hlavička webu

Dvojí užitek z jednoho zemědělského pozemku

Za přispění nové dotace Ministerstva zemědělství (MZe) zemědělci v roce 2023 založili 610 hektarů takzvaných agrolesnických systémů, to znamená 61 tisíc stromů vysázených na zemědělské půdě. Za to získali podporu 66 milionů korun. MZe bude v následujících letech poskytovat i příspěvek na údržbu nově vysazených dřevin. Součástí systému mohou být za určitých podmínek i rychlerostoucí dřeviny k průběžné těžbě a energetickému využití.

Zemědělci začali s pomocí dotace MZe sázet stromy na pozemcích, které zároveň dál využívají k pěstování plodin nebo k pasení dobytka. Loni tak do naší krajiny přibylo na 610 hektarech 61 tisíc ovocných i lesních stromů.

„Jde o vysazování dřevin na orné půdě a travních porostech. To pomůže přírodě a zároveň i zemědělcům. Očekáváme, že se dřeviny trvale stanou nedílnou součástí krajiny a přispějí k lepší ochraně životního prostředí. Stromy rozčlení pole a zabrání tak erozi. Zemědělci zase mohu diverzifikovat výrobu bez snížení produktivity polí a například pasoucí se zvířata budou mít díky stromům zajištěný stín,“ řekl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).

Dotace na založení systému

Sazba dotace na založení agrolesnického systému, tedy na pořízení kvalitních stromků a jejich prvotní ochranu, je přes 108 tisíc korun na hektar. Sazba na následnou údržbu v dalších letech je téměř 19 tisíc korun na hektar za jeden rok. Podmínkou je, aby stromy na pozemku rostly minimálně pět let.  Dotace je z 65 % hrazena z národních a ze 35 % z unijních zdrojů. První příspěvky za agrolesnictví vyplatí zemědělcům Státní zemědělský intervenční fond letos.

„Zemědělci si mohou vybrat, čím své pozemky osázejí. Dotace se poskytuje na 59 druhů lesních a ovocných dřevin, jako jsou například duby, lípy, topoly, jeřáby, jabloně, hrušně nebo třešně. Stromů musí být sto kusů na jeden hektar. Vysazovaný strom musí měřit nejméně 120 centimetrů, jde nám totiž o to, aby agrolesnický systém začal poskytovat přínos co nejdříve,“ uvedl Marek Výborný.

Zlepšení půdy i biodiverzity

Dřeviny v agrolesnických systémech rozčleňují velké půdní bloky, zabraňují vodní a větrné erozi i odnosu půdy v případě přívalových dešťů. Svým opadem a kořeny zvyšují podíl organické hmoty v půdě, změna struktury půdy zlepšuje zadržení vody v krajině. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním oxidu uhličitého (CO2) a ukládáním uhlíku v dřevní hmotě či půdě. Pomáhají také zajistit úkryt a potravu druhům vázaných na zemědělskou krajinu, například včelám, motýlům a dalšímu hmyzu nebo ptákům a drobným savcům, ať už se jedná o opylovače, ptáky či drobné savce. Rychlerostoucí dřeviny jsou po průběžné sklizni využity jako dřevní biopalivo.

Sklizeň pšenice v agrolesnickém výzkumném pokusu VÚKOZ Průhonice. Foto archiv/VÚKOZ
Kypření orné půdy v blízkosti pásové výsadby rychlerostoucích topolů. Foto archiv/Jan Weger a kolektiv
Předjarní sklizeň rychlerostoucích topolů na zemědělské půdě (ve formě dřevní štěpky budou využity jako biopalivo). Foto archiv/New Holand
Zvýšení příjmu dusíku u pšenice by mohla pomoci symbiotická fixace Foto David Bouma
Endofytní bakterie pro lepší výživu dusíkem
Nové mořidlo na bakteriální bázi uvedla letošní podzim na trh ve Velké Británii společnost Syngenta....
a04-8_uhlik_Agreema2
Účast zemědělců v programu uhlíkových certifikát vzrostla čtyřikrát
Účast zemědělců v programu uhlíkových certifikátů  vzrostla ve sklizňovém roce 2022 meziročně čtyřikrát,...
Výběr z příspěvků