hlavička webu

Chytré technologie v chovech prasat

Chytré technologie se stávají nedílnou součástí precizního chovu hospodářských zvířat (Precision Livestock Farming). Jejich smyslem je zvýšit produktivitu a ziskovost, ale i zlepšit životní podmínky zvířat a kvalitu živočišných produktů. Zavedením smart farming se současně sleduje také snížení dopadů živočišné výroby na životní prostředí a v souvislosti s globálním oteplováním i na změny klimatu.

Precizní technologie mají vzestupný trend i v chovech prasat, kde se lze v rámci uživatelského rozhraní samozřejmě také využívá internet. Propojení informací z konkrétního chovu s jinými datovými toky nejen, že umožňuje odhalit problémy včas, ale nabízí i možnost řídit farmu na dálku.

S využitím čipů, teploměrů, kamer, mikrofonů a akcelerometrů lze získat behaviorální a fyziologické parametry, které za pomoci matematických algoritmů analyzují vzorce chování zvířat. To ve finále napomáhá včasnému odhalení chorob a usnadňuje řízení stáda.

 

Monitoring obrazem

Video monitorování poskytuje účinné nástroje pro zaznamenání chování skupiny zvířat i jednotlivce. S využitím obrazové analýzy se získávají podrobná data ohledně distribuce zvířat (umístění a vzdálenosti) a jejich aktivitě (poloze a pohybu). Zobrazování se u prasat používá také k měření tělesné hmotnosti a k detekci kulhání, agresivního chování a teploty.

Donedávna se používaly dvourozměrné (2D) monochromatické a barevné kamery, které měly výborný poměr ceny ke kvalitě, respektive byly levné a měly vysokou účinnost. Navzdory neustálému vývoji však technologie ve 2D zobrazování měly určitá omezení, což snižovalo přesnost výpočtu pro zpracování a analýzu snímků. Proto je nahrazují trojrozměrné (3D) kamery vybavené čočkami s vysokým rozlišením a s infračervenými či hloubkovými senzory, které skýtají daleko větší možnosti. Mohou pracovat bez ohledu na vizuální světelné prostředí, včetně úplné tmy. Nejsou ovlivněny měnícími se světelnými podmínkami, jako jsou změny kontrastu a stínu, a v porovnání s dvojrozměrnými kamerami jsou méně náchylné k chybám v důsledku zhoršené viditelnosti.

Technologie monitorující zvuk a teplotu

K monitorování chování zvířat lze využít také mikrofon a analýzy zvuku. Zvukové nahrávky kombinované s hlasovou analýzou a algoritmy strojového učení se používají k detekci tepelného stresu, nemocí nebo utrpení zvířat. Respirační onemocnění nebo špatná kvalita vzduchu mohou způsobit změny v hlasových charakteristikách s příznaky kašle a kýchání. Speciální mikrofony dokonce rozliší infekční kašel od kašle způsobeného nahromaděným čpavkem nebo prachem. V současnosti dostupné systémy analýzy zvuku jsou tak přesné, že dokážou detekovat a lokalizovat propuknutí respiračních onemocnění v jednotlivých kotcích.

Teploměry jsou obvykle zabudované do data loggeru nebo senzoru instalovaného v ušní značce nebo v subkutánním transpondéru. Transpondéry zavedené do kosterních svalů vykazují lepší korelaci s rektální teplotou než transpondéry implantované subkutánně. Alternativou k invazivnímu měření tělesné teploty je termografie, známá také jako termovize, což je metoda dálkového a bezkontaktního hodnocení rozložení teploty povrchu těla. Moderní termovizní metody umožňují zjišťovat změny teplot jak z hlediska hodnot, tak i prostorového rozložení, a to ve stoje i v pohybu.

 

Sledování pohybu

Akcelerometry patří mezi nejslibnější technologie pro monitorování chování hospodářských zvířat. Primárně se používají k měření lineárního nebo úhlového zrychlení a umožňují velmi přesné sledování a analýzu aktivity zvířat jako jsou například držení těla a chůze, doba vstávání zvířete či nástup porodu u prasnic. Výzkumy ukazují, že kombinace dat z akcelerometrů s daty ze senzorů tělesné teploty umožňuje automatickou detekci infekcí jeden až tři dny před použitím specifických diagnostických metod.

 

Radiofrekvenční identifikace (RFID)

Technologie radiofrekvenční identifikace vyžaduje transpondér (ušní štítek) a anténu nebo přijímač (nejčastěji umístěný u podavače krmení nebo napáječky). Používá se například v elektronických krmítkách a umožňuje dávkovat individuálně upravené krmné dávky. Data z RFID čteček se současně používají také k analýze frekvence návštěv krmítek a doby krmení, což umožňuje včasné odhalení behaviorálních známek zdravotních problémů.

Nízkofrekvenční RFID se používá v elektronických krmítkách a umožňuje dávkovat individuálně upravené krmné dávky
Automatické krmné stanice jsou běžnou součástí dnešních chovů prasat
Z dostupných technologií pro monitoring prasat se nejčastěji využívají RFID a akcelerometry
IMG_9534
Souprava pro udržitelné zemědělství
Strategie Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) kombinuje různé cíle. Mezi ty hlavní můžeme...
fve-trn1
Obnovitelné zdroje energie a jejich podpora
Přestože jsou používána stále úspornější elektrická zařízení, celková spotřeba elektrické energie se...
Výběr z příspěvků