Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. „Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy,“ nastínila doc. Ing. Hana Středová, Ph.D., z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů končí, protože kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Je tedy čas přistoupit k jejich obnově. „Na to reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla doc. Středová.
Patentovali deflametr
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. Pro kvantifikaci eroze v závislosti na meteorologických a půdních podmínkách vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem, který stanovuje množství a zrnitostní složení půdních částic erodovaných a unášených větrem.
Jedinečnost popisovaného zařízení spočívá v přesném určení termínu transportu, možnosti relativně kvantifikovat množství a pomocí následné digitální analýzy obrazu zachycených částic stanovit velikost deflátů. Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze.
