Na území střední Evropy můžeme za posledních tři sta let pozorovat postupnou eliminaci dřevin ze zemědělské půdy. Stromy poskytovaly stín pro zemědělce i pro zvířata a časté byly remízky a linie dřevin na hranicích pozemků, okolo cest a vodních toků. Mnohem běžnější, než dnes byla také pastva ovcí, skotu i prasat v krajině. Díky intenzifikaci a mechanizaci zemědělství došlo k likvidaci většiny stromů na zemědělské půdě. Zbytky těchto systémů zůstaly zachovány ve Středomoří, zejména ve Španělsku a Portugalsku. Například ve Skandinávii je častá pastva zvířat v lesích. V oblasti Bílých Karpat nalezneme pastvu v extenzivních ovocných sadech. Ve zbytku Evropy převládají stromy na zemědělské půdě ve formě větrolamů. Naštěstí jsou agrolesnické systémy v zemích jako je Francie, Velká Británie, Německo, Maďarsko či v části Belgie podporovány, a to včetně jejich zakládání. K nim se od roku 2023 připojí také Česká republika, protože 12. 10. 2022 byl vládou schválen nový strategický plán SZP, který obsahuje dotační titul na zakládání agrolesnických systémů a péči o ně a nabyde účinnosti 1. dubna 2023. Jde o dva tituly silvoorebný, kdy je půda mezi pásy dřevin zemědělsky obhospodařována nebo silvopastevní, kdy mezi dřevinami probíhá pastva nebo seč. Sazba dotace na založení činí 4353 eur/ha zemědělské půdy – odpočet v případě zápočtu dřevin na TTP. Sazba dotace na péči po dobu čtyř let činí 754 eur/ha zemědělské půdy.
Z environmentálního pohledu stromy poskytují řadu benefitů, jako je stabilnější mikroklima, nižší tepelný stres zvířat, což může významně zvyšovat jejich užitkovost. V okolí stromů je vyšší početnost a druhová diverzita hmyzu, rostlin, ptáků a celková pestrost zemědělské krajiny. Stromy zvyšují únosnost půdy pro mechanizaci po deštích, omezují zhutnění a devastaci půdy zvířaty a mnoho dalšího.
