Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.

V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.

Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.

Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.

Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.

Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.

Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.

Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.

Tým odborníků z Illinoiské univerzity v USA zveřejnil ve vědeckém časopise Global Change Biology výsledky výzkumu, který přináší průlom v pěstování brambor v podmínkách klimatických změn. Pomocí genetické modifikace se jim podařilo vytvořit odrůdu brambor schopnou ve vlnách veder produkovat až o 30 % větší hlízy, aniž by tím utrpěla jejich nutriční hodnota. Informuje o tom spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Vedení skupiny RenoFarmy, hospodařící v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, klade důraz na ochranu životního prostředí a šetrnost k přírodě. A prokazuje to při provozování svých farem, kdy se snaží zavádět nejnovější poznatky vědy do praxe.

Česká genová banka patří mezi deset největších v Evropě a uchovává například i odrůdy pšenice z roku 1917. Její provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) a vzorky jsou uchovány v desetitisících sklenic uspořádaných v komorách chlazených na –18 °C.