Odborný partner
Jak zpráva vysvětluje, p-kresol patří mezi fenolické sloučeniny, zatímco styren je aromatický uhlovodík. Obě látky mohou být toxické a z průmyslových provozů se dostávat do půdy a vody. Bakterie R. opacus 1CP je však dokáže využívat jako zdroj uhlíku a energie, a je proto zajímavá pro bioremediaci, tedy biologické čištění kontaminovaného prostředí.
Analýza odhalila, že genom této bakterie obsahuje 8,64 milionu párů bází, což je podle zprávy Biotrinu rozsáhlejší výbava, než jakou mají mnohé jiné bakterie. Vědci v něm identifikovali 107 genů nebo skupin genů, které by se mohly podílet na odbourávání těchto látek. Takto rozsáhlá genetická výbava však neznamená, že bakterie využívá všechny možnosti současně. Zapojení jednotlivých genů závisí na konkrétní látce a některé enzymy pravděpodobně slouží jen jako náhrada při narušení hlavní metabolické dráhy, uvádí dále zpráva.
Bakterie tak může aromatické látky zpracovávat několika způsoby. Podle jejich struktury štěpí aromatický kruh různými cestami (ortho- nebo meta-) nebo nejprve upravuje jeho postranní řetězec. Vzniklé meziprodukty (například katechol, protokatechuát a kyselina fenyloctová) pak vstupují do centrálního metabolismu, kde slouží jako zdroj energie. Při degradaci styrenu se navíc aktivuje specifický soubor genů uložený na plazmidu (genový klastr styABCD a obě izomerázy styrenoxidu), vysvětluje zpráva.
Jak dále uvádí, tuto metabolickou přizpůsobivost potvrdily experimenty, při nichž vědci postupně vyřadili tři geny pro fenolhydroxylázy. Po vyřazení jednoho nebo dvou genů jejich úlohu většinou převzaly jiné enzymy. Ani po vyřazení všech tří genů však bakterie úplně neztratila schopnost rozkládat aromatické látky. Analýza aktivity genů ukázala, že zapojila jiný enzym a náhradní metabolickou dráhu, což jí pravděpodobně umožnilo nadále růst na p-kresolu, i když s nižší růstovou rychlostí.
Díky této přizpůsobivosti je R. opacus 1CP vhodným organismem pro studium mikrobiálního rozkladu znečišťujících látek a jeho možného biotechnologického využití. Studie však nezahrnovala terénní ani průmyslové zkoušky. Možné využití bakterie při bioremediaci proto bude nutné ověřit v konkrétních podmínkách prostředí. Jeho účinnost může ovlivnit například koncentrace a dostupnost znečišťujících látek, přítomnost kyslíku nebo vlastnosti půdy či vody, dodává zpráva Biotrinu.
