Snížená drobivost agregátů následně komplikuje zpracovatelnost půdy. Situaci zhoršuje nerovnoměrné rozložení srážek během vegetační sezóny. Většina pěstitelských přístupů není schopna efektivně hospodařit s půdní vláhou. Tento fakt negativně ovlivňuje degradaci půdy, nejen co se týče fyzikálních parametrů, ale i biologické aktivity, zdravotního stavu a efektivní výživy porostů. Účinné řešení tkví v zjednodušení a inovaci technologických postupů.
Cíleným zjednodušením agrotechniky pěstování lze dosáhnout vyšší stabilitu výnosů, podotýkají autoři. Nejpřirozenější a nejjednodušší cestou pro zlepšení struktury půdy a zabezpečení přípravy půdy pro následnou plodinu se jeví pěstování meziplodin v systémech s půdoochrannými technologiemi. Je to cesta k tzv. trvale-udržitelnému zemědělství.
Vodní režim v půdě
Navzdory tvrzení že je řepka ozimá náročná plodina, chceme vyvrátit, že není. Škodlivé a zbytečně náročné nebo nevhodné, jsou technologické pěstitelské postupy tvořené přístupem pěstitelů, ne však požadavky samotné plodiny. Náročnost technologie pěstování řepky v kontextu se stabilitou výnosů za současných změn půdně-klimatických podmínek je přímo ovlivněna degradací půdy. Půdy ztrácejí schopnost hospodařit se srážkovou vodou. Důsledkem nápravných opatření ve formě listového ošetření je jen významné stresování porostů. Navíc dochází ke snížení efektivnosti využití aplikované výživy porostů a zhoršení odolnosti porostu z pohledu zdravotního stavu. Tím se neúměrně a neefektivně zvyšuje spotřeba hnojiv a spotřeba pesticidů v pěstitelských systémech a ekonomika je častokrát nerentabilní.
Pozitivní uhlíková bilance
Řepka ozimá jako jedna z mála komerčně pěstovaných plodin má pozitivní uhlíkovou bilanci. Během vegetačního cyklu váže do formy organické hmoty více uhlíku, než ho spotřebuje mineralizací organické hmoty z půdy. V kontextu se stavem zásob půdního uhlíku na degradovaných půdách a nedostatku organického hnojení je to vynikající skutečnost.
Intenzivní kypření půdy za posledních 200 let způsobilo mimořádný pokles zásoby půdního fosilního uhlíku. Uhlíku, který se kumuloval v půdě dávno předtím, než se objevil první člověk na této planetě. Silná oxidace (způsobená neustálým kypřením, oráním) a neadekvátní návrat uhlíku do půdy působila pokles mikrobiální aktivity, čímž došlo k oslabení vodostálosti půdních agregátů. Půdní agregáty se snadno rozplaví a těžce se obnovují, půda tak ztrácí přirozenou pórovitost. Půdy jsou slévavé a málo drobivé, nepropustné zhutnění neumožňuje obnovovat zásobu vody, kapilární vzlínání a praskliny zase zvyšují neproduktivní výpar. Řepka to však nezpůsobuje! Z tohoto pohledu nákladné, časté a ani hluboké kypření nepředstavuje cestu do budoucna, stejně jako nepřináší řešení boje s „půdním suchem či přemokřením“.
Správná agrotechnika
Řepka nepožaduje půdní lůžko rozdrobené na prach a prosušené. Například technologie s pásovou přípravou půdy nebo i bez přípravy půdy se zařazením krycích (pomocných) plodin nebo meziplodinových systémů představují řešení. Ty však vyžadují změnu myšlení a změnu přístupu k půdě a pěstování řepky.
