Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

Problematika utužení půdy

V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
csobf1
ČSOB podporuje šetrné postupy udržitelného zemědělství
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy...
Aktuality a odborná sdělení
Jeden z diskontních řetězců, které fungují na trhu našich západních sousedů, oznámil, že chce zákazníky lépe informovat o welfare zvířat. Aldi Süd již nebude nabízet vepřové chlazené čerstvé maso podle druhu a partie, ale hlavním třídícím hlediskem se stane welfare zvířat, od kterých bude maso pocházet.
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Co si myslí v ČR
Luby 2
Modernizace základem pro kvalitu a efektivitu
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun,...
Společnosti Krone, Siloking a smaXtec ve společném projektu řeší, jak optimalizovat produkci mléka pomocí inovativních technologií s ohledem na stopu CO2.
Co si myslí v zahraničí
Office workers checking papers with pen in office
Změna evropského trhu práce v odvětví v důsledku digitalizace
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace,...
Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.
V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.
Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.
Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.
Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.
Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.
Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

Problematika utužení půdy

V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
csobf1
ČSOB podporuje šetrné postupy udržitelného zemědělství
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Jeden z diskontních řetězců, které fungují na trhu našich západních sousedů, oznámil, že chce zákazníky lépe informovat o welfare zvířat. Aldi Süd již nebude nabízet vepřové chlazené čerstvé maso podle druhu a partie, ale hlavním třídícím hlediskem se stane welfare zvířat, od kterých bude maso pocházet.
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Co si myslí v ČR
Luby 2
Modernizace základem pro kvalitu a efektivitu
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun,...
Společnosti Krone, Siloking a smaXtec ve společném projektu řeší, jak optimalizovat produkci mléka pomocí inovativních technologií s ohledem na stopu CO2.
Co si myslí v zahraničí
Office workers checking papers with pen in office
Změna evropského trhu práce v odvětví v důsledku digitalizace
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace,...
Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.
V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.
Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.
Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.
Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.
Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.
Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

Problematika utužení půdy

V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun, zatímco u kuřat je to přibližně 6000 tun. Předseda představenstva společnosti Ing. Milan Křišťan uvedl, že výkrm prasat je soustředěný ve třech střediscích, a to v Petrovicích, Hejné a Novém Čestíně, předvýkrm mají umístěný ve střediscích v Malém Boru, Břežanech a Chocenském Újezdu a v dalších dvou provozech, v Plánici a Seči, jsou porodny prasnic.
Co si myslí v zahraničí
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Jeden z diskontních řetězců, které fungují na trhu našich západních sousedů, oznámil, že chce zákazníky lépe informovat o welfare zvířat. Aldi Süd již nebude nabízet vepřové chlazené čerstvé maso podle druhu a partie, ale hlavním třídícím hlediskem se stane welfare zvířat, od kterých bude maso pocházet.
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Společnosti Krone, Siloking a smaXtec ve společném projektu řeší, jak optimalizovat produkci mléka pomocí inovativních technologií s ohledem na stopu CO2.
Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.
V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.
Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.
Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.
Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.
Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.
Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.
Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe

