Za uplynulou polovinu letošního roku eviduje portál státního Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) již přes 270 erozních událostí na českých a moravských polích, kdežto loni jich bylo 238 za celý rok.
Extrémní srážky
Na vině je nejen výskyt extrémních srážkových událostí vlivem sílících klimatických změn, ale také přetrvávající zranitelnost zemědělské krajiny a nedostatečná protierozní ochrana. Účinnější ochrana, která mohla z části ztrátám zabránit, měla být zavedena již pro tento rok, ministr zemědělství Marek Výborný však její platnost odložil až na podzim 2025. Podle mluvčího ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěcha Bílého však nelze s ohledem na letošní počasí a častý výskyt přívalových dešťů počet erozních událostí srovnávat s předchozími roky. Ochranu půdy před erozí bere podle něj MZe velmi vážně a od roku 2017 přeřadilo 5454 hektarů zemědělské půdy do přísnějšího režimu hospodaření. V aplikaci Monitoring eroze (https://me.vumop.cz/app) je podle VÚMOP hlášeno jen mezi 1–8 % erozních událostí. Ve skutečnosti je tedy výskyt eroze mnohem větší. Eroze, tedy smývání půdy, způsobuje podle ekologů škody za miliardy korun. Extrémní teploty a srážky budou pro české zemědělce podle výše zmíněných organizací stále větší hrozbou, považují proto za nezbytné zavést v krajině i v hospodaření s půdou zásadní změny. Snížit výskyt půdní eroze měla například nařízení společné evropské zemědělské politiky. Zemědělci měli omezit pěstování některých plodin a hospodařit šetrněji, jinak by se jim zkrátili dotace. Farmáři si ale stěžovali na složitost a rozsah změn a MZe odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025.
Podpora krajinných prvků
Ekologické organizace kritizují také to, že MZe předložilo návrh na oslabení tzv. celofaremní ekoplatby, ze které dostávají zemědělci peníze po dodržení postupů prospěšných pro životní prostředí a klima. „Oslabit podmínky ekoplateb, které nám mohou pomoci adaptovat se na dopady klimatické změny, by bylo opravdu velmi nešťastné. Ministr Marek Výborný musí zachovat motivaci pro tvorbu ploch pro přírodu v celofaremní ekoplatbě,“ řekl Martin Rexa z Hnutí Duha. „Zároveň musí více podpořit tvorbu dalších stabilních krajinných prvků, jako jsou například protierozní meze,“ doplnil. Vojtěch Bílý z MZe sdělil, že nové krajinné prvky ministerstvo podpoří. Na jejich vznik plánuje MZe vytvořit zvláštní platbu a ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí spustí na podzim 2024 také novou dotaci na zakládání krajinných prvků. Mezi zemědělce plánuje rozdělit zhruba půl miliardy korun.
Podle Václava Zámečníka, zemědělského specialisty České společnosti ornitologické, je řešením napomáhajícím v suchém období i v době intenzivních přívalových dešťů především funkční krajina, která bude společnosti poskytovat celou řadu ekosystémových služeb. „Čím dříve takovou krajinu budeme mít, k tím menším škodám bude při podobných výkyvech počasí docházet,“ uvedl.
(lup, čtk, hnutí duha)
