
Jeteloviny sklízí dva- až třikrát za rok, luskoobilnou směsku jedenkrát v objemu dvou třetin sklizně jetelů. Logické je tak po sklizni luskoobilné směsky s výnosem v zelené hmotě asi 18 t/ha (14. 6.) navázat čiroky, kterými eliminují populaci hrabošů a rozumně si zvýší množství sklizené píce. Ing. Čejka zvolil pokusně dvě varianty. První, půdoochrannou, s výsevem směsi čiroku s mastňákem a slunečnicí (10 kg/ha) přímo do strniště secím strojem Horsch Sprinter 12.25 SC, bez hnojiva. Ve druhé variantě aplikovali po sklizni luskoobilné směsky kejdu (20 t/ha se zapravením), následovalo hloubkové zpracování na 20 cm a setí čiroku (25 kg/ha) secím strojem Horsch Pronto 8 DC na rozteč 15 cm. Předpokladem byla sklizeň píce na senáž, technologie byla proto doplněna válením. V obou případech byla použita odrůda čiroku Ruzrok, shrnul Ing. Čejka.
Dvojí přínos – produkční i ekologický
Dynamika nárůstu čistosevu byla podle hlavního agronoma velmi rychlá díky setí do prohřáté půdy a první seč po 46 dnech byla výrazně dříve, než uvádí metodika. Proběhla 30. 7. s výnosem 15 t/ha v sušině kolem 28 až 30 %. Po osmi až deseti dnech po sklizni porost zregeneroval a začal obrůstat. Ke konci září byl opět ve vhodné fázi pro sklizeň. Druhá seč dosáhla obdobného výsledku – 13 t/ha. V součtu i s luskoobilní směskou (18 t/ha) se výnos pohyboval na úrovni 45 t/ha. Směsku plodin (čirok, mastňák, slunečnice) plánovali zapravit do země pro plný efekt fumigace. Nakonec tento plán uplatnili pouze na 5 ha a zbytek sklidili s výnosem 25 až 35 t/ha. Jak upozornil Ing. Čejka, sklizeň směsky proběhla v říjnu, což nebyl zcela ideální termín, ale přednost dostala v tu dobu kukuřice. Povětrnostní podmínky, které v říjnu panovaly (silné srážky, nárazový vítr…), způsobily výrazné výnosové ztráty. Ve sklizené píci byl vysoký podíl zrna čiroku a slunečnice, obě plodiny byly v tu chvíli ve voskové zralosti.
Na rozdíl od porostu s jetelem nachovým na osivo (extrémní poničení hraboši) v čistosevu Ruzroku i ve směsce došlo k výraznému snížení populace hrabošů. Husté porosty a specifické metabolity, například kyanogenní sloučeniny, které čirok vylučuje, odpuzují hraboše a narušují jejich biotopy, vysvětlil agronom.
Následné rozbory
Pokusy v ZD Dolní Újezd nekončí sklizní. V rozborech, pro které odebrali vzorky na počátku listopadu, stanovují živiny plus produkci bioplynu v čistém čiroku (sklízen dvakrát dvoufázově) a čirokové směsi (sklízena jedenkrát a přímo). Průměrné hodnoty rozborů sklizeného čiroku jsou následující: sušina 31,7 %, N-látky 12,5 %, tuk 2,1 %, škrob 5,5 %, NEL 5,4 %, popel 7,5 %, produkce bioplynu (PB) 192,8 m3/t a PB v sušině 610,2 m3/t.