Na výstavě EuroTier vystavujete systém chytré farmy, elektrické ohradníky. Jak jste vstoupili do tohoto odvětví?
Vždy je třeba, aby firma stále na více nohou. Primárně to byly elektronické obojky, což je určitý segment zákazníků. Následně jsme se dostali do skupiny myslivců a lovců. To se ukázalo jako zajímavá podnikatelská příležitost. Do sortimentu jsme zařadili technologie pro vyhledávání, stopování nebo dohledávání psů. Lovci často využívají smečky psů, kteří mají GPS/GSM obojky. Ty se lokalizují a data se koncentrují v aplikacích. Hodně je to rozšířené v Itálii nebo ve Španělsku. Na honu např. běhá 200 psů, od kterých se sbírají data. Je vidět, jak psi pracují, a chovatel pak může dělat příslušná opatření. Dále se naše výrobky rozšířili také do oblasti „military“ a záchranných složek, kde působí psovodi. To byla tedy druhá noha, kdy lokalizujete pozici a nějakým způsobem ji sledujete či mapujete.
Protože celu dobou pracujeme v segmentu radiových vln (bluetooth, wifi, GSM, GPS…) zrodila se i třetí noha. Asi kolem roku 2016 nás napadlo se posunout do dalšího segmentu – to jsou elektrické ohradníky. S myšlenkou jsem přišel já a v roce 2017 jsem podal pomocí patentové kanceláře žádost o užitný vzor pro celý systém řešení chytré farmy. To se podařilo také pro hlavní evropské státy, jako je Německo, Francie, Polsko a další, takže naše řešení je chráněno.
Co konkrétně se skrývá za vaším patentovaným řešením hrazení?
Do té doby ohradník pouze zapojil do zásuvky a vyráběl vysoké napětí, na které se napojila ochrana podle evropské normy – každou 1,5 vteřiny jde do ohrady impulz o napětí 10 kilovolt a 5 joulů energie. Prorůstání trávy ohradníkem má následek v tom, že se snižuje impedance ohradníku, tedy vzniká ztráta energie. Měřit impedanci a vyhodnocovat to, co se děje, je poměrně složitý proces. Musíte dobře zvolit technologii měření a data přenést na cloud a posléze zajistit přístup k datům. No a to se podařilo. Ohradník je možné kontrolovat na dálku, data sledovat a nastavovat různé alarmy, vypínat ho, sledovat prorůstání, mít okamžitou odezvu při přerušení ohradníku a podobně. Tomu tedy říkáme „chytrý“ ohradník.
Takže vy jste dráty ještě nezrušili jako třeba jiné firmy?
Zatím ne úplně, ale máme také řešení obojku pro hospodářská zvířata, který dává impulzy při opuštění řekněme povolené oblasti. Všechny tyto technologie umíme zpracovat, využít a postupně je implementovat do nových zařízení.
Kde se koncept chytrého oplocení pastvin uplatnil?
Spolupracujeme s významnými tuzemskými farmáři především v chovech masného skotu a ovcí. Oproti klasickému oplocení je zařízení dražší, protože obsahuje hodně technologie, ale má to spoustu výhod. Například chovatel z Vlkova má tři velké pastviny vzdálené 10 km od sebe. Ráno obvykle zootechnik objížděl a kontroloval hrazení, dnes nemusí. Další vyřešený problematický bod jsou brány nebo přejezdy přes pastviny. Pokud někdo rozpojí vedení, případně nezavře bránu, obsluha na telefonu okamžitě obdrží alarm.
Systém chytré farmy jsme implementovali také do zoologických zahrad. V ZOO Zlín jsme nainstalovali asi 34 chytrých zařízení. Systém je velice efektivní, nabízí úspory času i peněz. Ve chvíli, kdy na ohradu spadne strom, obsluha to ví hned a okamžitě nasedá do auta a jede na souřadnicemi určené místo, nemusí tedy objíždět ohradu celou. V ZOO Zlín došli k závěru, že systém jim ušetří měsíčně asi více než 18 000 Kč.
Těší nás naše práce, je v ní kus technologie a elektroniky. Snažíme se ukázat konkurenci, že jsme ve vývoji efektivnější a rychlejší, chceme dělat čest naší zemi, chceme všem ukázat, že v ČR jsou šikovní a zruční lidé.
