
Pohlavní rozmnožování představuje hlavní motor evoluce. Při tomto procesu se genetická informace obou rodičovských rostlin kombinuje, což vytváří genetickou rozmanitost. Zatímco pro volnou přírodu je tato rozmanitost zásadní, pro šlechtitele a zemědělce může znamenat komplikaci. Výhodná kombinace vlastností, kterou se podaří získat u jedné generace, se totiž v dalších generacích nemusí zachovat.
Apomixie tento problém řeší tím, že umožňuje vytvářet semena s geneticky zcela shodným potomstvem. Pokud by se tuto schopnost podařilo cíleně využít u zemědělských plodin, například pšenice nebo řepky, pomohlo by to trvale uchovávat jejich žádoucí vlastnosti napříč generacemi.
Modelový rod Boechera
Možnost zachovat výhodnou kombinaci vlastností rostlin při rozmnožování semeny je podle odborníků jedním ze svatých grálů rostlinné biologie. Apomixie je sice známa více než sto let, ale přesné genetické mechanismy jejího fungování nebyly dosud plně objasněny. Jak uvádí první autor studie Hassan Tarabai, sestavení prvního genomu apomiktické rostliny z rodu Boechera poskytuje výzkumníkům důležitý nástroj k hledání těchto odpovídajících mechanismů.
Hledání odpovědí dříve komplikovala skutečnost, že většina apomiktických rostlin má velmi složité genomy. Rod Boechera, který je blízce příbuzný huseníčku rolnímu, je však výjimkou. Nabízí méně složitý genom, a proto slouží jako ideální modelový organismus pro další studium tohoto způsobu nepohlavního rozmnožování.
Referenční mapa pro výzkum a praxi
Vedoucí výzkumného týmu RNDr. Terezie Malík Mandáková, Ph.D. vysvětluje, že samotný genom sice ještě neodhaluje všechny geny či dráhy řídící apomixii, ale dává vědcům referenční mapu. Díky ní lze začít systematicky porovnávat genetickou výbavu rostlin rozmnožujících se pohlavně a nepohlavně.
„Naším cílem je postupně odhalit, co rostlinám umožňuje vytvářet geneticky shodné potomstvo prostřednictvím semen,“ uvedla Terezie Mandáková. K praktickému využití apomixie v zemědělství vede ještě dlouhá cesta. Publikování studie v časopise Scientific Data nicméně pokládá základní stavební kámen pro budoucí aplikace v udržitelné produkci plodin.