Pokud se pěstitel náročnou přípravou půdy připraví o vláhu, dobrovolně se zříká možnosti regulovat půdní vláhu na pozemku. Změna technologických postupů je dnes již nutností pro všechny. Především minimalizovat potřebu opakované kultivace. Zajistit, co možná nejdéle pokryvnost povrchu půdy porostem nebo rostlinnými zbytky. Tento problém pomohou řešit meziplodinové systémy. Pomáhají zvýšit mikrobiální aktivitu, uhlíkovou bilanci a v neposlední řadě zlepšují drobivost půdy. Není důležitá jen postýlka pro osivo řepky, ale i peřinka, kterou ji zakrýváme. Hrudovitá půda s velkými agregáty tento úkol nesplňuje, stejně jako úporná snaha velké agregáty rozbít mechanicky. Tehdy se ztrácí potřebná půdní vláha a zvyšuje riziko tvorby škraloupu.
S ohledem na poslední desetiletí, je lepší u řepky ozimé řešit zodpovědně management rostlinných zbytků tvorbou rovnoměrně rozprostřeného mulče. Zúrodňovat půdní profil krycími plodinami před jarní plodiny. Systematickým přístupem takto dokážeme půdní profil opět oživit a zprůchodnit pro vodu, což pomůže nejen řepce na konkrétním pozemku, ale všem plodinám v osevním postupu. V kontextu aktuální situace na polích v čase sklizně je nutno podotknout, že nestrukturní půda s degradovanou strukturou bez dostatečné poréznosti také neumožňuje srážkové vodě rychle zasakovat. Proto se žne tak prodlužují, protože zralé porosty vyschnou po srážce relativně rychle, ale těžká technika si musí počkat, aby se k porostům vůbec dostala.
Půdní biostimulace
Efektivním a inovativním způsobem pro změnu v přístupu k pěstování nejen řepky, ale i k půdě je zařazení půdních biostimulací. Systémové realizování půdních biostimulací umožňuje dosáhnout rychlejší efekt strukturního půdního profilu a obnovení přirozené úrodnosti stejně jako zlepšení její zadržovací schopnosti. V kombinaci s půdoochrannými technologiemi nebo se systémem pěstování, ve kterém jsou zařazeny meziplodiny, respektive krycí plodiny, půdní biostimulace, zefektivní proces uzdravování půdního profilu. Praktické a výzkumné výsledky při současně využívaných technologiích ukazují, že nejefektivnější výsledky biostimulace půdy jsou v bezorebných technologiích. V technologiích se sníženou intenzitou kypření a nižší hloubkou zpracování půdy.
Systémový pokus s půdními biostimulanty je realizován v poloprovozním pokuse Litobratřicích na jižní Moravě. Přehledně ukazuje, že je možné prostřednictvím biostimulací pozitivně ovlivňovat retenční schopnost půdy v návaznosti na finální výsledek – výnos.
Z výsledků vyplývá, že u variant s použitými půdními biostimulanty byly výnosy oproti kontrole průkazně vyšší. Díky strukturnější půdě, lepší funkci kořenů (potvrzeno měřením kořenové aktivity) a lepšímu využiti půdní vláhy a tím i živin se následně projevilo zvýšení výnosů.
Závěr
Řepka olejná není náročná plodina. Její pozitivní uhlíková bilance je na dnešních degradovaných půdách prospěšná, a dokonce žádoucí obr 6. Pokud k jejímu pěstování budeme přistupovat uváženě, nebudeme nesmyslně zvyšovat náročnost jejího pěstování a zejména ošetřování, nemusíme se obávat žádných negativních následků a zůstane takzvanou tržnou plodinou s ekonomickou efektivností. Zjednodušme své postupy, změňme svůj přístup k pěstování t. Nezapomínejme, že my lidé jsme součástí života v přírodě a jako jeho součást svou činností můžeme a měli bychom mnoho změnit, zejména v přístupu k pěstovaní na půdě. Nejlépe – respektováním přírodních zákonitostí. Naučme se je využívat ve svůj prospěch! S úctou k půdě, dodávají autoři.
Zpracoval mak
