Prof. Frank Mitloehner z kalifornské univerzity tvrdí, jak moc je důležité investovat do dobré komunikace s dětmi, lidmi ve městech, ukázat jim kde lze najít objektivní informace o zemědělství:
„Podle mě je to nejen důležité, ale i kriticky nutné. Ale chci zdůraznit, že my jako farmáři se nepotřebujeme bránit a obhajovat. Pro společnost děláme jednu z nejdůležitějších služeb, produkci potravin. Ale je i potřeba vysvětlovat proč a jak, co děláme a i naslouchat, čeho se konzumenti ve městech bojí. Pokud mají lidé z něčeho v procesu výroby potravin strach, musíme je uklidnit a důvod obav vyvrátit. Pokud to nejde, tak musíme sami udělat změny v tom, co děláme. Nejsme v pozici, kdy by již vše bylo navěky a perfektní. Stejně jako ostatní odvětví, průmysl apod., přijdou změny a inovace. A musíme to dělat tak, abych si udrželi ve společnosti kredit, aby lidé byli na naší straně. Našim posláním je nejen produkovat dostatek kvalitních potravin, ale i dělat to udržitelně, z pohledu zvířat i zdrojů, které pro to máme. Nestačí vyrábět, je nutné i vysvětlovat vše tak, aby tomu konzument rozuměl. Farmáři se tradičně baví mezi sebou, ale dnes je již potřeba komunikovat i navenek.
Profesor dálo doplnil, že kráva produkuje chutné a nenahraditelné mléko, je to i přirozený produkt bez aditiv. Z tohoto pohledu mám naopak obavy z některých alternativních náhražek mléka či masa, z řady konzervantů apod. Podle jejího názoru konzumenti chtějí mít jistotu, že se při výrobě potravin neubližuje zvířatům, že jsou zdravá. Opravdu není důvod se obhajovat, buďme naopak hrdí, ale trpělivě komunikujme s konzumenty a vysvětlujme transparentně, jak potraviny vyrábíme.
Dodal důkazy o vlivu alternativ na zdraví: „Jsou lidé, kteří říkají, že například kravské mléko je stejně živinově hodnotné jako třeba mandlový nebo ovesný nápoj. A to není pravda. Může být pravda, že tyto různé nápoje mohou mít stejný obsah bílkovin. Kravské mléko je ale mnohem víc, než pouze bílkovina. Mléko je velice bohaté na živiny, obsahuje esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály. Třeba i takové, které nemůžeme získat z jiných potravin. Navíc jsou tyto živiny ve formě, která je pro nás dobře stravitelná. Tedy alespoň pro většinu lidí, pomineme-li osoby s intolerancí na laktózu a podobně. Chtěl bych k tomu přidat ještě jednu zkušenost. Nedávno jsem se potkal s jedním z nejrespektovanějších světových odborníků, který se zabývá různými funkčními aspekty mléka. On i jiní vědci po celé dekády neměli odpověď na to, proč mateřské mléko od ženy ale i kravské mléko obsahují tak velké množství sacharidů, kterým se říká oligosacharidy, a které jejich potomek není schopen strávit. Opravdu je není schopen strávit. Proč by matka investovala tolik energie, aby do mléka předávala tyto oligosacharidy, když její dítě či její tele neumí tyto složky strávit? Záhada se po letech podařila vysvětlit. Tyto oligosacharidy nejsou určeny pro potřebu potomka, nýbrž pro výživu mikrobů, tzv. mikrobiomu v těle dítěte či telete. Mají tedy za cíl přímo podporovat rozvoj mikrobiomu.“
„Myslím, že jednou z největších výzev dnešních dnů je rentabilita farmaření. Mnoho farmářů si vydělá sotva na čistou reprodukci farmy a ne již na její další rozvoj. Proto vidíme farmáře protestovat po celé Evropě, na celém světě. Ptají se, zda můžou být za současných ekonomických podmínek schopni přežít a ještě řešit udržitelnost. A odpověď je spíše, že ne.“
Globálně platí, že farmáři nejsou odměňováni adekvátně za kvalitu a namáhavost jejich práce. Dílčí problémy, jako nahrazování pracovní síly technologiemi, bezpečnost potravin atd., to vše mohou řešit, ale jen, když si na to i vydělají. Pokud ne, proděláme na tom všichni. Skončí-li farmáři, nikdo místo nich už nepřijde a nenahradí je.
Nejvážnější ukázka toho, jak málo si společnost váží farmářů je, když v supermarketu stojí litr pitné vody více než litr mléka.