Problematika utužení půdy

V dnešní části se budeme věnovat utužení půdy, jakým způsobem ovlivňuje stav hospodaření. O výzkumu a metodách nám bude povídat Milan Kroulík z ČZU.
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Co si myslí v ČR
Roční produkce jatečných prasat společnosti Lubská zemědělská, a. s. se pohybuje kolem 5000 až 5500 tun, zatímco u kuřat je to přibližně 6000 tun. Předseda představenstva společnosti Ing. Milan Křišťan uvedl, že výkrm prasat je soustředěný ve třech střediscích, a to v Petrovicích, Hejné a Novém Čestíně, předvýkrm mají umístěný ve střediscích v Malém Boru, Břežanech a Chocenském Újezdu a v dalších dvou provozech, v Plánici a Seči, jsou porodny prasnic.
Co si myslí v zahraničí
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet pracovníků starších 50 let nejvyšší v historii a věková hranice pro odchod do důchodu se v mnoha zemích neustále zvyšuje. Jaký vliv mají tyto okolnosti na budoucnost práce, zkoumá mezinárodní tým složený ze zástupců Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a dalších 43 zemí.
Aktuality a odborná sdělení
Jeden z diskontních řetězců, které fungují na trhu našich západních sousedů, oznámil, že chce zákazníky lépe informovat o welfare zvířat. Aldi Süd již nebude nabízet vepřové chlazené čerstvé maso podle druhu a partie, ale hlavním třídícím hlediskem se stane welfare zvířat, od kterých bude maso pocházet.
Provoz vlastní biometanové stanice nedávno slavnostně zahájila společnost Paseka zemědělská v Krakořicích u Šternberka na Olomoucku. Investovala do ní 200 milionů korun. Zemědělská společnost dodává biometan do distribuční plynové sítě provozované společností GasNet. Uvedla to předsedkyně představenstva Paseky zemědělské Jana Krasulová.
Společnosti Krone, Siloking a smaXtec ve společném projektu řeší, jak optimalizovat produkci mléka pomocí inovativních technologií s ohledem na stopu CO2.
Pěstování bez chemie tvoří základ ekologického přístupu belgické školky Boomkwekerij Duchêne. Tento rodinný podnik v praxi spojuje zdravou půdu, biodiverzitu, řízené hospodaření s vodou a sociální odpovědnost. Výsledkem je udržitelný systém produkce okrasných dřevin s minimem vnějších vstupů a maximálním respektem k přírodě.
V rámci projektu financovaného z programu Smart Akcelerátor III – Věda v praxi obcí II (Středočeské inovační centrum) zorganizoval koncem dubna Odbor fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚKOZ) workshop o pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) na zemědělské půdě k následnému samozásobení obcí dřevní hmotou pro vytápění. Součástí workshopu byla i praktická ukázka správné ruční výsadby řízků japonského topolu.
Digitalizace a precizní zemědělství představují obrovský potenciál pro zefektivnění výroby, optimalizaci nákladů a šetrnější hospodaření. Jde však o komplexní systém, jehož úspěšné zavedení závisí nejen na dostupnosti techniky, ale také na znalostech, zkušenostech a ochotě lidí učit se a využívat dostupné informace. Zaznělo to v rámci odborného webináře Digitalizace a inovace v zemědělství, který uspořádal Zemědělský svaz ČR.
Dvoufázová sklizeň je postupem, zajímavým jak pro množitele osiv, tak i pro klasickou výrobu merkantilu. Má spoustu výhod, k nimž patří také omezení sklizňových ztrát. Sběrací adaptéry pro dvoufázovou sklizeň vyrábí od roku 1993 také firma A. den Dekker & Zn. B.V. z Holandska, která s nimi má velké zkušenosti.
Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a. s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické změny. Vědci v rámci výzkumného projektu „Pro ječmen“ ověřují regenerativní způsob pěstování se začleněním meziplodin a omezením zpracování půdy. Sledují vliv těchto opatření na změnu půdní vlastnosti, výnos i kvalitu zrna.
Autonomní pohyb strojů a vykonávání přesných pracovních operací, to jsou cíle k nimž směřují moderní technologie v průmyslu i zemědělství. Řada výrobců zemědělské techniky již nabízí robotické stroje, jejichž nasazení přináší úplně nový koncept agrotechniky. A občas se s autonomními stroji či roboty setkáváme i v komunální sféře. Větší rozšíření robotů v oblasti takzvané municipality ale bude ještě chvíli trvat, protože například autonomní sekačka jezdící v městském parku to je už taková třešnička na dortu, k níž by se časem chtěli propracovat i vývojáři firmy SMAUT Technology s.r.o.
Odrůda čiroku Rufuss, vyšlechtěná v roce 2023 Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se stala základem nové řady bezlepkových piv Pivovaru Clock. Projekt propojuje agronomický výzkum s potravinářskou praxí a demonstruje potenciál netradičních plodin v měnících se klimatických podmínkách.
Za posledních deset let prošlo zemědělství výraznou proměnou. Rychlý rozvoj elektroniky, senzorů, robotiky a dnes i umělé inteligence přinesl farmářům možnost řídit každý zásah s nebývalou přesností. Ať už jde o setí, hnojení, ochranu rostlin nebo sklizeň, každá fáze může být optimalizována na základě dat, která poskytují samotné stroje, družice, meteorologické stanice či snímky z dronů. Proměna tak není jen v nových technologiích, ale znamená i úplně jiný způsob myšlení, kdy se přechází od intuice ke strategii postavené na číslech.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. si pořádal webinář Pseudotuberkulóza (CLA), co dál? Pseudotuberkulóza se bohužel šíří v chovech malých přežvýkavců. Je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění. Přednášky si připravili odborníci z VÚVel, Svazu chovatelů ovcí a koz i terénní veterinární lékařka. Ví se, že je to chronické zánětlivé nakažlivé onemocnění.