Odborný partner
Ředitel DLG Dr. Lothar Hövelmann ho na tiskové konferenci 22. září v Offenbachu nad Mohanem ukotvil v tvrdé ekonomické realitě. Podle něj dnes chovatele svírá nejistota na trzích, výkyvy cen krmiv a energií, extrémní počasí, šíření nákaz, nedostatek pracovníků v průmyslových zemích i rostoucí nároky na dobré životní podmínky zvířat a snižování emisí.
Klíčovým impulsem pro nasazování chytrých technologií je podle Hövelmanna práce. Rostoucí mzdové náklady a nedostatek kvalifikovaných lidí urychlují automatizaci a robotiku, digitální nástroje a umělá inteligence se stávají hlavními prostředky ke zvýšení efektivity a snížení pracovní zátěže.
Tlak přichází i z trhu. Ceny vepřového v EU a Brazílii klesají a vývoz z EU do třetích zemí se propadl z 5,5 milionu tun v roce 2022 na 4,4 milionu tun v roce 2025. Důvodem je africký mor prasat a rostoucí domácí produkce v Číně. V mléčném sektoru se po letech silných cen hledá nová rovnováha: dodávky mléka v EU za první pololetí 2026 meziročně vzrostly o 3,4 % a ceny klesají. Podle DLG se proto efektivita a inovace stávají kritickými.
Konkrétní popis využití umělé inteligence je v podkladech DLG střízlivý, ale jasný. Systémy řízení stáda podporované AI dokážou analyzovat ukazatele zdravotního stavu zvířat, chování při krmení a vzorce aktivity. Chovatel tak může dříve odhalit zdravotní problémy a rozhodovat se na základě lepších informací.
Nejde tedy o náhradu chovatele, ale o rozšíření jeho „očí“ v provozu, kde jeden člověk stará o stále více zvířat. Tomu odpovídají i preference samotných chovatelů. V průzkumu Agrifuture Insights 2025/26 (dotazník mezi členy a partnery sítě DLG, celkem 1 772 respondentů) je vyjmenováno pět oblastí, kde si nejvíce chovatelé přejí inovace:
Stupnice je od 1 (velmi důležité) do 4 (nedůležité), takže nižší číslo znamená vyšší prioritu. Monitoring zvířat a management stáda, tedy oblasti, kde se AI uplatňuje nejvíc, se přitom podle DLG podílejí i na samotném zdraví zvířat.
Právě zdraví zvířat vyšlo z průzkumu jako jedna z nejvyšších priorit, zejména v chovu drůbeže. Chovatelé kladou důraz na prevenci, monitorovací systémy a účinné koncepty biologické bezpečnosti. Hövelmann to shrnul větou, že biosekurita není jednorázové opatření, ale trvalý proces spojující prevenci, monitoring a důsledný management.
Africký mor prasat ukazuje, jak velkou cenu mohou mít nákazy: velká část Německa a dalších zemí EU přišla o status území bez moru, Čína uvalila dovozní omezení. U drůbeže zůstává hrozbou aviární influenza, která dokáže rychle zdecimovat stavy. Právě tady dává smysl průběžný monitoring, jaký AI systémy nabízejí. Veletrh na to reaguje programem Expert Stage Biosecurity a konferencí DLG-VetCon pro veterináře velkých zvířat (12.–13. listopadu).
Kam chovatelé plánují investovat
U skotu ukazuje průzkum (n = 126) na prioritu stavebních a technologických investic do stájí:
Právě dojicí roboty budou středobodem akce Barn Robot Event v hale 13, součásti projektu EuroTier Milky Way. Výrobci tam živě představí nejnovější robotická řešení a návštěvníci budou moci porovnat různé modely. Živé ukázky mají podle DLG ukázat, jak digitální technologie usnadňuje pracovní postupy, podporuje pohodu zvířat a zvyšuje efektivitu dojení.
Chytré technologie stojí na datech a na schopnosti s nimi pracovat. DLG to dokládá výsledky sítě špičkových chovů. V síti vedoucích farem s chovem prasat (zhruba 200 podniků s produkcí selat a výkrmem) vzrostl od hospodářského roku 2003/04 do 2024/25 průměrný denní přírůstek z 752 na 952 gramů. Spotřeba krmiva na kilogram přírůstku klesla z 2,92 na 2,69 kg a ztráty zvířat z 2,8 % na 2,1 %.
Podobně v síti špičkových výrobců mléka dosahují farmy průměrné uhlíkové stopy 0,92 kg CO₂ekv. na kilogram mléka. DLG uvádí, že za tím stojí vysoká užitkovost (11 300 kg mléka na krávu a rok), efektivita a výborné produkční ukazatele, a že malá uhlíková stopa koreluje s dobrými finančními výsledky.
Tyto výsledky vznikly z pečlivého sledování, porovnávání a řízení provozu, tedy z disciplíny, na kterou dnešní AI nástroje navazují.
Digitální nástroje se uplatní i mimo klasický management stáda. Na veletrhu bude věnována pozornost snižování emisí ve výrobě vepřového a drůbežího masa, včetně senzorů, monitorovacích systémů a digitálních nástrojů. Test centrum DLG v Groß-Umstadtu nezávisle testuje mimo jiné technologie pro monitoring škodlivých látek ve stájích. Pro chovatele to znamená nezávislý důkaz, že produkt slibovaný efekt skutečně přináší, a oporu při dokumentaci snížení emisí.
Průzkum ale ukazuje mezeru mezi vědomím a činy: čištění odpadního vzduchu považují chovatelé za důležité, ale kvůli vysokým nákladům je plánují jen zřídka. Upřednostňují opatření integrovaná přímo do procesu. Podobně při produkci objemných krmiv (Forage Days, „chytré zemědělství při pěstování krmiv“) se řeší, jak zajistit kvalitu od sklizně po silážování, zejména za sucha.
