Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy...
Aktuality a odborná sdělení
Co si myslí v ČR
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří...
Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.
Co si myslí v zahraničí
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu....
Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.
Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Co si myslí v ČR
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří...
Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.
Co si myslí v zahraničí
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu....
Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.
Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří nutnost častého dobíjení akumulátoru což omezuje pracovní nasazení a také zelená nafta, která zemědělce příliš nemotivuje k přechodu na alternativní zdroje energie. Přesto mají elektrické stroje své přednosti a jsou vhodné pro provozy, kde vadí hluk motorů a emise výfukových plynů. Typicky jsou to potravinářské provozy, nebo provozy s hospodářskými zvířaty, nejčastěji drůbežárny. V komunální sféře pak mohou najít uplatnění v městské zástavbě, typicky v parcích a podobných prostorech, kde hluk a emise nejsou žádoucí.
Protože dnes řada zemědělských podniků využívá bioplynové stanice či fotovoltaiku, nabízí se jako výhodné použít pro dobíjení manipulátoru takto vyrobený proud a to zejména ve chvílích, kdy jej obnovitelné zdroje energie dodávají do sítě přebytek a jeho výkupní ceny jsou nízké.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.
Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.
Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Hospodárné zavlažování chmele
Jak zavlažovat celou chmelnici a přitom šetřit vodu nám prozradí na rodinné farmě v Lounkách
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Elektrická manipulační technika na svoji příležitost stále čeká. Důvodů je několik, mezi ty hlavní patří nutnost častého dobíjení akumulátoru což omezuje pracovní nasazení a také zelená nafta, která zemědělce příliš nemotivuje k přechodu na alternativní zdroje energie. Přesto mají elektrické stroje své přednosti a jsou vhodné pro provozy, kde vadí hluk motorů a emise výfukových plynů. Typicky jsou to potravinářské provozy, nebo provozy s hospodářskými zvířaty, nejčastěji drůbežárny. V komunální sféře pak mohou najít uplatnění v městské zástavbě, typicky v parcích a podobných prostorech, kde hluk a emise nejsou žádoucí.
Protože dnes řada zemědělských podniků využívá bioplynové stanice či fotovoltaiku, nabízí se jako výhodné použít pro dobíjení manipulátoru takto vyrobený proud a to zejména ve chvílích, kdy jej obnovitelné zdroje energie dodávají do sítě přebytek a jeho výkupní ceny jsou nízké.
Co si myslí v zahraničí
- David Bouma
Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.
Aktuality a odborná sdělení
Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.
Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.
Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.
Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.
Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.