvalitu mléka.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou například lesy, louky či pole však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec. Informuje o tom tisková zpráva Biologického centra AV ČR.
V rámci praktického workshopu Precizní a udržitelné zemědělství – sdílení zkušeností, který proběhl pod taktovkou Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., (SIUZ) spolu se SZIF, v ZOD Zálší v Pardubickém kraji se o své zkušenosti s účastníky podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd.