Na Dvorském kozím statku v Olešence hospodaří v režimu ekologického zemědělství od roku 2005. Hlavním záměrem biofarmy je produkce plemenných zvířat národního plemene koza hnědá krátkosrstá, ale i finalizace mléka. Dnes uvedenou biofarmu na Vysočině provozují její zakladatelé Jan a Iva Dvořstí spolu se svými dětmi Adélou a Vítem a jejich rodinami.

Digitalizace zemědělství dnes zasahuje i sklizeň objemných krmiv. Moderní sklízecí řezačky již nejsou pouze výkonnými stroji, ale stále častěji fungují jako mobilní laboratoře.

Tým doktorandů z Mendelovy univerzity v Brně hledá nové využití pro odpad z chovu ryb. Z rybího kalu vyvíjí biostimulační přípravek FISHIT, který podporuje růst kořenů rostlin, zlepšuje využití živin, přispívá k růstu a vitalitě rostlin a zároveň zvyšuje jejich odolnost. Projekt propojuje studenty z Agronomické a Zahradnické fakulty MENDELU a v budoucnu by mohl pomoci zahrádkářům i zemědělcům.

Rodinné hospodářství Kyselových v Přestavlkách u Čerčan ukazuje, že udržitelné zemědělství nemusí být otázkou velikosti podniku, ale především způsobu přemýšlení. Na zhruba stovce hektarů propojují péči o půdu, welfare zvířat i výrobu kvalitních potravin do jednoho funkčního systému.

Oblíbená aplikace HARVEST ASSIST od společnosti Pöttinger zlepšuje při sklizni pícnin ekonomiku, výrazně zjednodušuje provoz, umožňuje efektivní řízení, poskytuje výraznou logistickou podporu a přispívá ke kvalitě sklízené píce. Nová rozšířená verze 4.0 nabízí v reálném čase podrobnější přehled o sklízených plochách a poloze silážních jam i jednotlivých strojů. Pomáhá organizovat pracovní postupy a důležité údaje sdílí se všemi, kteří se na sklizni podílejí.

Každá zkratka je tak trochu hádanka. Některé známe natolik, že nad nimi už ani nepřemýšlíme, u jiných člověk tápe, co vlastně znamenají. Přiznávám, že když jsem poprvé narazila na italského výrobce strojů na zpracování půdy a setí M.O.M., moje představivost se rozjela naplno. A nakonec jsem našla vysvětlení: Mimořádné orgie mikroorganismů. Vždyť co jiného by se mělo odehrávat v dobře zpracované půdě, zvlášť po zapravení organického hnojiva?

Efektivní, a přitom udržitelná výroba naplňující potřeby zvířat i požadavek na vyšší produktivitu práce je trend, který se promítá do všech segmentů živočišné produkce. V tomto smyslu je pak zásadní fakt, že v rámci tzv. precizního chovu hospodářských zvířat využívané automatizované systémy krmení a monitorování zdraví prostřednictvím senzorů, umožňují získat údaje o každém zvířeti a tím se do velkokapacitních systémů chovu vrací individuální přístup.

Intenzifikace zemědělství po druhé světové válce a úzce spojená s kolektivizací hospodaření v České republice vedly k vytvoření jedněch z největších půdních bloků v Evropě. Scelování pozemků a odstraňování krajinných prvků, jako jsou remízky či aleje, způsobilo homogenizaci krajiny a výrazný úbytek biodiverzity. Například početnost polních ptáků se u nás za poslední čtyři desetiletí snížila přibližně o 40 % a mnohé druhy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Nová studie, kterou publikoval doc. Ing. Martin Šálek, Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické, však potvrzuje, že tradiční maloplošná hospodářství, známá jako záhumenky, hrají v záchraně těchto druhů klíčovou roli.

Kvalita vody v českých lokalitách úzce souvisí s tím, jak efektivně dokážeme hospodařit s živinami v krajině. Pokud dusík a fosfor nejsou v půdě správně chráněny, hrozí jejich vyplavení do vodních zdrojů, což vede k nežádoucímu růstu sinic. Současným trendem v udržitelném zemědělství je proto přechod od kvantity k maximální efektivitě. Cílená výživa a pokročilé technologie v hnojivech dnes umožňují minimalizovat ztráty živin. Ty se pak dostávají v první řadě do rostlin, a ne do povrchových a podzemních vod.

V rámci polního dne společnosti Syngenta Czech, s. r. o., ve Žlunicích mohli účastníci navštívit stánek Syngenta Biologicals. Odborníci zde představili portfolio biostimulantů, do něhož patří přípravky Megafol, YieldON, Quantis, Vixeran Vital a Taegro. Tyto produkty jsou zaměřeny na podporu vitality porostů a jejich schopnosti lépe zvládat stresové podmínky, jejichž význam v souvislosti s klimatickou změnou stále roste. Podle podkladů společnosti Snygenta abiotický stres způsobuje přibližně 70% redukci výnosů.