Odborný partner
„Zemědělství prochází zásadní transformací. Na jedné straně se potýkáme s generační obměnou, na druhé s konkurenceschopností zemědělských podniků napříč odvětvím. Umělá inteligence a robotizace nejsou jen módním trendem, ale nutností pro udržení konkurenceschopnosti českých farem,“ říká Tomáš Trávníček, ředitel pro strategii Verdi fondu farem. „V následujících letech očekáváme, že investice do digitalizace a automatizace budou pro úspěch v tomto odvětví klíčové,“ doplňuje Trávníček.
Konkrétním příkladem této transformace je nejnovější přírůstek do vozového parku farem vlastněných fondem – high-tech traktor. Je vybaven autopilotem pro precizní jízdu na poli, chytrým rozmetadlem s automatickou regulací a systémem hraničního rozmetání, který zaručuje efektivnější využití hnojiv.
„Tato technologie nám umožňuje cíleně aplikovat hnojiva podle produkčních zón. Tím dosáhneme optimalizace využití průmyslových hnojiv a nebudeme aplikovat hnojivo do míst, kde půda nemá potenciál tato hnojiva využít. Nebude tak docházet k přehnojování pozemků. Výsledkem je nejen vyšší efektivita, ale také šetrnější přístup k půdě a nižší spotřeba paliva,“ vysvětluje Trávníček.
Chlévy budoucnosti
Robotizace se prosazuje zejména v živočišné výrobě. Nejinak je tomu i v případě farem ve vlastnictví Verdi fondu farem, prvního fondu na českém trhu, který kvalifikovaným investorům přinesl možnost investovat do farem a zemědělské prvovýroby.
„Na našich farmách testujeme autonomní systémy pro monitoring zdraví zvířat. Výsledky jsou velmi pozitivní – zvyšuje se nejen produktivita, ale i welfare zvířat,“ pochvaluje si Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem. Investice do AI technologií mají návratnost v horizontu 3-5 let. Kromě ekonomických benefitů přináší i významné environmentální přínosy – snižuje se spotřeba vody, hnojiv i pesticidů.
Významným trendem je také rozvoj automatizovaných systémů pro monitoring zdravotního stavu hospodářských zvířat. V zemědělství je totiž vysoká míra interakce s reálným prostředím, kde je potřeba něco rozpoznávat a klasifikovat. Jde tak o ideální oblast pro využití umělé inteligence.
Drony hlídají úrodu
Technologický pokrok se projevuje také v rostlinné výrobě. „Ze satelitu můžete vidět různý stupeň sytosti zelené barvy a podle toho poznáte slabší a silnější místa pole. Můžete pak podle toho upravit intenzitu hnojení a zavlažování i dalších potřebných činností,“ říká Trávníček.
Nové technologie přinášejí revoluci i do skleníkového hospodářství. „Robot je schopný opravdu vyfotit a zkontrolovat každou rostlinu. Až pět dní si drží v paměti, jak se každá rostlina vyvíjí, jestli se tam projevil nějaký škůdce nebo choroba,“ dodává Trávníček.
Podle expertů z Mendelovy univerzity v Brně se výrazně zvyšuje také využívání dronů a satelitního snímkování pro precizní zemědělství. „Poslední tři roky je v praxi o drony poměrně velký zájem. Mapují například hustotu zaplevelení, kterou z družic není možné tak přesně určit,“ vysvětluje Vojtěch Lukas z Mendelovy univerzity.
Podpora pro malé farmy, velké bez nároku
Podpořit modernizaci sektoru se rozhodlo také ministerstvo zemědělství. V roce 2024 počítalo Ministerstvo zemědělství s tím, že zavádění technologií na farmách podpoří částkou přesahující 3 miliardy korun. Podmínky dotační podpory pro moderní technologie stanovil resort tak, že ji mohou získat hlavně menší farmy v Česku. Velké farmy k této podpoře přístup kvůli novým pravidlům v rámci programu rozvoje venkova nemají.
„Není to šťastný krok. Tyto technologie přináší významné snížení nákladů a zvýšení pohodlí zvířat. Čím modernější podnik je, tím má větší šanci získat kvalifikované zaměstnance. Mnohdy díky tomu také přiláká mladé lidi. Omezení těchto pobídek je krokem zpět,“ myslí si Trávníček, podle kterého všechny farmy, které chovají hospodářská zvířata musí modernizovat a zvyšovat komfort zvířat. To vede k lepší konkurenceschopnosti podniku a lepším hospodářským výsledkům.
„Pokud v zemědělství zaspíte a nedržíte krok s trendy, je extrémně finančně náročné naskočit zpět,“ potvrzuje Trávníček ze svých mnohaletých zkušeností v oboru.
Technika místo lidí
Na druhou stranu, pro menší farmy může být pořízení nejmodernějších technologií finančně náročné. Investice se ale vyplácí. „Významně se zlepšila kondice krav pouze nasazením této technologie. Výrazně se snížilo množství somatických buněk v mléce,“ potvrzuje Otakar Roll, který na farmě Druhá Poběžovická využívá robotický systém pro čištění stájí.
Důvodem pro zavádění podobných moderních technologií je i to, že modernizace farem je možným řešením náhrady chybějících pracovníků, které je pro farmy navíc stále obtížnější získat. Problémem však není jen samotný nedostatek pracovníků, ale také ochota stávajících zaměstnanců přizpůsobit se novým technologiím. Mnoho farem se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli schopni a ochotni osvojit si práci s moderními systémy. Mohou tak brzdit rozvoj svých podniků.
„Zemědělci potřebují nahradit pracovní sílu, která jim chybí. Nejrůznější inovace a stále výraznější využití umělé inteligence to do značné míry řeší,“ uvádí profesor Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.
Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací využívá v současnosti nějakou z technologií precizního zemědělství už 30 procent zemědělských podniků. S rostoucí dostupností technologií a státní podporou se očekává, že tento podíl v následujících letech výrazně vzroste. Zemědělství tak definitivně vstupuje do digitální éry, kde tradice a moderní technologie jdou ruku v ruce.
