Hlavička webových stránek trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz

ČSOB podporuje šetrné postupy udržitelného zemědělství

Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství ČSOB

Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.

Pro první díl připravil doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze vsakovací testy, které ukazují a zároveň porovnávají situaci na třech odlišných stanovištích – kukuřice po klasické přípravě půdy versus technologie přímého výsevu kukuřice a slunečnice do vymrzlých/chemicky odstraněných meziplodin. „Dnes se mnoho technologií přehodnocuje v souvislosti s hospodařením s vodou, ochranou půdy proti erozi, zhutněním a podobně. Připravili jsme si proto několik ukázek toho, jak povrch půdy, technologie zpracování půdy a samozřejmě i porost hlavní plodiny a meziplodin ovlivňují zasakování vody do půdy a preferenční cesty vody,“ vysvětlil doc. Kroulík.

Klasická technologie

Klasická technologie zakládání porostů kukuřice – orba, předseťová příprava a následné setí – stále není nijak výjimečně praxí používanou metodou. Jaká může přinášet rizika, to již ukázalo první stanoviště. Na profilu půdy byla ke znázornění preferenčního toku vody využita metoda modré infiltrace (tok vody je zaznamenán modrým potravinářským barvivem). Doc. Kroulík poukázal na meziřádek, kde zasakování vody do profilu bránila velmi jemná povrchová struktura půdy, zejména v meziřadí tak půda pod povrchem nebyla modře probarvena. Co je pro orbu ale typické, je zasakování a preference cest po hřbetech skýv po prodělané orbě (vzhledem k absenci mrazíků nedochází k obnovení půdní struktury a tento stav zůstává po celou dobu vegetace). „Vidíme přítomnost jednotlivých skýv, které na sebe byly naloženy a které umocňují tok vody. Kořeny kukuřice preferují právě praskliny, kde voda je, ale brání jí to rozrůstání kořenového systému a obsazení většího prostoru,“ vysvětlil doc. Kroulík.

Zabýval se také rizikem kapkové eroze, které vzniká při způsobu pěstování plodin, kde chybí rostlinný pokryv. Jde o jeden ze spouštěcích efektů právě omezeného zasakování vody do půdy. „Kapková eroze zapříčiní rozbití půdních agregátů na plochu půdy a jemné částice pak ucpání pórů, trhlin a zamezení zasakování,“ uvedl odborník z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Typickými projevy jsou různé důlky způsobené dopady kapek na půdy, což se děje i u kukuřice, která má sice díky postavení listů možnost soustředit vodu ke svému stonku a kořenové soustavě, ale část vody propadá porostem. Kapky stékající z listu na list nabývají podle doc. Kroulíka na objemu a po dopadu na půdu způsobují kapkovou erozi, jež může být příčinou pozdějšího odtoku vody z povrchu půdy. Čím širší meziřádek kukuřice je, tím problém narůstá.

Vícekomponentní směs meziplodin

Druhé stanoviště, druhý výkop s půdním profilem, tentokrát v porostu slunečnice založené po ozimé pšenici. V tomto případě byla využita konzervační technologie zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm a současné setí čtrnáctikomponentní směsi meziplodin (kombinace vymrzajících plodin a chemického umrtvení porostu), následné přímé setí slunečnice. Na povrchu půdy jsou u této technologie vidět rostlinné zbytky po předplodině, které tvoří mulč a přirozenou ochranu půdy proti přehřívání i erozním účinkům dešťových kapek. Půdní profil opět odhaluje preferenční cesty způsobené jednotlivými dláty, zároveň je vidět bohatý rozkládající se kořenový systém vymrzlé předplodiny a kořeny hlavní plodiny, které podpořily zasakování vody. „Na tomto profilu můžeme vidět probarvení vrchní vrstvy půdy rovnoměrnější než u klasické technologie, zároveň není vidět tak intenzivně preference cest,“ uvedl doc. Kroulík.

