
Tato metoda využívá proces hydrolýzy, při kterém dochází k rozkladu složitých organických struktur pomocí vody na jednodušší molekuly. Výsledné hydrolyzáty jsou bohaté na aminokyseliny a peptidy, které jsou pro rostliny snadno přístupné.
Praktické polní testy potvrdily, že tyto preparáty významně podporují růst i odolnost plodin. „Při aplikaci u konvenčních plodin, jako je pšenice, ječmen nebo řepka, vedlo použití hydrolyzátů ke zvýšení výnosů o tři až osm procent,“ uvedl Ing. Radoslav Koprna, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci, který má výzkum na starosti.
Zvyšuje biologickou aktivitu
Výzkumníci prověřili účinky také u rychle rostoucích dřevin v náročných podmínkách postižených extrémním suchem. Výsledky ukázaly, že zálivka s hydrolyzátem podporuje tvorbu kořenového systému u výsadby topolů a vrb, čímž výrazně urychluje zakořeňování i celkový nárůst podzemní a nadzemní biomasy stromů.
Kromě přímé výživy plodin má hydrolyzát zásadní vliv na půdní prostředí a jeho biologickou aktivitu. Po aplikaci těchto látkových preparátů byl zaznamenán až tisícinásobný nárůst množství bakterií v půdě. Zvýšení biologické aktivity je přitom podle odborníků důležitým předpokladem pro dlouhodobou úrodnost půdního profilu.
„Výsledky potvrzují, že hydrolyzáty mohou plnit dvojí roli. Dodávají rostlinám potřebné aminokyseliny, živiny a současně stimulují jejich přirozené růstové procesy,“ shrnul Ing. Koprna.
Výzkum uskutečněný s podporou Technologické agentury České republiky ukazuje směr, kterým se může moderní zemědělství ubírat. Využití živočišných biologických zdrojů v konceptu cirkulární ekonomiky pomáhá snižovat objem odpadu, redukuje závislost na průmyslově vyráběných hnojivech a napomáhá celkové udržitelnosti hospodaření. Národní centrum kompetence BIOCIRKL propojuje přední vědecké instituce včetně České zemědělské univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické, Českého vysokého učení technického a Univerzity Palackého s průmyslovou praxí za účelem vývoje ekologických zemědělských postupů.