Mezinárodní tým vědců z Číny, USA a Evropy, včetně odborníků z Aberystwythské univerzity ve Walesu, zveřejnil zprávu představující plán pro integraci umělé inteligence (AI) s editací genomu, návrhem proteinů, vysokokapacitní fenotypizací a omickými technologiemi analyzujícími genetické a chemické složení rostlin. Informuje o tom aktualita spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Pšenici, která stimuluje produkci vlastního hnojiva, vyvinuli vědci z Kalifornské univerzity v Davisu. Použili nástroj pro úpravu genů CRISPR k modifikaci pšeničných rostlin tak, aby produkovaly více flavonu zvaného apigenin. Když ho rostlina obsahuje více než potřebuje, uvolňuje přebytek přes kořeny do půdy. Apigenin stimuloval bakterie v půdě k vytvoření ochranných biofilmů, což umožnilo bakteriální nitrogenáze vázat dusík a pšeničným rostlinám jej asimilovat.

Majitelé rodinné farmy z Čabové vsadili na plemeno normande a produkci A2 mléka, které se v posledních letech stává jedním z trendů. Toto mléko vychází z genetické odlišnosti β-kaseinu: u krav s genotypem A2A2 se při trávení netvoří peptid BCM-7, který je u části populace spojován s trávicími obtížemi.

Na pěstování speciálních kultur, okřehku a vesnovky obecné, se zaměřuje vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity (ZF MENDELU). V těchto rostlinách se snaží stimulovat vyšší produkci některých látek, díky čemuž může být surovina využitelná pro produkci nutričně bohatších potravin. Ani jedna z rostlin není zatím v České republice komerčně pěstována, práce s nimi probíhá pouze na experimentální úrovni. Informovala o tom tisková mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.

Na veletrhu Agritechnica představila společnost Fendt několik nových strojů jejichž společným tématem bylo precizní zemědělství a plná autonomie ve vykonávání polních prací. Největší pozornost poutala studie autonomního nosiče nářadí Fendt Xaver GT.

Společnost ARAG potvrdila svou vedoucí pozici ve vývoji zemědělské mechanizace a na veletrhu Agritechnica 2025 – mezinárodním vrcholném veletrhu zemědělské techniky v Hannoveru – představila od 9. do 15. listopadu řadu vyspělých technologických řešení pro precizní zemědělství.

Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.

Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.

Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.

Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.

Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.