Pastevní chov prasat

Pobyt zvířat ve venkovním výběhu či na pastvině je také jednou z podmínek ekologického chovu prasat, kterou se zásadně odlišuje od konvenčně provozovaných farem. V rámci zajištění biologické bezpečnosti chovů před aktuální hrozbou afrického moru prasat, který divoká prasata mohou přenášet, se ekologičtí chovatelé musejí postarat i o odpovídající zajištění oplocení venkovních výběhů a pastvin.

V režimu ekologického zemědělství se u nás většinou chovají přeštická černostrakatá prasata, která jsou od roku 1992 zařazena mezi genetické zdroje. Podobně odolným a nenáročným plemenem jsou i maďarská kadeřavá prasata, která jsou u našich chovatelů stále oblíbenější.

Management pastviny pro prasata

Jak vypadá pastvina, na níž se chovají prasata, si dovede představit asi každý, kdo chodí do přírody. Od divokých prasat rozrytá místa na loukách a na okrajích lesa jsou vzhledem k přemnožené populaci divočáků zcela běžné. Přirozeně i domácí prasata v půdě ryjí ve snaze najít zdroj živočišných bílkovin. Bez ohledu na to, zda prasata ryjí či ne, lze pastvinu využívat jen určitou dobu, respektive maximálně tři roky. Jednak kvůli nezbytné regeneraci porostu a dále z důvodu rizika tzv. stájové únavy. V rámci pastevního managementu se pastviny zorají a osejí se. Z nutričního hlediska se osvědčují zejména luskovino-obilní směsky v kombinaci s jetelotrávami a vojtěškou.

Dvojité oplocení pastviny pro prasata

Při zřizování pastviny je nutné přihlížet k tomu, aby se vyloučilo možné ohrožení kvality podzemní vody i povrchové vody ve vodních nádržích a tocích. Stejně tak by se neměla zakládat v lese. Aby pastvina plnila svou funkci, musí svou konstrukcí a technologickým vybavením umožňovat jak volný a bezpečný pohyb zvířatům, tak manipulaci s nimi. Zásadou oplocení je, aby umožňovalo chovaným zvířatům a lidem, včetně mechanizace bezproblémový pohyb na obě strany. Jeho konstrukce by měla zabránit úniku pasených zvířat z ohrady, a naopak vniknutí volně žijících zvířat. Dvojitým oplocením pastevního areálu, které je podle novelizované vyhlášky č. 342/2012 Sb., nařízeno od prvního ledna 2021, by se mělo minimalizovat riziko přenosu nákaz z prasat divokých na hospodářská zvířata.

Nezbytné vybavení pastviny pro prasata

Stejně jako jiná pastevně chovaná zvířata i prasata musí mít přístup ke zdroji vody. Přitom napajedlo se umísťuje nejlépe nad zpevněnou plochu, aby si pod ním prasata nedělala kaliště. To platí i o krmítkách se zásobníky na krmnou směs, kterou se budou prasata přikrmovat. V rámci plnění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat jsou nezbytnou součástí vybavení pastviny přístřešky, kam se prasata mohou ukrýt při nepříznivém počasí. Zdravotní stav zvířat na pastvině musí chovatel pravidelně kontrolovat a pro poraněná nebo nemocná zvířata by měl mít zřízenou kapacitu pro dočasné ustájení.

Z prasat chovaných v ekologickém režimu převládá přeštické černostrakaté plemeno
Rozšiřuje se i maďarská mangalica
Rytím v půdě se všežravá prasata dostanou nejen k výživným kořínkům, ale i larvám hmyzu č drobným obratlovcům
Půda je schopná zadržet ohromné množství uhlíku Foto Barbora Venclová
Významná role uhlíku v zemědělství
Téma koloběhu uhlíku v zemědělských půdách nabývá v kontextu klimatických změn stále na větším významu....
01_pesticidy01
Čeští zemědělci udávají trendy ve snižování spotřeby pesticidů
Na českých polích se každoročně používá méně pesticidů. Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační...
Výběr z příspěvků