Odborný partner
Zhruba po třech letech jsme zavítali opět do společnosti Agropodnik, a. s., Šebetov. Při první návštěvě byla poměrně čerstvá skutečnost, že tento podnik zaměřující se na chov prasat získal nového majitele. Jak nás tehdy informoval ředitel společnosti Ing. Petr Pavliš, vlastníkem se nově stal holding Rabbit a. s., který areál koupil od Agro družstva Sebranice.
Jak ještě uvedl, že součástí transakce byla i koupě společnosti Pig Spol s. r. o, která měla své stáje s výkrmovou kapacitou kolem 10 000 prasat u Uničova na Hané.
Důraz na modernizaci
Nový nabyvatel v Šebetově převzal prázdné objekty k prvnímu září 2022. Po důkladné očistě celé farmy a postupné rekonstrukci stájí se začaly budovy naskladňovat zvířaty. Areál od té doby prošel komplexní modernizací, nešlo tedy jen o to stáje natřít zvenku, ale také zásadně změnit technologie a celkové stájové prostředí. Firma Rabbit má s chovem prasat dlouholeté zkušenosti, dobře proto ví, že základem úspěchu jsou hlavně spokojení ošetřovatelé. Takřka vzápětí po převzetí areálu se tudíž začalo budovat pro pracovníky nová hygienická smyčka splňující ty nejpřísnější kritéria a zázemí pro ošetřovatele a zootechniky.
Rabbit a. s. u svých podniků prosazuje uzavřený obrat stáda, platí to i o Agropodniku Šebetov. Součástí areálu proto je porodna prasnic pro 700 kusů a odchovna prasniček pro 260 zvířat. V předvýkrmu je potom zhruba 3200 selat a ve výkrmu přibližně 6500 zvířat. „Dnes tady máme prakticky všechna zvířata v novém, přičemž o technologie se nám postarala firma BD Tech, a. s.,“ prozradil ředitel. »Týká se to například odchovny prasniček, jalovárny, březárny a dalších stájí výkrmu. Co se týká krmení, u něho jsme přešli kompletně na suchou krmnou směs, mimo výkrmu, jenž je na mokrém krmení.
Jiná genetika
Změna se týkala také chovaných plemen. Původně, pod bývalým vlastníkem, se v Šebetově zaměřovali na dánskou linii plemene DanBred, nový vlastník ale dává přednost genetice PIC. Jak se ukazuje, dánská je sice plodnější, ale poněkud choulostivější, zatímco genetika PIC je odolnější, čímž se eliminuje nižší plodnost, i když ta se díky propracovanému programu neustále zlepšuje.
„Zatímco u linie DanBred se počet živě narozených selat pohyboval kolem 19 kusů, program PIC poskytuje v průměru 15,3 až 15,5 živě narozených selat na vrh,“ vysvětlil P. Pavliš. „Tato zdánlivě nižší početnost selat ve vrhu je však kompenzována vyšší vyrovnaností vrhu a nižší úmrtností, která v předvýkrmu včetně ztrát po odstavu činí méně než jedno procento a ve výkrmu kolem dvou procent.“
Další akvizice
Jak jsme se dál dozvěděli, u koupě areálu v Šebetově nakonec nezůstalo. Holding Rabbit, a. s., totiž od té doby realizoval další klíčové akvizice, které posílily jeho pozici na trhu. Mezi nejdůležitější patřila integrace farmy Paseka, která patřila právě firmě Pig Spol s. r. o., a nyní spadá právě pod Agropodnik a.s. Šebetov. V loňském roce stejný osud čekal na areály ve Velkém Týnci a Dlouhé Loučce, které rovněž připadly tomuto podniku.
V současné době holding proto disponuje kapacitou přibližně 16 500 prasnic a ročně vyprodukuje kolem půl milionu prasat, což představuje zhruba 25 % celkové produkce v České republice. Tato koncentrace mu umožňuje efektivně řídit logistiku a specializovat jednotlivé provozy na konkrétní fáze chovného cyklu – od reprodukčních farem (Šebetov, Velký Týnec), přes odchovny selat (Dlouhá Loučka), až po specializované výkrmny (Paseka).
Technologická transformace
Jedním ze strategických rozhodnutí při modernizaci nových farem, jak v Pasece, tak i v Dlouhé Loučce, byl úplný přechod z mokrého krmení na suchou technologii do výrobce Big Dutchman, kterou u nás dodává společnost BD Tech. Tento krok byl motivován několika faktory. Mokré krmení bylo vnímáno jako rizikové z hlediska hygieny, hrozil výskyt plísní v potrubí a vyžadovalo rovněž náročnou údržbu a čištění.
