Odborný partner
V současné době na statku přecházejí ze systému chovu nosnic na podestýlce na chov volný chov s travnatým výběhem. Momentálně má chovatel v mobilních kurnících ustájeno 3900 slepic, na podestýlce v hale jich eviduje o devět set méně.
„První kurník s ustájovací kapacitou pro 250 šťastných slepiček jsme koupili v roce 2017 v Německu. Další jsme vyrobili vlastními silami. V současné době máme již třináct mobilních kurníků, přičemž dva z nich jsme pořídili s finančním přispěním Evropské unie z Programu rozvoje venkova. A pokud bych měl odpovědět na otázku proč chceme přejít na chov nosnic v mobilních kurnících s travnatým výběhem, tak především proto, že slepice máme rádi a chceme jim dopřát maximální komfort. Pastva má příznivý vliv na zdraví a pohodu slepic, ale současně zvyšuje i kvalitu finálního produktu. Je ověřeno, že ve vejcích od slepic, které se mohou pást, je vyšší obsah vitaminů, karotenoidů a omega-3 mastných kyselin, což přispívá k prevenci některých civilizačních onemocnění lidí. Navíc obsažené vitamíny a karotenoidy díky své antioxidační aktivitě prodlužují dobu skladování vajec. Takže proč to nezkusit,“ vysvětlil na úvod našeho rozhovoru Josef Dvořák.
Volný chov jako top welfare
U každého kurníku je samostatný výběh, přičemž každá slepice by měla mít k dispozici minimálně čtyři metry čtvereční. K oplocení výběhu chovatel využívá asi 112 cm vysoký elektrický síťový ohradník, který je napájen elektrickým proudem z kurníku. Aby slepice měly k dispozici travní porost v optimální výšce a vegetační kondici, s kurníkem se přibližně v týdenních intervalech popojíždí na nové stanoviště a tráva přirozeně zregeneruje. Pokud se stane, že tráva v době vegetace přeroste, slepice ji nechtějí a musí se zmulčovat.
„Slepice máme ve snášce dvanáct měsíců. Při kvalitním krmení zohledňujícím rozdílné energetické nároky nosnic během roku, dosahujeme ve výběhu devadesátiprocentní snášku, což je úroveň, jakou evidujeme ve snáškových halách. Ověřili jsme si, že na rozdíl od vrstevnic z provozovaných podestýlkových chovů jsou nosnice z výběhu zcela opeřené. Vejce z výběhového chovu prodáváme ve vejcomatech jako netříděná a jsou označena jedničkou jako vejce z výběhů. Myslím však, že by si zasloužila přesnější označení. Je přeci rozdíl v tom, zda vejce pocházejí od tisícihlavého hejna slepic, které travnatý výběh, jenž mají k dispozici, za pár týdnů zdevastují a po zbytek roku není po zelené trávě ani památky. Malá hejna slepic, která mají k dispozici stále čerstvou trávu, jsou z pohledu welfare to nejlepší, co je v současnosti na komerční bázi k dispozici,“ zapřemýšlel nahlas zkušený drůbežář.
Vejce jdou k zákazníkovi přes vejcomaty
Josef Dvořák přišel v roce 2014 s projektem prodejního automatu na vejce jako první v republice. Dnes už provozuje šestnáct zařízení, v nichž si zákazník může zakoupit vejce.
„Od letošního roku provozujeme také vejcomat na prodej vajec na platu po třiceti kusech. Zatím máme jedno zařízení na našem rodinném statku, ale do konce roku plánujeme instalovat ještě dva obdobné vejcomaty v blízkém okolí. Momentálně prodáme přes vejcomaty asi 60 % vyprodukovaných vajec. Určitě budeme projekt vejcomatů dále rozvíjet, ale s novou strategií, s níž bychom chtěli docílit toho, že budeme prodávat vejce jen v našem regionu. Provoz vejcomatů je sice administrativně náročný, ale na druhou stranu máme jistotu, že naše vejce se dostanou k zákazníkům vždy čerstvá, protože vejcomat mi hlídá dobu spotřeby. Od nás nekoupíte vejce starší sedmi dnů. Dostanete je v obalu z recyklovaného papíru a mohu garantovat, že budou mít příjemnou barvu žloutku a pevnou konzistenci bílku,“ sdělil na závěr naší reportáže Josef Dvořák.
