Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů...
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Co si myslí v ČR
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci...
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Co si myslí v zahraničí
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a...
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
Příklady dobré praxe
Příklady dobré praxe
Zonální aplikace kapalných látek v porostech polních
Milan Kroulík z ČZU a jeho zajímavá praktická přednáška
Co si myslí v ČSOB
Co si myslí v ČR
- Luboš Stehno
Moderní zemědělství čelí rostoucím požadavkům na efektivitu, snižování vstupů a současně minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jednou z oblastí, kde dochází k zásadním technologickým změnám, je ochrana rostlin. Tradiční plošná aplikace herbicidů je postupně nahrazována systémy precizního zemědělství, které umožňují cílené ošetření pouze tam, kde je identifikován fytosanitární problém, ohnisko plevelů, nebo jednotlivé plevelné rostliny. Cílenou a velmi přesnou aplikaci umožňuje i postřikovač Rumex RXF 900.
Co si myslí v zahraničí
- Zuzana Fialová
Evropské zemědělství se dnes nachází v mimořádně složité situaci. Nedávný vývoj na Blízkém východě a rostoucí geopolitické napětí opět ukázaly, jak zranitelný je zemědělský sektor a celý potravinový řetězec. Členové Copa/Cogeca v řadě zemí hlásí prudký růst cen hnojiv, který se pohybuje mezi 55 a 100 procenty, výrazné zdražování energií a pohonných hmot, rostoucí náklady na dopravu a obalové materiály, komplikace v logistice i zvyšující se nejistotu na zemědělských trzích. Uvedla to Elli Tsiforou, generální tajemnice organizace Copa/Cogeca, která reprezentuje devět milionů evropských zemědělců a více než 230 tisíc družstev. Proto tato organizace požaduje opatření, která zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost hnojiv, podpoří likviditu zemědělských podniků, urychlí zjednodušení evropské legislativy a posílí energetickou bezpečnost prostřednictvím většího využití energie vyráběné ze zemědělských surovin.
Aktuality a odborná sdělení
Vědci z britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research vyvinuli novou odrůdu pšenice, která by mohla výrazně snížit množství škodlivých látek vznikajících při každodenním pečení, smažení nebo opékání chleba. Klíčem je precizní technologie editace genomu CRISPR. Informuje o tom zpráva spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.
Dosud neexistovalo prakticky použitelné řešení, které by umožnilo neznámé hnojivo objektivně a přesně identifikovat. Dosavadní metody, jako jsou ruční třídicí boxy nebo srovnávací karty, poskytují pouze přibližné výsledky. Důležité faktory, jako je tvar nebo struktura povrchu granulí, nejsou zohledněny.
Opuštěné průmyslové areály, známé jako brownfieldy, představují pro moderní města často nevyužitý potenciál a estetickou i ekonomickou zátěž. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) však přicházejí s revolučním konceptem „putovního“ městského zemědělství, které tyto plochy proměňuje v zelené oázy s vysokou přidanou hodnotou pro ekologii i komunitu.
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA v Ústeckém kraji, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, proběhla další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická tráva má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat i další cestu k moderní produkci biomasy.
V posledních letech se pojem regenerativní zemědělství stal jedním z nejdiskutovanějších témat také v chovu hospodářských zvířat. Jeho zastánci hovoří o obnově půdní úrodnosti, vyšší odolnosti krajiny vůči suchu, lepším welfare zvířat i schopnosti zemědělství přispět ke zmírnění klimatických změn. Kritici naopak upozorňují na nedostatek dlouhodobých dat a na skutečnost, že některá tvrzení jsou marketingově atraktivnější než vědecky podložená.
Precizní zemědělství již dávno nepředstavuje pouze vizi budoucnosti, ale stává se běžnou součástí moderní zemědělské praxe. O tom, jak lze propojit digitální technologie, půdoochranné postupy a ekonomicky efektivní hospodaření, se mohli přesvědčit účastníci odborného workshopu „Nové trendy pro snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v praxi“ uspořádaného v ZOD Zálší. Program nabídl jak odborné přednášky, tak praktické ukázky technologií a pokusů zaměřených na ochranu půdy, efektivní využití vstupů a podporu udržitelné produkce.
Budou němečtí zemědělci i v budoucnu pěstovat řepku? Tato otázka v současné době trápí mnoho místních farmářů. Důvodem obav je to, že v některých regionech této země jsou stále více patrné masivní škody způsobené krytonoscem zelným. Postižené řepkové šešule žloutnou, bobtnají a předčasně praskají. Důsledkem jsou značné ztráty na výnosech, které jsou na mnoha místech patrné již nyní.
Udržitelné zemědělství dnes není jen otázkou ochrany životního prostředí, ale také dlouhodobé ekonomické stability a schopnosti reagovat na stále náročnější podmínky moderní produkce potravin. Příkladem tohoto přístupu je společnost PIAS Suchdol, která v rámci svého hospodaření investuje do modernizace živočišné výroby s důrazem na efektivitu, welfare zvířat a snižování environmentální zátěže.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Pro speciální listová hnojiva Klofáč je charakteristický přídomek „dva v jednom“. Jednak rostlinám dodávají živiny, které nezbytně potřebují pro svůj růst, a jednak zlepšují jejich zdravotní stav. V současnosti má ryze česká rodinná firma KLOFÁČ v nabídce desítky typů hnojiv, které pokrývají celou škálu plodin, od všech polních po zeleninu, vinnou révu, ovocné stromy či chmel.
Agrovoltaika, která umožňuje zemědělcům současně produkovat plodiny i solární energii na stejné ploše, získává v evropském zemědělství stále větší význam. Jak uvádí Německá zemědělská společnost (DLG), toto téma bude výrazně zastoupeno na veletrhu EnergyDecentral, který se uskuteční od 10. do 13. listopadu 2026 na výstavišti v německém Hannoveru. DLG je jeho pořadatelem.
