Odborný partner
„Je třeba hledat cesty, jak ochladit vinici a optimalizovat teplotu v porostu,“ vysvětlil prof. Pavloušek. Tím dojde k zamezení abiotického stresu rostlin révy, kdy vysoké teploty jsou příčinou a sucho je jejich následkem. Na průběh teplot přitom reagují odrůdy révy vinné rozdílně v závislosti na začátku zaměkání bobulí a vývoji zrání hroznů. Nejhůře podle prof. Pavlouška reagovala odrůda Rulandské šedé. Optimální letní teplota pro průběh fotosyntézy u révy vinné je 25 až 30 °C. Platí zlaté pravidlo, že každá odrůda révy by měla přijít do vhodné polohy a spon rostlin by měl podporovat maximální využití půdy. Na ZF MENDELU v současnosti mimo jiné zkoumají, jaká výška kmínku révy vinné je optimální ve vztahu k jednotlivým odrůdám. Překvapivě nejvyšší teplotu ve vinici nenaměřili při zemi, ale v 90cm výšce. Prostředkem k regulaci teploty ve vinici je evapotranspirace – výpar vody z půdy a porostu. Pokud je vody v půdě nedostatek, klesá evapotranspirace, rostliny se nechladí a dochází k zahřívání porostu. Je proto třeba vytvořit takové podmínky, aby vinice absorbovala veškerou dešťovou (zálivkovou) vodu a půda se neohřívala. Například ve Španělsku nebo Portugalsku vinohrady ozeleňují, aby zadržely co nejvíce vláhy v půdě. Jak prof. Pavloušek podotkl, bude v tuzemsku v rámci integrované produkce rovněž dotovaná krátkodobá směs pro ozelenění vinic. Každá vinice je jedinečná, má své terroir a tzv. grand cru je vždy uprostřed svahu. Pro optimální využití potenciálu stanoviště je rovněž důležité vykopat půdní sondy a v případě utužení půdu zrigolovat, aby rostliny dobře zakořenily a netrpěly abiotickým stresem. Prof. Pavloušek ukázal snímky z dronu z pohledu růstových indexů. I v rámci jednoho vinohradu může být velká variabilita rostlin révy vinné, což se projeví na jejich napadení chorobami. Jak upozornil, i u PIWI odrůd je třeba jedno až dvě fungicidní ošetření, aby nedošlo k prolomení rezistence. Podle vizuálního hodnocení révy vinné je vhodné využívat kromě listové výživy také biostimulanty, které zlepšují fyziologické procesy v rostlinách, díky nimž lépe přijímají a využívají živiny a jsou odolnější vůči stresu.
