I když to letos na Agritechnice vypadalo, jako kdyby autonomní stroje vyrostly z ničeho nic, není tomu tak. Například jmenovaný Karl vznikl ve své první pracovní verzi již v roce 2017. Pravda. Se strojem, kterému jsem na Agritechnice stála tváří tvář měla první pracovní verze prach málo společného. Ale k líbivému designu vedlo ještě šest let práce.
Karlovo mládí
První verze byla přepracována hned další rok. Stejně jako první i druhá pracovní verze měla (liniový) pásový podvozek a teprve třetí verze, kterou vývojáři pustili na pole v roce 2020, dostala dvě pásové trojúhelníkové jednotky. Ty zůstaly i představenému protypu a v budoucnu bude na výběr různá šířka pásů. Výhodou je dobrá trakce a zároveň malé zhutnění půdy, které je ještě podtrženo kompaktními rozměry stroje (šířka 2,5 m, délka 4 m a výška 2,3 m), hmotností 5,8 tun i uložením motoru.
Srdcem je motor Volvo
Společnost Kuhn, co se pohonu samojízdných strojů týká, spolupracuje se společností Penta Volvo. Na vývoji autonomního systému se proto Penta Volvo podílela už od raného začátku. Motor je uložen nízko a uprostřed nikoliv vepředu jako u běžných traktorů. To dává stroji jednak dobrou stabilitu a jednak schopnost dobrého rozložení hmotnosti. Jako pohon byl vybrán čtyřválcový motor D5, který využívá například i samojízdný postřikovač Kuhn Artec. Pohon, ale není čistě dieselový, nýbrž hybridní.
„Náš D5 je spojen s generátorem s proměnnými otáčkami, který pohání elektrický trakční pohon,“ vysvětluje Benjamin Deysieux, obchodní inženýr společnosti Volvo Penta. Čtyřválcový pohon motor o výkonu 175 koní zajišťuje veškerou elektřinu potřebnou k pohonu hnacího ústrojí i vzadu nesené soupravy (systém 700 V), kterou na stroji vystaveném na veletrhu Agritechnica představovaly upravené rotační brány v záběru 2,5 m. I když elektrické hnací ústrojí není v zemědělských vozidlech obvyklé, umožňuje mnohem snazší autonomní ovládání nářadí.
„Naše diesel-elektrická instalace zkombinovala spolehlivost motoru Volvo Penta s jednoduchým, flexibilním a velmi účinným rozvodem energie. Není pochyb o tom, že tento systém bude v budoucnu v zemědělství stále běžnější u středně velkých strojů – je to jen další důvod, proč tento projekt představuje zemědělství zítřka.“ Řekl Benjamin Deysieux.
Jak Karl funguje?
Dalo by se říct, že stejně jako každý jiný traktor, jen svou práci vykonává zcela autonomně. Díky svým rozměrům může být dopraven na pole na přívěsu. Následuje vytyčení pozemku, na kterém Karl bude pracovat a vytvoření pracovního úkolu. To vše lze provést pomocí aplikace z počítače nebo z chytrého telefonu. Pak už jen stačí nastavit Karlovi pracovní parametry a spustit úkol.
Nosnost zadního tříbodového závěsu stroje je 5,0 t a na přední závěsu zvedne úctyhodných 3,5 t, po poli se Karl může pohybovat rychlostí od 3 do 15 km/h a pracovat vydrží až osm hodin na jedno tankování.
První pracovní operaci, kterou pro Karla vyvojáři z firmy Kuhn připravili, bylo zpracování půdy. Díky oboustranné komunikaci stroje s nářadím je výsledkem schopnost stroje zpracovat půdu například v ideální hloubce. Je to dáno tím, že závěsný stroj předává informace o své práci Karlovi a ten upravuje parametry nastavení podle aktuálních podmínek. Karl dokonce dokáže rozpoznat některé poruchy a problémy připojeného stroje a samostatně provádí nápravná opatření. Karl zvládne i další operace jako je setí, kdy umí provést i variabilní setí a nebo práci s mulčovačem.
A kdy se s Karlem potkáme na poli? To ještě asi chvilku potrvá. Zatím má společnost Kuhn v plánu v příštím roce provozovat pár kusů na několika vybraných farmách.
