Jedním z pilířů živočišné výroby společnosti je chov holštýnského skotu. Kolem 720 dojnic je ustájeno na farmě ve Velkém Grunově ve volných stájích. V roce 2006 byl uveden do provozu kravín pro 280 krav, který splňuje všechny podmínky welfare. Je stlaný separátem ošetřeným vápencem, což je podle Pavla Cihláře oproti jakýmkoli matracím nejlepší řešení.
Podnik má uzavřený obrat stáda. Ve středisku Velký Grunov je paralelní dojírna, kde se krávy třikrát denně dojí. Denní dodávka mléka se pohybuje kolem 24 000 litrů. Mléko se realizuje přes odbytové družstvo Česká Lípa, odebírá jej Pragolaktos, dnes dceřiná společnost mlékárny Müller. Březost krav jalovice – 52,32 %, mezidobí 387 dní, servis perioda 107 dní.
Podle posledních výsledku kontroly užitkovosti dosáhly krávy z Brniště průměrně 12 940 kg mléka, při tuku 3,75 %, bílkovině 3,24 %.
Na střeše jedné ze stájí farmy ve Velkém Grunově jsme se sešli s Pavlem Cihlářem, agronomem a výrobním ředitelem ZOD Brniště, zootechnikem Ing. Ivanem Pastorkem a technickým poradcem ředitele společnosti PUR Izolace, s. r. o. Petrem Korčákem.
Ve starých stájích se krávy přehřívají. Ivan Pastorek a Pavel Cihlář o tom vědí své: „Staré stáje nemají kubaturu, mají nízké boky a tedy i stropy. Pokud jsou kryty hliníkovým plechem, funguje to téměř jako sporák – těsně pod plechem lze naměřit při 30 stupních klidně je teplota ještě vyšší. Ventilace pak tento teplý vzduch přesunuje z vrchního prostoru na zvířata, což je samozřejmě nežádoucí. Podle našeho názoru je za těchto okolností lépe ventilaci nezapínat,“ shodují se oba zástupci ZOD Brniště.
Investice byla nutná
„O investici do střechy na tuto stáj jsme uvažovali dlouhodobě. Plechy jsou ještě z doby minulé, takže jejich životnost je na konci – oxidací ztratily tloušťku. Nabízela se varianta výměny hliníku za PUR panel. To jsme si také vyzkoušeli na vedlejší stáji – ano funguje to, ale cena byla vysoká. Ani pro zvířata rekonstrukce formou výměny celé krytiny není komfortní, je třeba opatrnost, aby nedošlo k úrazu lidí nebo zvířat. Náklady na takovou úpravu střechy ve velikosti 1800 m2, kde jsou ustájeny krávy v době porodu a telata, byly ke třem milionům, dotaci jsme nezískali. Při současných cenách mléka je taková investice mimo finanční realitu,“ tvrdí Pavel Cihlář a pokračuje: „Proto jsme pátrali po jiném řešení. Uvědomili jsme si, že novou střechu vlastně nepotřebujeme, jen chceme změnit tepelnou izolaci neboli komfort zvířat pod střechou. Domluvili jsme se na realizaci v tomto roce. A navíc, podařilo se nám střechu využít také pro instalaci fotovoltaiky,“ vysvětlil Pavel Cihlář
„Když je třeba zaizolovat střechu, nabízejí se různá řešení. Jedním z nich je izolace PUR pěnou nástřikem,“ vložil se do rozhovoru Petr Korčák, který měl celou akci na starosti jako realizátor. Bylo znát, že ví, o čem mluví: „Základem je polyuretanová hydroizolační pěna s určitou hustotou. Žádný plast však není dlouhodobě odolný UV záření, proto je PUR pěna překryta ochrannou vrstvou, která zabraňuje působení slunce.
Nejdříve se udělá příprava, následně nanese pěna a ve finále UV vrstva. Ta má několik variant – akrylát šedivý, bílý a jiné barvy. Druhou variantou je akrylát s kamínkem. Nejdelší životnost má silikon a silikon s kamínkem. Typ nátěru závisí na spádu střech. Protože téměř všechny střechy na zemědělských stavbách mají spády dobré, stačí obvykle varianta první, která je pro zadavatele nejekonomičtější. Naší novinkou je bílá UV vrstva s nanovrstvou, která zapříčiní to, že se střecha sama čistí. Díky nanovrstvě totiž UV záření rozpouští špínu a ta se pak smývá s deštěm. Nátěr se používá zejména na fasády domů, které se samočistí,“ dodal Petr Korčák a předal slovo opět zástupci ZOD Brniště, který začal popisovat postup realizace střechy včetně instalace fotovoltaických panelů:
„Protože jsme se rozhodli, že na střechu instalujeme fotovoltaické panely, nejprve bylo třeba udělat držáky na fotovoltaiku – železné konzole do nosníků. Následně přijela firma PUR Izolace, střechu očistila a nanesla pěnu na její povrch. Po nástřiku vrchní ochranné vrstvy proti UV a vytvrzení se instalovaly panely,“ popsal Pavel Cihlář průběh instalace, která se konala v létě roku 2023.
„Bude to mít i další přídatný efekt. Fotovoltaika totiž nemá v létě ráda přehřívání, a proto je izolace pod ní ideální. Samotný plech totiž vždy odráží teplo zpět. Očekáváme tedy vyšší účinnost fotovoltaických panelů umístěných na této střeše. Investičně jsme se dostali na 35 % oproti nové krytině z PUR panelů. Nástřik naprosto stačí, naopak – vyřešili jsme dvě mouchy jednou ranou. Zachránili jsme střechu na konci životnosti a ve stáji jsme snížili teplotu asi o deset stupňů. Tím, že se stáj přes noc tolik neohřeje, ve dne trvá také déle trvá, než se teploty dostanou výše. Povrch střechy se zpevnil a je pochozí,“ nemohou si vynachválit své rozhodnutí vedoucí pracovníci ZOD Brniště.
Má to hlavu a patu. Pokud střechu kryjí navíc panely, izolace vydrží ještě déle. Izolace dokonale zapěnila, zaizolovala všechny kotvy pro fotovoltaické panely. Základní vrstva pěny je 3,5 cm, což představuje asi 2,5 kg na čtvereční metr. Staticky je tedy konstrukce minimálně zatížena, takže žádné změny týkající se jejího zpevnění se dělat nemusejí. Pěna zpevní konstrukci a udělá jednu plochu beze spár. Součástí instalace je také příprava střechy, její případné sešroubování tam, kde se plech odchlipuje, vyspravení děr a podobně.
