Unie považuje za svůj zásadní úkol zajistit udržitelnou zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním produktům. Zástupci členských zemí Evropské unie se přitom shodují na nutnosti většího využití inovací a vědeckých objevů v zemědělství. Unie proto chce do budoucna podporovat využití moderních technologií, jako jsou chytré navigace, drony, meteostanice a další zařízení. Výsledkem by měly by nejen úspory nákladů zemědělců, ale také vody nebo hnojiv. Kromě toho se Rada Evropské unie se zabývá také novými postupy, jako jsou například genomické techniky, při nichž se mění genom organismu. Ty mají zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zároveň snížit potřebu využívání pesticidů a jiných látek. „Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazům, chorobám a škůdcům, které vyžadují méně pesticidů a minerálních hnojiv,“ prohlásil český ministr Zdeněk Nekula. Zdůraznil, že nové metody by měly pomoci i s přístupem k půdě a okolnímu životnímu prostředí. Podle něj k tomu bude nutné změnit zastaralý legislativní rámec v Evropě. Tím Evropská unie reguluje využití moderních metod šlechtění rostlin. Tento rámec nejen omezuje evropské zemědělce, ale vede i k odlivu špičkových odborníků do zemí mimo Evropskou unii, takže škody jsou mimořádné.
Kvůli zajištění potravinového zabezpečení v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhotovila EU v krátkém čase akční plán, tzv. solidarity lanes, jehož cílem je usnadnit vývoz ukrajinských komodit po souši a po vnitrozemských vodních cestách. Dále v této situaci pomáhá zrušení cla na dovoz ukrajinských výrobků do EU, aby mohlo zboží snadněji putovat například do zemí Afriky. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů (FAO) pochází totiž téměř 40 procent celkového dovozu pšenice do Afriky z Ruska a Ukrajiny. Světový potravinový program, který živí přibližně 125 milionů lidí, nakupuje 50 procent svého obilí z Ukrajiny.
Tato organizace připomněla, že v roce 2021 bylo hladem postiženo až 828 milionů lidí. Světová populace stále roste, proto je zapotřebí mnohem více úsilí k udržitelnému zvýšení zemědělské produkce a snížení plýtvání potravinami. V roce 2020 se na světě vyprodukovaly asi čtyři miliardy tun potravin, ale přibližně 1,3 miliardy tun se vyhodilo.
