Odborný partner
Jedním z cílů projektu vedle vývoje repelentního přípravku je zhodnocení vlivu vybraných druhů rostlin s repelentními účinky na populace hrabošů v polních podmínkách. Pro pilotní experimentální ověřování v polních podmínkách vybrali řešitelé osm druhů: levanduli úzkolistou (Lavandula angustifolia), čirok dvoubarevný (Sorghum bicolor), koriandr setý (Coriandrum sativum), konopí seté (Cannabis sativa), len setý (Linum usitatissimum), fenykl obecný (Foeniculum vulgare), kmín kořenný (Carum carvi) a čičorku pestrou (Securigera varia). Srovnávacími habitaty byly porosty pohanky obecné (Fagopyrum esculentum) a trvalého travního porostu. Vedle potenciální repelence byla jedním z hlavních kritérií výběru i širší možnost pěstování v našich podmínkách, včetně možného ekonomické využití. Druhy byly vybírány i na základě dostupnosti osiv v ČR. U čiroku, lnu, konopí a kmínu jsou osiva, která je možno zajistit i na větší výměry. Osiva koriandru, fenyklu a čičorky jsou v ČR sice dostupná, ale v případě nutnosti jejich využití ve větším měřítku by bylo třeba zajistit další množitelské porosty, informuje hlavní koordinátor projektu prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.
Pilotní testování rostlin
Pilotní polní pokus byl založen 27. 7. 2023 v katastru Velké Hostěrádky (30 km od Brna, jižní Morava) v nadmořské výšce 215 m, na pozemku partnera projektu EKOFARMA PROBIO s. r. o. I přes omezený rozsah experimentu z hlediska časového a prostorového, z důvodu zkráceného prvního roku řešení projektu, byly podle prof. Suchomela překvapivě zjištěny statisticky průkazné rozdíly v početnosti aktivních nor mezi repelentními rostlinami a kontrolními habitaty. V porostech repelentních rostlin byla početnost průkazně nižší než v travním porostu i v pohance. Nejnižší počty nor byly zjištěny u levandule, kde byl rozdíl oproti oběma kontrolním porostům největší. Vysoce průkazný rozdíl byl zjištěn u čiroku, koriandru a konopí při srovnání s travním porostem a průkazný ve srovnání s pohankou. Průkazně nižší výskyt hrabošů měly i porosty lnu, fenyklu a čičorky, ovšem pouze při srovnání s travním porostem. Rozdíl mezi počtem nor u těchto plodin a u pohanky byl pak neprůkazný, shrnul výsledky prof. Suchomel.
Projekt bude dále pokračovat
Výsledky z pilotního experimentu potvrdily významně nižší výskyt hraboše polního ve sledovaných repelentních rostlinách oproti kontrolní plodině a trvalému porostu. A to i přesto, že založené plochy byly poměrně malého rozsahu (každá repelentní rostlina byla vyseta v pásu o délce 100 m a šířce 5 m) a početnost hraboše polního byla ve sledované oblasti v průběhu roku 2023 vysoká, takže se očekávalo plošné zasídlení všech kontrolovaných porostů. Na základě těchto výsledků lze proto podle prof. Suchomela dále pokračovat v testování repelentních pásů jako potenciálních bariér proti šíření hrabošů u vybraných druhů rostlin i v následujících letech. Cílem dalšího výzkumu bude proto definovat co nejširší spektrum potenciálně vhodných druhů, otestovat účinnost vybraných z nich ve dvouletém terénním experimentu o více opakováních a finálně připravit pro zemědělskou praxi ověřenou technologii zakládání pásů repelentních rostlin, včetně všech potřebných specifikací, dodal prof. Suchomel.
Projekt „SS06020333 Tlumení populačních hustot hraboše polního (Microtus arvalis) pomocí rostlinných repelentů“ je spolufinancován prostřednictvím Technologické agentury ČR v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