„Nové systémy suchého krmení jsou charakterizovány jako uživatelsky přijatelnější, což znamená, že jsou méně náročné na odbornost obsluhy a minimalizují riziko lidské chyby,“ dodal ing. Petr Pavliš. „Výsledky této změny se projevily v dosažených parametrech: na farmách je dosahováno konverze krmiva na úrovni 2,39 až 2,4 na kg přírůstku a vysokých přírůstků ve výkrmu, které dosahují více než jeden kilogram na den. V předvýkrmu se průměrné denní přírůstky pohybují kolem 0,5 kg ve věku zvířete zhruba 50 dní.“
Management reprodukce a welfare
Na farmě Šebetov dosahují špičkové produktivity 33,4 až 34 odstavených selat na prasnici za rok. Selata jsou odstavována ve věku 23 dnů s průměrnou váhou mezi 6,5 a 6,7 kg. Pro výživu nejmladších kategorií jsou využívány kvalitní prestartéry a krmné směsi, což je považováno za základní pilíř úspěšného odchovu.
„Modernizace farem zahrnuje současně instalaci welfarových porodních kotců, rovněž značky Big Dutchman, které umožňují volný pohyb prasnice,“ pokračoval Ing. Pavliš. „Praxe ukazuje, že optimální je ponechat prasnici v uzavřeném stavu prvních pět dní po porodu kvůli provedení kastrace a ošetření selat, a od šestého dne ji pustit na volno. Tento systém minimalizuje rizika zalehnutí selat a zlepšuje kondici zvířat.“
Významnou výzvou při přechodu na skupinové ustájení s krmnými automaty je adaptace zvířat. Zkušenosti z provozu ukazují, že klíčové je naučit na tento systém mladé prasničky; u starších kusů zvyklých na individuální ustájení může být adaptace problematická. Holding proto volí cestu nákupu zcela nového základního stáda, aby zajistil hladký náběh technologií.
Holding rovněž implementuje ve svých objektech prvky precizního zemědělství. Na farmě Paseka jsou například testovány systémy kamerového sledování a mobilní digitální váhy, které na základě obrazové analýzy dokážou odhadnout váhu zvířete s přesností plus mínus 5 kg na 100 kg váhy. Tyto technologie umožňují neustálý monitoring zdravotního stavu a růstu bez nutnosti stresujícího fyzického vážení.
Z hlediska energetiky je kladen důraz na soběstačnost a využití odpadního tepla. Na farmě v Dlouhé Loučce jsou proto porodny vytápěny pomocí teplovodních podlážek napojených na bioplynovou stanici. Jako záložní zdroje slouží elektrokotle a vlastní elektrocentrály pro případ výpadku sítě.
Ekonomika a tržní orientace
Ekonomická situace v chovu prasat zůstává volatilní. Holding se aktuálně potýká s nízkými výkupními cenami jatečných prasat, kolem 30 Kč za kg v živém, které ovšem ještě nedávno byly na úrovni pouhých 23 Kč. Ceny selat se potom pohybují nad 50 až 60 Kč za kg. Vzhledem k tomu, že Agropodnik disponuje větší kapacitou v odchovu než ve výkrmu, je nucen část produkce 22 000 selat ročně prodávat, často na export do Itálie nebo na Slovensko. Celkově tak exportuje přibližně 80 % své produkce, protože zpracovatelské kapacity holdingu, tedy masokombinátů Skaličan a v Českém Brodě, nedokážou absorbovat celý objem výroby.
Jak prozradil Ing. Petr Pavliš, strategickým záměrem společnosti je diverzifikace výroby, to znamená nezabývat se pouze chovem prasat, ale i dalšími kategoriemi zvířat. Před třemi roky, při naší první návštěvě, jsme se mimo záznam bavili mimo o tom, že by podnik chtěl využít vhodného umístění areálu Šebetov, který je pod lesem a poměrně daleko od obydlené části obce, k výstavbě objektů k chovu drůbeže.
„Můžu říct, že nyní už nejde o vizi, ale o konkrétní program,“ uvedl na závěr Ing. Petr Pavliš. „V nejbližší době počítáme totiž s výstavbu dvou hal pro výkrm brojlerů s celkovou kapacitou 120 000 kusů. Tento krok je logický vzhledem k stabilitě drůbežářského sektoru, který v současnosti vykazuje lepší ekonomické výsledky než chov prasat.“
