Odborný partner
Jaké organismy se do České republiky dostaly spolu s dováženými rostlinami, dřevem nebo substráty? A jaké riziko představují pro naši krajinu? Na tyto otázky hledal odpověď tým odborníků vedený specialisty z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Výsledkem je první komplexní přehled nepůvodních hub a oomycet na území České republiky.
Výzkumníci během několika let analyzovali odbornou literaturu, databáze, herbářové sbírky i záznamy z výzkumných institucí. Celkem identifikovali 352 nepůvodních druhů a taxonů hub a oomycet zaznamenaných na našem území mezi lety 1813 až 2022. Mnohé z nich se do Česka dostaly neúmyslně prostřednictvím mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem.
Globalizace otevírá dveře
Podobně jako u invazních rostlin nebo živočichů se i u hub ukazuje silná souvislost mezi šířením nepůvodních druhů a globalizací. Nejvíce nových druhů bylo zaznamenáno po roce 2000, kdy se výrazně zvýšil objem mezinárodního obchodu a pohyb rostlinného materiálu napříč kontinenty.
„Veřejnost si pod pojmem biologická invaze většinou představí bolševník nebo nutrie. Ve skutečnosti však mezi nejvýznamnější invazní organismy patří i některé houby a oomycety. Často jsou pouhým okem neviditelné, ale jejich dopady na lesy, zemědělství nebo zahradnictví mohou být velmi významné,“ říká Karel Černý z odboru biologických rizik VÚK.
Největší podíl nepůvodních druhů pochází ze Severní Ameriky, Evropy a mírného pásma Asie. Převládají především druhy napadající rostliny, zatímco jiné ekologické skupiny jsou zastoupeny podstatně méně.
Od zahrad až po lesní ekosystémy
Analýza ukázala, že řada nepůvodních druhů představuje riziko zejména pro zahradnictví, zemědělství a lesnictví. Některé z těchto organismů jsou schopny způsobovat i rozsáhlá poškození tuzemských původních druhů a šířit se i v přírodním prostředí. Vědci identifikovali 72 invazních druhů, které se již dokázaly úspěšně šířit krajinou, a u 36 druhů předpokládají významné negativní dopady na ekosystémy.
Na rozdíl od větších rostlin a živočichů však jejich přítomnost bývá často odhalena až ve chvíli, kdy se škody začnou viditelně projevovat.
„Právě včasné rozpoznání nově zavlečených druhů je jedním z klíčových předpokladů jejich účinného omezení. Pokud se podaří zachytit nepůvodní druh v rané fázi výskytu, jsou šance na jeho potlačení výrazně vyšší než v okamžiku, kdy se rozšíří do volné krajiny,“ vysvětluje Markéta Hrabětová z odboru biologických rizik VÚK.
Nepůvodní houby jsou součástí proměny krajiny
Výzkum potvrzuje, že houby a oomycety představují významnou, dosud často přehlíženou součást biologických invazí. Přestože jejich ekologické a ekonomické dopady mohou být srovnatelné s dopadem významných invazních rostlin nebo živočichů, dlouhou dobu stály mimo hlavní pozornost vědců i veřejnosti.
Nově vytvořený seznam poskytuje odborníkům důležitý nástroj pro sledování rizikových druhů, plánování ochranných opatření i lepší pochopení procesů, které mění podobu české krajiny. Výsledky zároveň ukazují, že ochrana přírody dnes nespočívá pouze v péči o viditelné organismy, ale také v monitoringu těch, které zůstávají většinou skryté pod povrchem nebo uvnitř rostlin.
Studie vznikla ve spolupráci odborníků z několika českých vědeckých a odborných institucí. Představuje první ucelený přehled nepůvodních hub a oomycet pro území České republiky a zároveň vytváří základ pro další výzkum invazí těchto organismů v podmínkách střední Evropy.
