Odborný partner
Řečník zdůraznil, že udržitelnost není nic jiného než zdravý selský rozum a péče řádného hospodáře. Pro firmy, které dnes fungují, je udržitelné chování spojeno s ekonomikou provozu, neboť kdo se chová bez péče řádného hospodáře, nemůže v dnešní době obstát. Ironicky poznamenal, že nejudržitelnější domácnosti tu byly za války a v dobách bídy, kdy se hospodařilo se zbytky. Dnes je o to těžší přesvědčit lidí žijící v relativní hojnosti, aby se chovali udržitelně.
Český Spolek pro komodity a krmiva sdružující především výrobce a distributory krmiv pro hospodářská zvířata, je aktivní v oblasti udržitelnosti na evropské úrovni i v rámci Potravinářské komory. Spolek se podílí na udržitelnosti také prostřednictví iniciativy „Charta udržitelné výroby krmiv“ a certifikace BEZ-GMO.
Cílem je ukázat veřejnosti, že zemědělství a krmivářství už je dnes velmi udržitelné.
Na evropské úrovni (FEFAC) je klíčová harmonizovaná metodika PEFCR Feed pro měření environmentálního dopadu krmiv v 16 kategoriích, jejíž uznání jako vědecké reference FEFAC doporučuje EU. Mezi další aktivity patří správa databáze GFLI pro environmentální dopad krmných surovin a publikace „Circular Feed“ o roli sektoru v obnově živin.
Ačkoliv je Green Deal v plném běhu a často se říká, že „nelze zastavit“, politická situace je napjatá. Strategie EU usilují do roku 2030 o zvýšení ekologicky obhospodařované půdy na 25 % a snížení používání pesticidů a minerálních hnojiv o 50 %. Strategie Farm to Fork požaduje snížení plýtvání potravinami o 50 %, přičemž tlak se čím dál více obrací směrem k domácnostem, protože na straně producentů už téměř není kde šetřit.
Kritickým tématem zůstává Nařízení proti odlesňování (EUDR). I přesto, že komisařka 23. září navrhla roční odklad kvůli problémům s nefunkčním IT systémem, europoslanecké frakce a velké nadnárodní firmy (jako Nestlé a Mars) vehementně vyzývají Komisi, aby se legislativa neodkládala a znovu neotevírala. Tyto nadnárodní firmy již do implementace hodně investovaly a odklad ohrožuje jejich investice.
FEFAC analyzoval rizika a odhadl, že kombinované přímé náklady na dodávky sóji a alternativních proteinových zdrojů (jako je řepkový a slunečnicový šrot) pro evropský trh by mohly v příštích letech dosáhnout až 225 miliard EUR. Tento nárůst by zásadně narušil konkurenceschopnost evropského živočišného sektoru. Trh na zprávy o možném odkladu reaguje okamžitě: 23. září 2025 vedla zpráva o navržení odkladu ke klesání ceny GMO sóji.
Klíčovým řešením pro snížení závislosti na dovozu a minimalizaci dopadů je cirkulární hospodářství, zejména využití vedlejších produktů potravinářského průmyslu. V pivovarnictví, lihovarnictví nebo cukrovarnictví vznikají významné vedlejší produkty. Příklad velkého českého pivovaru ukazuje roční produkci 19 000 tun pivovarského mláta a 29 000 hl použitých kvasnic.
Tato rezidua jsou cenná, protože suroviny na vstupu splňují potravinářskou kvalitu. Například pivovarské mláto (kterého v ČR vzniká ročně 350 000 tun) může nahradit krmnou směs a tím zabránit vzniku 231 tun emisí CO2 ročně a uvolnit 36 hektarů půdy pro produkci potravin. Použité kvasinky jsou zase bohatým zdrojem esenciálních aminokyselin, Beta-glukanů a mannan-oligosacharidů a jsou zpracovávány i pro potravinářské účely, jako je lahůdkové droždí.
Vladimír Mráz dále konstatoval, že ačkoliv je krmivářský obor přirozeně zodpovědný, politika udržitelnosti je drahá a je do značné míry spojená s bohatstvím společnosti. Jen bohatá společnost si může dovolit být udržitelná. Evropská unie se navíc chystá v rámci nové strategie EU Bioeconomy silně podporovat vědecké projekty v oblastech bioplastů, biopaliv a alternativních krmiv.
Ze strategie EU Bioeconomy vyzdvihl přednášející následující body:
Mráz uzavřel s výzvou, že krmivářství je jedním z nejzodpovědnějších oborů. Navzdory hrozbám, jako jsou ekonomické náklady, náročnost implementace a geopolitická rizika, by české firmy měly v každém problému hledat příležitost, zejména ve využívání domácích surovin a posílení konkurenceschopnosti.
