Cíle zelené dohody, které jsou propagovány v celé EU, podle komentáře Michaely Šojdrové a několika dalších europoslanců Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu (EPP) mnohdy nespravedlivě ukazují zemědělství jako problém a zemědělce jako znečišťovatele, kteří se brání pokroku. A jsou tu i některá nová ekologická opatření, jako například požadavky na omezení používání hnojiv a pesticidů, nebo nařízení o obnově přírody, které by mohly snížit produkci a výměru zemědělsky využívané půdy.
Europoslanci EPP podporují přechod na zemědělství šetrnější k přírodě, ale k celé věci je třeba přistupovat realisticky a udržitelně. Už dnes získávají zemědělci dotace, jen pokud používají dobré zemědělské postupy – tedy ty, které chrání pudu, vodu a biodiverzitu.
Nové legislativní návrhy, předložené komisí, jsou dobře míněné, ale hůř připravené a životnímu prostředí mohou spíše uškodit. S hromadícími se návrhy nových regulací zároveň výrazně stoupá byrokratická zátěž.
Zelená dohoda by měla poskytnout nadějné perspektivy do budoucna. Místo toho hrozí, že jen vyostří situaci ve venkovských komunitách a v jejich vztahu k EU a evropským cílům v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.
Evropané dnes každý den pociťují vysokou inflaci, která roste i kvůli zvyšujícím se cenám energií a potravin. Ale návrh nařízení, týkající se omezení používání průmyslových hnojiv a pesticidů, by ale mohl produkci potravin v některých odvětvích snížit až o 30 %. Nižší produkce ovšem zvýší spotřebitelské ceny, aniž by to zemědělcům přineslo vyšší příjmy.
Rostoucí ceny potravin jsou dnes významnějším faktorem inflace, než vyšší náklady na energie. Snížení naší evropské potravinové soběstačnosti pomocí nových právních předpisů EU navíc zvýší naši závislost na dovozu ze zahraničí a zvýší i ceny pro občany.
Zemědělci přitom nejsou zastánci zastaralého zemědělství, naopak – zemědělství je jedním z technologicky nejvyspělejších odvětví Evropy. Další mylnou představou je, že se zemědělci o změnu klimatu nezajímají. Žádné jiné odvětví přitom není tak přímo postiženo suchem, povodněmi a vlnami veder, které změny klimatu působí.
Nejdůležitější otázkou je, jestli chceme zachovat naše evropské zemědělství a produkci potravin těch nejvyšších bezpečnostních standardů, nebo zda chceme vyřadit naše zemědělce, abychom si koupili čisté zelené svědomí. Pro nás v EPP je odpověď jasná, uvádí v komentáři Michaela Šojdrová: Našich klimatických cílů můžeme dosáhnout pouze se zemědělci, nikoliv bojem proti nim. Pokud chceme zůstat nezávislí v produkci potravin, nadále vyrábět cenově dostupné a kvalitní potraviny a dosáhnout našich klimatických cílů, zemědělské podniky a prosperující venkovské komunity jsou pro Evropu v nadcházejících desetiletích klíčové.
(Zdroj: EurActiv.cz)