Vymrzající meziplodina

Také na třetím stanovišti byla využita technologie konzervačního zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm společně se setím vymrzající meziplodiny a následně přímé setí kukuřice. Povrch půdy bohatě pokrývají rostlinné zbytky předplodiny. Jak ukázal doc. Kroulík, voda v půdním profilu opět sledovala cestu dlát, ale probarvení je zřetelné i v místech, kde působil kořenový systém meziplodiny a po odumření v pórech odtéká voda do hlubších vrstev. „Vidíme intenzivně probarvený profil a preferenční cesty vody v půdě po nástrojích. To se využívá a je to velká přednost strip-till technologií, kdy si můžeme takto cíleně preferenční cestu vytvořit v místě budoucího řádku rostliny. Společně potom s ukládáním hnojiva do profilu máme vytvořenou zásobárnu hnojiv a dostupnost vody zajistí přístup živin pro rostliny,“ vysvětlil odborník.

Metoda jednoduchého disku

Metoda modré infiltrace dokáže velmi dobře ukázat preferenční tok vody, ale je náročnější na práci i materiálové vybavení. Pro orientaci o stavu půdy postačí proto jednodušší vybavení – kovová trubka o průměru zhruba 15 cm, odměřené množství vody 600 ml, palice na zatloukání a stopky. Touto metodou jednoduchého disku zjišťujeme tzv. nasycenou hydraulickou vodivost. Postup je následující – disk se opatrně zatluče do půdy, poté se do něj nalije odměřené množství vody a stopuje se čas potřebný pro zasáknutí vody. Zcela zřejmě je podle doc. Kroulíka vidět rozdíl mezi povrchem půdy bez přítomnosti rostlinných zbytků, a naopak funkce rostlinných zbytků na povrchu půdy i kořenového systému, který zanechal v půdě póry a podpořil výrazné zasakování vody do půdy. V prvním případě je doba zasakování mnohonásobně delší.

Struktura půdy a stabilita půdních agregátů je také výrazně odlišná (při použití meziplodin je drobtovitá, zatímco u klasické technologie mazlavé bláto, které zabrání intenzivnější infiltraci).

Co bude dále a jaké jsou možnosti financování?

První díl seriálu se soustředil na popis technologií a jejich dopad na stav půdy, stejně tak vliv meziplodin a pomocných plodin na půdní vlastnosti a ochranu půdy před erozí. Jak doplnil řečník, meziplodina má ale mnoho dalších funkcí, mezi nimi i pozitivní efekt z pohledu fixace uhlíku. Stav půdy dobře vykreslí také pokus se simulátorem deště. „Ten si určitě připravíme po sklizni hlavní plodiny a budeme se těšit u dalších dílů, kde tyto pokusy a výsledky budeme prezentovat,“ pozval doc. Kroulík pěstitele ke sledování dalších dílů prostřednictvím TV zemědělec, YouTube i článků publikovaných v periodicích vydavatelství Profi Press.

Pořady jsou inspirací pro implementaci zmiňovaných postupů v zemědělské praxi. „Československá obchodní banka je připravena profinancovat za zvýhodněných podmínek tyto postupy šetrné k životnímu prostředí, napomáhající retenci skleníkových plynů, navíc s pozitivním ekonomickým efektem,“ informoval Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství ČSOB.

potraviny
Miliony eur pro kvalitní a udržitelné zemědělsko-potravinářské produkty EU
Evropská komise v roce 2023 vyčlení 185,9 milionu eur na financování propagačních činností v oblasti...
Bales,Of,Hay,At,Sunrise
Manipulační technika na elektrický pohon
Společnost Kramer představila loni na podzim řadu novinek v podobě manipulační techniky na elektrický...
Jablka 1uu
Jablka bez chemie
Jablka se řadí mezi nejoblíbenější ovoce na světě. Světová produkce jablek se pohybuje mezi 74–79 mil....