Kompost se zdaleka nevyžívá jen na zahrádce, ale má významnou roli také v zemědělství. Výroba kompostu může být v praxi poměrně snadná, pokud jsou ovšem dodrženy technologické postupy. Jako perspektivní se ukazuje i zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. průmyslovým způsobem ve velkých kompostárnách a využití kompostu jako hnojiva. Kompost tím přispívá k udržitelnosti zemědělství a jeho adaptaci na klimatickou změnu.

Kdyby mezi sebou na Agritechnice soutěžily expozice v počtu vystavených robotů a autonomních zařízení, Kubota by jistě byla někde na špičce. Rozhodně o všech budeme psát, ale vzhledem k tomu, že v ruce právě držíte časopis s tématem Postřikovače, zaměřila jsem se v tomto článku na autonomní stroj, který je určený pro aplikaci herbicidů. AX-1 od norského start-upu Kilter, který Kubota nově podporuje, pracuje s přesností špendlíkové hlavičky.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která má urychlit rozvoj agrofotovoltaiky v České republice. Podpora směřuje na instalaci agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vedených v registru půdy LPIS. Významnou výhodou je, že půda zůstává nadále součástí zemědělského půdního fondu a může se na ní dál hospodařit.

Již tradičně se i letos vyhlašovali nejlepší chovatelé, dodavatelé mléka do Polabských mlékáren a. s. , a to z pohledu celkového počtu mikroorganismů a počtu somatických buněk v mililitru mléka. Dalším kritériem je užitkovost jednotlivých dojnic i celého stáda. Všechna tato kritéria se hodnotí oddělené pro menší a větší dodavatele mléka a dodavatele biomléka. Jedině produkce kvalitního mléka znamená udržitelnost chovu dojnic.

Vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) představili nový výsledek aplikovaného výzkumu – odrůdu topinamburu s názvem Ruztop, která nabízí široké spektrum využití od potravinářství přes zemědělství až po ekologii a energetiku. Informoval o tom koncem listopadu mluvčí CARC Milan Hulínský s tím, že odrůda Ruztop je příkladem úspěšného přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe. Navazuje na dlouholetou šlechtitelskou tradici českého zemědělského výzkumu a současně reaguje na aktuální potřeby udržitelné výroby potravin, ochrany klimatu a snižování závislosti na dovozu surovin.

Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.

Mezi cíle trvale udržitelného zemědělství patří například snižování eroze půdy nebo zlepšování její úrodnosti a schopnosti regenerace. Patří sem i omezené zpracování půdy správně zvolenou zemědělskou technikou. Přímý vliv na některé z cílů trvale udržitelného zemědělství má také správné obutí traktorů.

Ekologické zemědělství má v Česku stabilní pozici – aktuálně hospodaří v tomto režimu asi 5565 farem na 17 % zemědělské půdy. V živočišné produkci jednoznačně dominuje skot s téměř 272 tisíci kusy, přičemž hlavní komoditou je kravské mléko s roční produkcí 32,5 milionu litrů.

Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub. Alternativní variantou je řeznou ránu ošetřit roztokem se sporami houby rodu Trichoderma. Informovala o tom Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity.

Přípravky na ochranu rostlin založené na RNA interferenci (RNAi) by mohly být převratnou technologií, která změní ošetřování polních plodin. Nebo například i včelstev. Využití RNAi není úplně nové, využívá se například v některých geneticky modifikovaných plodinách proti virózám, nebo v kukuřici proti bázlivci kukuřičnému. Nyní ale na trh přicházejí postřikové přípravky založené na této technologii.

Drahé bílkovinné krmivo, závislost na dovozu sóji a tlak na omezení úniků dusíku z kejdy – to je realita mnoha českých mléčných farem. Brněnští studenti proto zkoušejí jinou cestu: vodní rostlina duckweed – okřehek menší (Lemna minor), lidově žabinec, pěstovaná na močůvce, respektive zředěné kejdě přímo na farmě by mohla část sóji nahradit a zároveň zlepšit dusíkovou bilanci.

V letošním roce slaví společnost Kverneland Group Soest GmbH významný milník: 40 let technologie přesných secích strojů. Toto období je definované neustálými inovacemi, odbornými znalostmi v oblasti zemědělství a oddaností potřebám zemědělců po celém světě.